Trump chce dál peníze na mexickou zeď. Jeho tvrdohlavost paradoxně ochromila boj s migrací | info.cz

Články odjinud

Trump chce dál peníze na mexickou zeď. Jeho tvrdohlavost paradoxně ochromila boj s migrací

Americká vláda už druhý týden nemá prostředky na svůj provoz. Prezident Donald Trump se stále nedokázal dohodnout se zákonodárci na financích, které požaduje pro stavbu zdi na hranici s Mexikem. Paradoxně tím trpí právě Trumpem tolik prosazovaná přísná migrační politika. Procedury na hranicích váznou. Soudci museli nastoupit na neplacené volno a pohraniční stráž pracuje zadarmo.

Každý den přichází do práce desetitisíce amerických pohraničníků. Strážníci jsou mezi vybranými profesemi, které vláda ve Washingtonu nemůže navzdory platební neschopnosti jen tak poslat domů. Fungovat musí dál, jen to dělají zadarmo s nejistými vyhlídkami, že jim někdo ušlé peníze v budoucnu vrátí.

Právě oblasti kolem hranic zasáhl tzv. shutdown obzvláště citelně. Po dvanácti dnech, kdy vládě chybí peníze kvůli požadavku prezidenta na pět miliard dolarů na stavbu hraniční zdi, je migrační politika de facto ochromená. Ze zhruba 245 tisíc zaměstnanců ministerstva vnitřní bezpečnosti dostává plat jen 14 procent, jejichž agentury mají zajištěné i jiné než vládní financování. Desetitisíce lidí nastoupily nucené neplacené volno.

Přitom se nedá říct, že by se po odklonu mediální pozornosti od karavany migrantů situace uklidnila. Naopak. Podle posledních statistik přijímají stráže každý den asi dva tisíce běženců, které umisťují do detenčních zařízení. Dvě třetiny jsou rodiny s dětmi. U nich je situace ještě komplikovanější. Jelikož je USA nemohou umístit do vazby, pouští je v případě naplněných kapacit náhradního ubytování do ulic příhraničních měst.

Vázne i vyřizování žádostí o azyl. Soudci, kteří měli na starosti asi milion případů, museli před Vánoci nastoupit neplacené volno. I když vláda většinu z nich po čtyřech dnech povolala zpět (samozřejmě k práci zdarma), lidé, jejichž případy zůstaly nevyřízené, se hned tak nedočkají. „Někteří ze soudců mají plné kalendáře tři čtyři roky dopředu, takže slyšení, která byla zrušena, nelze přeložit na dříve než rok 2021,“ upozorňuje pro list Washington Post prezidentka odborové organizace imigračních soudců Ashley Tabaddorová.

Shutdown zasáhl i firmy, které migranty zaměstnávají. Ty si stěžují, že nemohou najímat nové lidi, aniž by je řádně prověřili, jak jim ukládá zákon. Přístup do vládního systému je totiž po dobu platební neschopnosti nedostupný. A zůstane, dokud se prezident s Kongresem nedohodnou. Kdy to bude, je po krachu středečních jednání nejisté.

Parky v nouzi

Dohodu vyhlíží také většina federálních zaměstnanců. Kromě zvláštních případů, jakým je například vyšetřování FBI ve věci údajného ruského vměšování do prezidentských voleb, pracují vládní agentury v omezeném režimu. To se dotýká i národních parků. Zatímco některé zavřely, jiné naopak otevřely brány návštěvníkům dokořán a bezplatně. Nemá v nich totiž kdo vybírat vstupné, ale ani pečovat o pořádek.

To je třeba případ parku Joshua Tree v Kalifornii, do nějž návštěvníci stále mohou. Kromě přírody zde ale momentálně najdou také přeplněné odpadkové koše a zavřené umývárny. Do práce nechodí ani uklízečky, což je vidět hlavně na toaletách. Lidé je však nyní stejně příliš nevyhledávají a bez dozoru vykonávají potřebu uprostřed parku za nejbližším stromem.

O chod parku se alespoň částečně snaží starat desítky dobrovolníků. Sbírají odpad, uklízí a doplňují zásoby toaletního papíru. „Lidé to dělají, protože milují tohle místo a vědí, jak zničené by bylo, kdybychom tak nečinili,“ praví čtyřicetiletá Sabra Purdyová, která v Joshua Tree pomáhá spolu se svým manželem Sethem.

Dobrovolníkům jsou vděční i místní podnikatelé. Ačkoli je vláda přímo neplatí, na shutdown doplácí také. Když se vláda dostala do platební neschopnosti v roce 2013, park Joshua Tree zůstal zavřený úplně, což jim přineslo nemalé ztráty. Zimní sezona, v níž probíhají nynější trable, je pro ně přitom ještě důležitější.

Indiánům jde o život, jsou bez peněz i léků

Doslova životně rizikový je však shutdown pro původní Američany žijící v rezervacích. Indiánské kmeny jsou závislé na přísunu federálních peněz, díky nimž mohou provozovat základní instituce zahrnující například lékařskou péči. Stav vyplývá z historické dohody, na jejímž základě se kmeny vzdaly své půdy ve prospěch Spojených států, za což jim vláda vyplácí zmíněné příspěvky.

„Federální vláda nám to dluží. Nemáme právo si vzít zpět půdu, takže očekáváme, že vláda naplní smlouvu a dostojí odpovědnosti,“ cituje list New York Times Aarona Paymenta, předáka jednoho z indiánských kmentů žijících v Michiganu. Ve skutečnosti jsou ale jeho slova jen přáním. Ani indiáni nemají jisté, že se statisíců dolarů, o něž každý den přicházejí, dočkají.

Kmeny z nich přitom financují kromě zmíněného zdravotnictví i údržbu silnic, což je znát například v rezervaci Navajo Nation na pomezí Nového Mexika, Arizony a Utahu. Denní teploty se zde nyní pohybují kolem nuly, noční padají klidně k -20 stupňům Celsia. Silnice zasypal sníh. Pro obyvatele je tak složité dostat se byť jen do obchodu, aby si nakoupili vodu nebo léky. Celkem shutdown zasáhl 1,9 milionu amerických indiánů a původních obyvatel žijících na Aljašce.

I mezi indiány je mnoho federálních zaměstnanců, kteří pobírají plat za to, že například dohlíží na pořádek v rezervaci. Řada z nich se nyní ocitla mezi 2662 pracovníky Odděleni pro záležitosti indiánů ministerstva vnitra, které vláda poslala na nucené volno. Z jednoho platu přitom žijí klidně desetičlenné rodiny. Do rezervací už se tak sjíždějí obchodníci, kteří zoufalým lidem nabízejí půjčky.

Může být přitom ještě hůře. Pokud by se nepodařilo nalézt dohodu a shutdown by vydržel do konce ledna, dojdou finanční zdroje i programu ministerstva zemědělství, na němž závisí obživa asi 90 tisíc původních Američanů.

Američané viní Trumpa

Situace ve Washingtonu ale nadále zůstává zablokovaná. Středeční jednání prezidenta Donalda Trumpa se zástupci Kongresu dohodu nepřineslo. Na stole byly dva návrhy. Viceprezident Mike Pence navrhoval, že místo pěti bude Bílý dům požadovat pro zeď jen 2,5 miliardy dolarů. Demokraté zase přišli s verzí, která peníze na zeď nezahrnovala, ale přislibovala další jednání a zajištění financování vlády do září.

Trump ale dal skupině zákonodárců najevo, že ze svých priorit nehodlá ustupovat. „Vypadal bych jako hlupák, kdybych to udělal,“ zdůvodnil odmítnutí demokratického návrhu podle zdrojů televize CNN. Pencovu vizi zkritizoval s tím, že jde o národní bezpečnost, a proto chce původní obnos, nikoli méně.

Prezident ale zatím souboj o shutdown u Američanů prohrává. Podle průzkumu agentury YouGov, který probíhal na přelomu roku, 48 procent dotázaných viní za situaci Trumpa a jen 35 procent demokratické zákonodárce. Trumpovi přikládá vinu většina demokratických voličů a nejvíce (44 procent) nezávislých. Demokraty ze situace většinově viní jen republikáni. Dvě třetiny Američanů si ale myslí, že by se obě strany měly dohodnout, i kdyby to znamenalo ústupky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud