Trumpa stále dráždí „nákup“ Grónska. Nikdo to tu nepodporuje, říká expert z Kodaňské univerzity | info.cz

Články odjinud

Trumpa stále dráždí „nákup“ Grónska. Nikdo to tu nepodporuje, říká expert z Kodaňské univerzity

Americký prezident Donald Trump zaskočil své evropské spojence, když minulý týden vyšlo najevo, že uvažuje o plánu koupit od Dánska Grónsko. „Grónsko je strategické místo... Jenom říkám, že prezident, který něco ví o kupování nemovitostí, se na to chce podívat,“ uvedl jeho ekonomický poradce Larry Kudlow. Ovšem v Evropě pro to takřka nikdo nemá pochopení. Dánská premiérka Mette Frederiksonová myšlenku označila za absurdní a ze samotného Grónska zaznělo, že „není na prodej“. Jak se Dánové na záležitost dívají, vysvětluje pro INFO.CZ politolog Uffe Jakobsen, specialista na Grónsko z Kodaňské univerzity.

„Slibuju, že tohle v Grónsku neudělám,“ napsal v úterý americký prezident do tweetu s počítačově upravenou fotografií malebného grónského pobřeží se zlatým mrakodrapem s nápisem Trump. Jinak se ale zdá, že svůj překvapivý nápad koupit od Dánska největší světový ostrov myslí vcelku vážně. „Strategicky je to zajímavé…, ale musíme si o tom ještě promluvit,“ řekl v neděli s tím, že tento obchod pro něj není „číslem jedna“.

Grónsko není na prodej, zní z Kodaně

Příležitost k jednání s Dány bude mít Trump už v září, kdy se do skandinávské země chystá. Tamní politici mají ale jasno – premiérka Mette Frederiksenová mu už vzkázala, že je zcela absurdní na něco takového myslet. „Vlády Dánska a Grónska se shodují v tom, že Grónsko není na prodej. Spojené státy už mají v Grónsku vojenskou základnu, leteckou základnu Thule, která je součástí americko-dánské dohody. Jakékoliv další americké strategické využití Grónska by muselo být založeno také na dohodě,“ vysvětlil INFO.CZ politolog Uffe Jakobsen, specialista na Grónsko z Kodaňské univerzity.

„Myslím, že je blázen,“ hodnotil Trumpův nápad jeden z obyvatel ostrova dotázaný stanicí CBS. Premiérka Frederiksenová navíc zdůraznila, že Grónsko není dánské: „Grónsko náleží Grónsku.“ „Jsme otevření byznysu, ale ne prodeji,“ doplnila ji ve stejném duchu grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová.

Jedním z Trumpových argumentů, proč by prý Dánsko mohlo své autonomní území prodat, jsou peníze, které do něj každý rok vkládá. Jak ale pro INFO.CZ vysvětluje politolog Jakobsen, Trumpem zmíněná suma má význam pro obě strany: „Roční příspěvek od dánské vlády (a dánských daňových poplatníků) grónské vládě činí okolo 4,6 miliardy dánských korun a je založen na vyhlášení autonomie z června 2009. Ta umožňuje Grónsku zachovat si skandinávský sociální systém. Dánsku pak umožňuje jednat jako arktická mocnost, mít přístup k Arktické radě, atd. Bez Grónska jako zakládající části Dánského království by Dánsko nemělo možnost uzavřít partnerství se státy, jako jsou USA, Kanada, Rusko, atd.“

Klimatické změny mohou Grónsku přinést rozvoj

Ve společnosti – jak dánské, tak i grónské – případný prodej nyní nikdo veřejně nepodporuje, říká Jakobsen. V Dánsku je prý jen menší skupina lidí, kteří nesouhlasí s tím, že by Grónsko nemohlo být v principu prodáno, za případným prodejem nyní ale nestojí ani oni.

Grónsko má kromě výše zmíněných výhod i významné zásoby nerostných surovin. Vzhledem k tomu, že 80 procent země dnes pokrývá ledový příkrov, se nevyužívají. Předpokládá se ale, že Grónsko skrývá zásoby zlata, zinku, železné rudy, ropy, uranu a dalších látek.

Hodně se také mluví o potenciálu ostrova pro další rozvoj – právě zde jsou totiž více než jinde znát globální klimatické změny a chladné území by se v budoucnu mohlo stát příjemným místem k životu. Fakt, že změny klimatu přinášejí Grónsku nejen těžkosti, ale i ekonomické příležitosti, zmiňuje i Jakobsen. „Žádné plány na masivní migraci z Dánska ale neexistují,“ podotýká.

Důvody pro nákup by tedy Američanům nechyběly, o Grónsko se už ostatně pokoušeli v minulosti. Podle dánského historika Tageho Kaarsteda otevřel toto téma už ministr zahraničí James Byrnes (prezidentem byl v té době Harry Truman) v roce 1946 při jednání se svým dánským protějškem na zasedání OSN v New Yorku. Neuspěl. Už sto let předtím se o to samé pokoušel údajně jeho předchůdce William Stewart, který byl zřejmě povzbuzený tehdejším americkým nákupem Aljašky od Ruska.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud