Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tváří v tvář džihádistům. Vědci vyslechli bojovníky Islámského státu, mají tři důvody zabíjet

Tváří v tvář džihádistům. Vědci vyslechli bojovníky Islámského státu, mají tři důvody zabíjet

Stovky bojovníků samozvaného Islámského státu jsou připraveny ve jménu Alláha nejen zabíjet, ale i zemřít. Touhu opustit blízké a obětovat Islámskému státu vlastní život lidé na Západě nerozumí, američtí vědci se proto rozhodli udělat mezi zadrženými radikály průzkum a zjistit, co je tou hnací silou, která je k zabíjení motivuje. Vědci došli k závěru, že je k tomu vedou tři hlavní důvody a díky studii je možné boj proti terorismu posunout o významný kus dál.

Americký antropolog Scott Atran seděl spolu se svým vědeckým týmem tváří v tvář zajatým členům Islámského státu v severoiráckém Kirkúku. Od bojovníků, kteří se ve jménu této teroristické organizace nebáli zabíjet, ale ani zemřít, se snažili zjistit, co radikály motivuje k sebevražedným útokům a ochotě položit v džihádské válce vlastní život. Vědci jim proto rozdali kartičky s dotazy, na které měli odpovědět.

„Karty doslova odhodili a řekli, že odmítají odpovědět,“ říká podle CCN Atran. Bojovníci však k jeho překvapení byli ochotni bavit se dál. Odmítli odpovědět jen na připravené otázky, které byly podle radikálů nesmyslné – nebraly totiž v potaz posvátné hodnoty, které jsou pro islamistické bojovníky v jejich válce klíčové. Atranův tým proto vymyslel otázky nové, pak se islamisté otevřeli.

„Hlavní věc, na které jim skutečně záleží, je – jak sami říkají – to, co cítí ve svém srdci. Někteří z těchto lidí jsou skutečně oddaní,“ vysvětluje Atran. „V našem hmotném světě jsme podceňovali nebo podhodnocovali duchovní dimenzi lidské činnosti,“ dodává americký vědec, který hovořil s dvěma desítkami členů IS. O ochotě zabíjet a zemřít vědci mluvili také s kurdskými bojovníky, kteří stojí na opačné straně barikády.

Výsledkem desítek rozhovorů je studie, podle které existují tři hlavní motivace, kvůli kterým jsou bojovníci ochotni zemřít: hluboký závazek k posvátným hodnotám, připravenost opustit kvůli těmto hodnotám rodinu a zároveň přesvědčení o duchovní síle skupiny nebo komunity, ke které se hlásí.

„To znamená, že rozhodujícími faktory, které pohánějí bojovníky ISIS, jsou posvátné hodnoty, síla ducha a především lidé, proti kterým bojují,“ vysvětluje Atran, jehož tým věří, že studie může přispět k pochopení protivníka a tím ke zlepšení boje proti terorismu.

Závěry studie oceňují i další odborníci, kteří se průzkumu přímo neúčastnili. „To, co nám tato studie říká, je, že existují tři přesvědčivé důvody, proč je někdo ochoten bojovat a zemřít: Oddají se a přijmou nějakou posvátnou hodnotu, pro tyto hodnoty dobrovolně opouštějí vlastní příbuzné a ve srovnání s nepřítelem opravdu věří v duchovní sílu své skupiny,“ říká profesor na Institutu globálních studií Státní univerzity v Georgii Josh Horgan. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1