Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump zrušil pozitivní diskriminaci při přijímačkách na školy, menšiny se bouří

Trump zrušil pozitivní diskriminaci při přijímačkách na školy, menšiny se bouří

Americká vláda v úterý oficiálně zrušila nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo americkým středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče. Ministerstvo spravedlnosti podle agentury AP zrušilo platnost i 24 dalších dekretů, které označilo za „zbytečné, zastaralé, neslučitelné s platnými zákony nebo jinak nevhodné“.

Ministerstvo spravedlnosti s odvoláním na "obnovení vlády práva" praxi takzvané pozitivní diskriminace, nazývané v USA "affirmative action", novým nařízením zrušilo. Z komentářů dnešních amerických médií ale vyplývá, že boj není zdaleka dobojován. Ochránci menšinových práv v USA se bouří, řada univerzit už dala najevo, že se rasového hlediska při výběru budoucích studentů nevzdá. Za klíčové bojiště označil server Politico americké soudy, které se pozitivní diskriminací už několikrát zabývaly.

Pozornost je hlavně upřena na nejvyšší soud, který několikrát, naposledy v roce 2007, pozitivní diskriminaci fakticky podpořil. Toto rozhodnutí se opíralo o právní názor soudce Anthonyho Kennedyho, který teď z nejvyšší justiční instituce odchází. Jeho nástupce vybírá prezident Donald Trump, nominaci musí schválit Senát. Prezident hodlá svou volbu oznámit příští týden.

Nejvyšší soud je devítičlenný a po Kennedyho odchodu bude poměr soudců, považovaných za stoupence demokratů či republikánů, vyrovnaný. Pokud se Trumpovi, který podle médií vybírá mezi sedmi osobami, podaří prosadit konzervativního nominanta, může to rozhodování o pozitivní diskriminaci kriticky ovlivnit. Osud kontroverzní praxe by byl zřejmě zpečetěn.

Aktuální je nyní ostře sledovaná kauza Harvardovy univerzity, která pozitivní diskriminaci uplatňuje - podle kritiků zvýhodňuje černochy a hispánce na úkor bělochů a asiatů. Vedení univerzity zažalovala skupina zvaná Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která tvrdí, že škola znevýhodňuje uchazeče asijského původu. Ministerstvo spravedlnosti žalobu studentů podporuje.

Podporování menšin ve školství se zrodilo v USA už v šedesátých letech minulého století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1