Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny

Těžká rána pro české dopravce: Další země EU zavádějí minimální mzdu pro řidiče z ciziny

V Itálii a Rakousku začaly po vzoru Německa a Francie platit zákony, které po zahraničních dopravcích chtějí, aby řidičům platili alespoň místní minimální mzdu a dodržovali celou řadu dalších pravidel. Čeští dopravci s tím nesouhlasí a obávají se kvůli vyšším nákladům a přílišné byrokracii o svou existenci. „Jde o naprosté popření volného trhu EU a může nás to zlikvidovat,“ říkají.  

Minimální mzda se v Rakousku pohybuje od 8,27 do 10,22 eur za hodinu. Od nového roku ji mají svým řidičům vyplácet i čeští dopravci, kteří do nebo z Rakouska vozí náklad nebo přepravují cestující. Nový zákon o boji se mzdovým a sociálním dumpingem se vztahuje i na tzv. kabotáž, tedy přepravu, kterou provádí dopravce usídlený v jednom státě, mezi dvěma místy ležícími v jiném státě. „Rakousko je pro české dopravce klíčová země a pokud budou tamní úřady zákon vynucovat, bude to pro nás těžká rána,“ řekl redakci INFO.CZ generální tajemník sdružení autodopravců ČESMAD Vojtěch Hromíř.

„Rakousko je pro české dopravce klíčová země a pokud budou tamní úřady zákon vynucovat, bude to pro nás těžká rána.“
Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení autodopravců ČESMAD

Kromě vyplácení minimální mzdy podle rakouského sazebníku musí české dopravní firmy dodržovat i další pravidla. Například to, že řidiči musí u sebe vozit nezbytné doklady (některé z nich je možné mít v elektronické podobě) – předepsaný vysílací formulář, zaměstnaneckou smlouvu v němčině nebo angličtině a doklad o výplatě mzdy. Pokud kontrola přijde na to, že řidiči něco chybí, jeho zaměstnavatel musí zaplatit pokutu a ještě se vystavuje riziku, že mu rakouské úřady zakážou provozovat dopravu na území Rakouska až na pět let. Zákon platí necelé dva týdny a podle informací ČESMADu se to zatím žádnému českému řidiči nestalo.

Rakousko ale není jedinou zemí, která komplikuje tuzemským dopravcům podnikání. Ke konci loňského roku přijala podobná opatření Itálie a v minulosti Německo a Francie. Čeští dopravci jsou přesvědčeni, že západoevropské státy tak postupují, protože se bojí konkurence. Hlavním trnem v oku jim mají být řidiči z východu, takzvaní „nomádští“ řidiči, kteří po delší dobu, třeba několik měsíců, jezdí a zůstávají na jejich území. „Není to nelegální kabotáž, ale i tak to místním dopravcům velmi vadí. Vysvětluje to snahy o zavedení požadavků na povinné návraty domů vozidel i řidičů nebo zákazy týdenních odpočinků v kabinách (řidič musí každý týden nepřetržitě odpočívat po dobu 45 hodin; pozn. red.),“ vysvětluje Hromíř.

Rozdělená EU?

Přístup západoevropských zemí se nelíbí ani české europoslankyni Martině Dlabajové, která se tématu dlouhodobě věnuje v Evropském parlamentu. „Plně respektuji nárok členských států na stanovení hranice minimální mzdy, nesmí však svým rozsahem odporovat platným smlouvám a legislativě EU, zejména svobodě poskytování služeb a volného pohybu zboží,“ řekla redakci. „Nejde už jen o otázku diskriminace českých firem, ale také o jejich samotnou existenci. Stále více se utvrzuji v tom, že tato opatření rozdělí EU jako nic jiného,“ dodala.

„Nejde už jen o otázku diskriminace českých firem, ale také o jejich samotnou existenci. Stále více se utvrzuji v tom, že tato opatření rozdělí EU jako nic jiného."
Martina Dlabajová, europoslankyně

Svůj díl viny na neustále se rozšiřujícím seznamu států s podobnými nařízeními nese podle ní také Evropská komise. Řízení pro porušení povinnosti v případě Německa zahájila už v květnu 2015, ale dodnes nevydala rozhodnutí. Německo po dobu vyšetřování ze strany Komise vyhlásilo moratorium na kontroly řidičů, Francie ale pokuty rozdává. Pokud zahraniční firmy nemají potřebné dokumenty (např. oznámení o vyslání nebo doklad o vyplacené mzdě), francouzské úřady jim uloží kauci ve výši 135 eur. Francouzský zákon platí od léta loňského roku a čeští dopravci od té doby dostali desítky pokut. „Naštěstí se zatím kontroly netýkají každého řidiče. To by nebylo únosné,“ řekl redakci Vojtěch Hromíř z ČESMADu.

Hromíř je přesvědčený, že dopravce nemůže splnit požadavky takových zákonů a vyplňovat deklarace o vyslání a registrovat se, pokud mu zákazník zvýšené náklady nevykompenzuje v ceně za přepravu. „Zákazníkům se to ale samozřejmě nelíbí,“ zdůrazňuje.

Problém totiž způsobuje i to, že se normy nevztahují na dopravce – osoby samostatně výdělečné činné, které na trhu působí jako standardní konkurence. „Přece není cílem takovýchto zákonů, aby se všichni řidiči stali OSVČ, a jejich účinnosti se tak vyhnuli?“ varuje Hromíř. „Nepovažujeme za řešení, aby se do formulářů vypisovaly smyšlené hodinové mzdy a všichni se tvářili, že to s tou byrokracií není tak hrozné. To lze jen do první opravdové kontroly, protože tresty jsou likvidační.“

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1