Články odjinud

Tsipras si jede do Moskvy udobřit Putina. Rusko už zase krouží kolem řecké armády

Tsipras si jede do Moskvy udobřit Putina. Rusko už zase krouží kolem řecké armády

Napravit škody. To bude hlavní úkol řeckého premiéra Alexise Tsiprase během návštěvy Ruska. Řecko patří mezi země, které jsou k Rusku historicky vstřícné. Od léta však vztahy obou zemí kvůli sporu o ruský vliv na přejmenování Makedonie ochladly. Tsiprasova schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem má za tímto sporem udělat tečku. A Moskva už kolem Atén opět krouží s nabídkami.

Oficiálním důvodem Tsiprasovy návštěvy Moskvy je připomínka 190. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Je ale zřejmé, že daleko více než o vztahy historické půjde o ty současné. Schůzka Tsiprase s Putinem je příležitostí jak po téměř půl roku trvajících neshodách vrátit vše na starou kolej.

Řecko dlouhodobě patřilo mezi k Rusku nejvstřícnější členy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Náklonnost má hned několik důvodů. V Rusku žije nemalý počet Řeků, další krajané se z Ruska v průběhu let vrátili domů. Veřejné mínění je v Řecku proruské i kvůli pomoci v boji za nezávislost na Osmanské říši. Právě dějiny 19. století, které si mají Tsipras a Putin připomenout, rezonují dodnes. Řekové vnímají Moskvu jako jedinou zemi, která má páky na sousední Turecko. Do země také pravidelně jezdí mnoho ruských turistů.

Atény ale dál zůstávají zakotvené v západních strukturách. Jako představitelé země Evropské unie a NATO musí řečtí představitelé balancovat na hraně mezi „Východem“ a „Západem“, nebo lépe řečeno „hledat ve chvílích, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo, adekvátní reakci, která nenaštve domácí voliče“. Jak vrtkavá může taková pozice být, ukázal letošní rok.

Řecko se na jaře jako jedna z mála unijních zemí nepřidalo k vyhošťování ruských diplomatů po otravě někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury. Na opatrné reakci vesměs panovala shoda napříč politickým spektrem. Tsipras tak nemusel odrážet silnou kritiku, která zněla například na Slovensku, jež se k vyhošťování také nepřidalo.

Tsiprasova vláda vyhostila ruské diplomaty až v červenci. Měla k tomu úplně jiné důvody. Dva lidi poslala domů a dvěma dalším zabránila ve vstupu do země kvůli ovlivňování vyjednávání mezi Řeckem a Makedonií o změně názvu bývalé jugoslávské země. O něj vedly státy historický spor, jehož ukončení otevře Makedonii cestu do NATO. S tím má problém Moskva, která se každému dalšímu rozšiřování aliance brání.

Řecko obvinilo dva vyhoštěné diplomaty z podněcování protestních shromáždění proti přijetí dohody a uplácení politiků. Krok vedl k výraznému ochlazení ve vztazích Atén a Moskvy. „Jsme si plně vědomi toho, že Řecko bylo vystaveno tlaku na nejvyšší úrovni,“ pravila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která označila řecké počínání za špinavou provokaci. Kreml pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou.

„Doba temna“ ale pominula a Rusko s Řeckem se hodlají vrátit k vřelejší komunikaci. Ruský velvyslanec v Řecku Andrej Maslov agentuře TASS sdělil, že nedávnou krizi považuje za zažehnanou. Zároveň nabídl Aténám větší technickou a vojenskou spolupráci. „Rusko je připravené debatovat o nových projektech,“ prohlásil Maslov s tím, že si uvědomuje omezení kvůli řeckému členství v NATO, ale spolupráce se může soustředit na udržování řeckého arsenálu, v němž figuruje i početná ruská technika.

Je pravděpodobné, že se Putin s Tsiprasem budou bavit i o armádních zakázkách. Další záležitostí, o níž mají mluvit, je vytvoření lodního spojení skrz Černé moře z přístavu v Soluni do Novorossijsku. Kromě toho proberou také plány Turecka na stavbu plynovodu TurkStream, situaci v Sýrii nebo ruské vztahy s NATO a Evropskou unií.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud