Trump hrozí Francii vysokými cly. Digitální daně se nikdy, nikdy, nikdy nevzdáme, vzkazuje Paříž | info.cz

Články odjinud

Trump hrozí Francii vysokými cly. Digitální daně se nikdy, nikdy, nikdy nevzdáme, vzkazuje Paříž

Po americkém trestu za evropskou pomoc výrobci letadel Airbus pohrozil Washington uvalením dalších cel na francouzské výrobky kvůli digitální dani známé pod zkratkou GAFA schválené za prezidenta Emmanuela Macrona. Spojené státy tvrdí, že GAFA diskriminuje americké digitální společnosti. Celosvětovou dohodu na obdobě této daně, která by zamezila útěkům technologických gigantů do daňových rájů, ale podle francouzského tisku blokují právě USA.

Francie trvá na tom, že digitální daň GAFA je spravedlivá a zajišťuje, aby technologické společnosti platily alespoň nějaké daně v zemích, kde působí, a neutíkaly se svými zisky do daňových rájů. Přestože je daň pojmenovaná po amerických gigantech Google, Amazon, Facebook a Apple, je podle francouzských úřadů určená pro firmy ze všech států světa, například i Číny.

GAFA se vzdáme, pokud digitální firmy zdaní všichni

Francouzi by byli ochotní se nově vytvořené daně vzdát, pokud by se na její obdobě dohodly členské státy OECD. Na summitu G7 v Biarritzu se ministři financí obou států už dohodli, jak se v případě uzavření mezinárodní dohody s GAFA vypořádat. Daň by platila sice ještě další dva roky, pokud by se ale OECD shodla na nižší výši, než nyní platí ve Francii, dostaly by dotčené firmy daňové úlevy.

Jak ale napsal deník Le Monde, v posledních týdnech se jednání OECD zadrhla. Důvodem je blokování ze strany Trumpovy administrativy. Daň, o které státy OECD vyjednávají už několik měsíců, se netýká jen čtyř výše zmíněných amerických firem, ale prakticky všech nadnárodních společností, které jsou digitalizované a komunikují se svými zákazníky přes internet.

V pondělí v noci USA spor s Francií ještě vyostřily. Trumpova administrativa označila GAFA za diskriminační a antiamerickou a pohrozila uvalením dodatečných cel na francouzské výrobky. Některé z nich mají dosáhnout až 100 procent ceny výrobku a mělo by jít o dovozy v hodnotě 2,4 miliardy dolarů.

Cla chtějí Američané uvalit na francouzská šumivá vína (tedy především v USA hojně konzumované šampaňské), sýry (například roquefort), jogurty, porcelán, mýdla, líčidla nebo dámské kabelky. Na některé další výrobky, jako jsou klasická vína – už USA cla uvalily v letošním roce jako trest za vládní podporu výrobci letadel Airbus.

Nepřijatelné americké výhrůžky

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire označil v rozhovoru pro Radio Classic americké výhrůžky za nepřijatelné. „To není chování, které očekáváme od Spojených států k Francii jako jednomu z hlavních spojenců, a potažmo k Evropě,“ zlobil se.

„Můj vzkaz je jasný: svého spravedlivého záměru zdanit digitální giganty se nikdy, nikdy, nikdy nevzdáme,“ zdůraznil později ministr v rádiu France Inter a USA obvinil, že napadají Francii kvůli tomu, aby zamaskovaly svoji nechuť se dohodnout o digitální dani s ostatními státy.

Pokud by USA od zavedení daně v rámci OECD ustoupily, neměla by mezinárodní dohoda velký smysl. Francie se už obdobu své GAFA pokoušela prosadit v Evropské unii, tam ale narazila na Irsko, které se dani brání, protože právě na jeho území se digitální giganti usadili a využívají tamních nízkých daní.

Zloba USA se v budoucnu zřejmě obrátí i proti dalším zemím, které digitální daň schválily či to plánují, jako je Itálie, Rakousko nebo Turecko. Se slibem na její zavedení ale během právě probíhající volební kampaně přišli i oba političtí lídři ve Velké Británii – Boris Johnson i Jeremy Corbyn. Pokud Británie v únoru příštího roku skutečně opustí EU, bude muset vyjednávat o nové obchodní smlouvě s USA. Těžko si lze představit průběh takových jednání ve chvíli, kdy by Britové na svých slibech trvali.

Záměru evropských států zdanit digitální giganty se nelze příliš divit. Podle zjištění Evropské komise z roku 2018 totiž globální technologické firmy platí daň v průměru ve výši 9,5 procent, zatímco tradiční firmy odvádějí daně ve výši 23,2 procent.  

Novou frontu obchodní války pak Trump otevřel v Latinské Americe: kvůli své měnové politice se terčem kritiky staly i Brazílie a Argentina. Jak píše list The Washington Post, není sice jasné, čím se provinily, USA ale uvalí cla na dovoz tamní oceli a hliníku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud