Trump chce srazit Írán na kolena. Utažením kohoutků s ropou ale poškozuje i své spojence | info.cz

Články odjinud

Trump chce srazit Írán na kolena. Utažením kohoutků s ropou ale poškozuje i své spojence

Ukončení výjimek na dovoz íránské ropy může těžce zasáhnout už tak slábnoucí tureckou ekonomiku. Sympatie si svým krokem americký prezident nezíská ani v Indii nebo u spojenců ve východní Asii, které už zklamal vyjednáváním se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Dostat Írán na kolena. Takový je cíl administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se proto rozhodla zrušit dosavadní výjimky na dovoz íránské ropy. Jasně to ostatně řekl i šéf americké diplomacie Mike Pompeo: „Cíl zůstává jednoduchý: připravit nezákonný režim o finance, které používá k destabilizaci Blízkého východu.“

Zostření sankcí, které Trumpova administrativa oznámila v pondělí, spočívá v ukončení výjimek osmi státům, jež mohly až dosud dovážet v omezeném množství íránskou ropu. Jedná se o Turecko, Čínu, Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Řecko, Itálii a Tchaj-wan. Poslední tři jmenované země už dovoz ropy z Íránu zastavily.

Konzervativci i reformisté se vzácně shodli

Íránské politické špičky reagovaly na americký nátlak jednotně. Stejný názor vyjádřili jak umírnění a k jednáním se Západem naklonění představitelé, jako je prezident Hasan Rúhání, tak i íránští konzervativci, jejichž cílem je větší konfrontace s USA.

Nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí prohlásil, že Írán „je schopný vyvážet tolik ropy, kolik chce“. Prezident Hasan Rúhání pak sice ve středu připustil, že tlak z USA „může způsobit problémy v každodenním životě Íránců“, zároveň ale vyzval Íránce k odporu a Washingtonu vzkázal, že s nožem u krku Teherán vyjednávat nebude. „Přistoupení na taková jednání se rovná ponížení a kapitulaci,“ citoval prezidenta server Al-Monitor.

Trump přistoupil k zostření tlaku na Írán rok poté, kdy Spojené státy jednostranně odstoupily od mezinárodní smlouvy o íránském jaderném programu, známém pod zkratkou JCPOA. Sankce, které na Islámskou republiku vzápětí Washington uvalil, pociťuje režim ajatolláhů už dnes velmi citelně. Výnosy z ropy poklesly a íránský riál ztratil během roku 60 procent své hodnoty.

Jak obejít protiíránské sankce?

Podle Mezinárodního měnového fondu trpí Írán nejhorší ekonomickou recesí od roku 2012, kdy vrcholily sankce uvalené Trumpovým předchůdcem Barackem Obamou. Úroveň finančních ztrát, kterým budou čelit, je bezprecedentní,“ řekl listu The Washington Post analytik Matthew Bey z texaského thinktanku Stratfor Enterprises.

Turci saúdskou ropu nechtějí

Zvyšování tlaku na Írán má ale i svou druhou stránku. Země už dnes trpí výpadky v zásobování léky i dalšími komoditami a krize nepříznivě ovlivňuje životy prakticky každého Íránce. Vládní taktika svalovat veškerou vinu za ekonomické problémy na „velkého Satana“ může s pondělním Trumpovým krokem nalézt větší ohlas v ulicích.

Dalším problémem je reakce spojenců, kteří dosud mohli íránskou ropu navzdory sankcím kupovat. Ti na ukončení výjimek podle očekávání reagovali negativně, protože může výrazně poškodit jejich ekonomiky. Týká se to zejména Turecka, které loni vůbec poprvé za posledních deset let sklouzlo do recese – způsobené mimo jiným rostoucími cenami ropy.

Ty se nyní mohou vyšplhat ještě výše poté, co trh přijde o milion barelů denně, které nyní Írán těží. Ankara sice z Íránu dováží sice pouze 12 procent své spotřeby, ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu ale vysvětlil, že ropovody z Iráku jsou poškozené a neumožňují větší dovoz a že turecké rafinerie nejsou kompatibilní s ropou dovezenou ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Právě na tyto země sází Trumpova administrativa s tím, že by měly výpadek v produkci íránské ropy nahradit. Cavusoglu ale zdůraznil, že saúdská ropa je pro jeho zemi dražší než ta íránská: „Spojené státy se rozhodnou a chtějí, aby jim všechny země vyhověly. Proč za to ale máme my platit?“ položil řečnickou otázku ve státní televizi TRT.

Nechuť Ankary nakupovat saúdskou ropu má ale kromě finančních důvodů i ty politické. Turecké vztahy se Saúdskou Arábií jsou od vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na istanbulském konzulátu značně napjaté a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vnímá saúdského prince Muhammada bin Salmána jako svého regionálního rivala.

Dražší palivo u amerických pump?

Se sousedním Íránem se naopak Turci domlouvají na vytvoření zvláštního mechanismu, jimž by sankce obcházeli. Erdogan ostatně prohlásil, že protiíránské sankce porušují mezinárodní právo a diplomacii.

Něco podobného plánuje i Indie, která podle analytiků zřejmě bude pokračovat v nákupu omezeného množství „černého zlata“ prostřednictvím plateb v rupiích. Stejně jako v případě Turecka může i zde zostření sankcí zhoršit vztahy s USA. Pro další spojence, jako jsou Jižní Korea nebo Japonsko, je to od Američanů další políček v krátké době – prvním byl Trumpův nápad jednostranně vyjednávat se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Americký prezident je nicméně známý svým heslem „Amerika především“ a na zájmy spojenců se obvykle moc neohlíží. Stupňování tlaku na islámskou republiku ale nakonec může skončit i vyššími útratami Američanů u čerpacích stanic, a to by mohl být pro Trumpa problém.

Situaci na trhu s ropou totiž komplikuje i dění v jiných státech, než je Írán. Snížení produkce hlásí i politickou a ekonomickou krizí zmítaná Venezuela, obnovení těžby v plném rozsahu v Libyi zase ohrožuje tamní občanská válka.

Vývoz se nezastaví, Írán ropu propašuje

Mnohé analytiky proto tvrdá linie Washingtonu vůči Íránu překvapila. Názory na to, jak moc Trumpův krok ovlivní světové ceny ropy, se liší, v jednom se však shodnou: nejvíce bude záležet na reakci dotčených států, zvláště Číny. Právě ta je spolu s Indií největším odběratelem íránské ropy.

Společnost Facts Global Energy odhaduje, že Írán bude i nadále vyvážet 200 až 300 tisíc barelů ropy denně, které poputují tajnými kanály přes Irák a Pákistán, možná i Turecko. Saúdové sice své zákazníky ujišťují, že je na holičkách nenechají, okamžité zvýšení těžby však neplánují. Zda k němu ropný kartel OPEC přikročí, se dozvíme až po jeho červnové schůzce.

Trumpova administrativa svým pondělním krokem jen potvrdila zcela odlišnou politiku oproti evropským spojencům. Ti se naopak snaží Írán přimět, aby dál plnil mezinárodní jadernou dohodu. Mluvčí mise EU ve Spojených státech Maria Belovasová uvedla, že EU amerického rozhodnutí lituje. Trump však více než na evropské spojence slyší na názor svého poradce Johna Boltona. Ten se v minulosti vyjádřil, že by měly USA režim ajatolláhů bombardovat. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud