Turečtí agenti loví v cizině disidenty, v Mongolsku se pokusili o únos. Erdoganovi už přivezli stovku pronásledovaných | info.cz

Články odjinud

Turečtí agenti loví v cizině disidenty, v Mongolsku se pokusili o únos. Erdoganovi už přivezli stovku pronásledovaných

Znelíbili se tureckému prezidentovi často jen proto, že učí na školách zřízených jeho někdejším spojencem, nyní úhlavním nepřítelem Fethullahem Gülenem. Agenti turecké tajné služby MIT se teď zřejmě na příkaz vlády snaží dostat tyto novodobé disidenty zpět do země. Pokud se nedočkají jejich vydání, sáhnou klidně i ke klasickým únosům.

Scénu jako z akčního filmu zažil 27. července mongolský Ulánbátar. Veysel Akcay, pedagog tureckého původu, odešel toho rána ze svého domova v mongolské metropoli jako obvykle. Daleko se ale nedostal. Zřejmě tři maskovaní muži jej nedaleko jeho domova chytili a vměstnali do dodávky s falešnou registrační značkou. O několik hodin později přistálo na ulánbátarském letišti letadlo, jehož pilot se identifikoval volacími znaky patřícími tureckému vojenskému letectvu.

Novináři a přátelé uneseného reagovali rychle, čímž Veysela Akcaye pro jeho mongolské žáky zachránili. Uvědomili místní úřady, které nařídily turecký stroj zadržet. Podle dostupných údajů byl unesený učitel v té době už dokonce na palubě. Kolem čtvrt na deset večer téhož dne nakonec letadlo zmizelo z Ulánbátaru bez Veysela Akcaye.

Stroj, kterým si turci přiletěli pro AkcayeStroj, kterým si turci přiletěli pro Akcayeautor: Profimedia

Kdo tolik stál o muže, který v Mongolsku žije a pracuje už bezmála čtvrt století? Turecko vedené prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Pedagog, jehož práci Mongolsko ocenilo vyznamenáním, totiž pracuje pro školu zřízenou duchovním Fethullahem Gülenem. Mužem, který byl kdysi Erdoganovým spojencem a dnes je Ankarou líčen jako zrádce, ba démon, který může takřka za všechny nezdary země. Erdogan proto v této logice považuje Gülena i za osnovatele neúspěšného pokusu o puč, který proběhl předloni.

Ulánbátar se proti (zřejmě) turecké akci vcelku ostře ohradil, když pokus o odvlečení učitele označil za „nepřijatelný akt porušení mongolské suverenity“. Ankara v tomto případě mlčí. Jiné země ale tak striktní jako Mongolsko nebyly, popřípadě se o únosu novodobých tureckých disidentů ze svého území včas nedozvěděly a teď se k němu raději nevrací.

Kde Turci uspěli? Malajsie, Ukrajina, Ázerbájdžán

Pochlubila se ale sama ankarská vláda: do Turecka dostala zhruba stovku údajných nepřátel státu z 18 zemí. Jde o masovou akci, kterou podle dostupných zdrojů koordinuje tajná služba MIT. „Hledáme tyto zrádce už dva roky a některé ze šéfů sítě FETÖ jsme k nám už dopravili. Část případů popsala média, jiné nebyly na žádost spolupracujících zemí zveřejněny. Mohu říci, že jsme do Turecka dopravili více než stovku lidí svázaných s FETÖ,“ sdělil místní stanici CNN Türk ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Pro vysvětlenou: FETÖ je zkratka pro Fethullahcı Terör Örgütü, neboli údajnou teroristickou síť věrnou Gülenovi. Podle řady expertů však taková organizace existuje jen v hlavách Erdoganových propagandistů, respektive stoupenců.

Případ Brunson
Stíhání údajných spojenců Fethullaha Gülena aktuálně zatěžuje i vztahy Ankary s USA. Washington oznámil, že uvalí sankce na dva turecké ministry kvůli zadržování amerického pastora Andrewa Brunsona. Ten v Turecku žije 20 let a v rámci čistek byl v roce 2016 zadržen kvůli údajným vazbám na Gülena. Soud tento týden zamítl žádost o jeho propuštění z domácího vězení, kde čerstvě pobývá.

Co se jiných zemí týče, Turecko uspělo na Ukrajině, odkud se souhlasem tamních úřadů odvezlo patrně dva opoziční novináře Yusufa Inana a Saliha Zeki Yigita. Z Ázerbájdžánu proti své vůli putoval do vlasti Isa Özdemir. Od Kosova získala Ankara šest lidí, podle všeho se souhlasem místních bezpečnostních složek. Když se o akci dozvěděl kosovský premiér Ramuš Haradinaj, odvolal ministra vnitra i šéfa tajných služeb – tureckou operaci prý neschválil především proto, že o ní vůbec nebyl informován. Malajsie i přes odpor místních humanitárních organizací deportovala do Turecka tři údajné gülenisty, které označila za hrozbu (své) národní bezpečnosti.

Zatím není jasné, v kolika případech turečtí agenti volili únos (jako v Mongolsku). Zveřejněné příběhy naznačují, že se přinejmenším zkraje snaží postupovat legálně. Uchylují se k politickému nátlaku, slibům a jsou prý také poměrně štědří při uplácení místních funkcionářů. V nejasné kauze Michaela Flynna, bývalého poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, padla suma 15 milionu dolarů, které měl Flynn prý dostat od Ankary za účast na nerealizovaném únosu Fethullaha Gülena do Turecka.

Vlivný islámský duchovní, organizátor vzdělávacích institucí i autor řady kontroverzních výroků Fethullah Gülen totiž v roce 1998 odešel do americké Pensylvánie. Obával se tehdy perzekuce ze strany turecké vojenské elity. Posléze se spojil s Erdoganem, kterému pomohl k moci. Jejich cesty se rozešly nejpozději v roce 2013, aby se po předloňském puči stal Gülen pro ankarskou vládu stěžejním nepřítelem. Erdoganovi lidé, ale i sekulární novináři vyčítají gülenistům spikleneckou mentalitu, která prý vede k budování hustých mocenských sítí řízených, či ovlivňovaných Gülenem. Její uzly údajně tvoří vděční a indoktrinovaní absolventi škol, které štědrý mecenáš zřídil nejen v Turecku, ale i v zahraničí.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud