Tvrdý postoj vůči Turecku? Unie měla smůlu, Britové se svých spojenců zastali | info.cz

Články odjinud

Tvrdý postoj vůči Turecku? Unie měla smůlu, Britové se svých spojenců zastali

Unijní ministři zahraničí sice odsoudili tureckou ofenzívu v severní Sýrii, na zbrojním embargu na autoritářský režim Recepa Tayyipa Erdogana se ale neshodli.

„Evropská unie odsuzuje tureckou vojenskou akci, která vážně podrývá stabilitu a bezpečnost celého regionu. Jejím výsledkem je utrpení civilistů, odsuny lidí a ztížený přístup k humanitární pomoci,“ píše se v pondělním prohlášení unijních ministrů zahraničí. Ti se sešli v Lucemburku, a právě Turecko bylo hlavním bodem jejich programu.

Jak ale informoval bruselský server Politico, shoda se hledala jen těžce. Velká Británie, která chce na konci října unii opustit, žádala diplomatičtější jazyk vůči Turecku, svému dlouholetému spojenci. To podle zdrojů z jednání značně rozčílilo šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou a jejího nástupce Josepa Borrella.

Turecko je klíčovým partnerem EU

Všechny ostatní země naopak žádaly tvrdší postoj. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok dokonce řekl, že „bez odsouzení bude prohlášení zbytečné“. Samotné odsouzení nakonec osmadvacítkou prošlo, zbrojní embargo na Turecko už ale nikoliv. „Evropská unie připomíná rozhodnutí některých členských států okamžitě zastavit vývozy zbraní do Turecka,“ píše se ve výstupu schůzky s odkazem na „silné národní pozice“. Zároveň tam ale na přání Britů nechybí věta o tom, že „Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie.“

Vývozy zbraní už kvůli turecké ofenzivě zastavilo Německo, Francie, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. Turecko tvrdí, že jejich krok nebude mít prakticky žádný dopad. „Francie očekává specifický požadavek na ukončení ofenzívy a tvrdý postoj k vývozům zbraní do Turecka,“ nechal se slyšet před jednáním francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Výsledek ale skončil za jeho očekáváním – jak přiznal šéf italské diplomacie Luigi Di Maio, unijní embargo schváleno nebylo a EU nechává rozhodnutí na členských státech.

„Turecký postup je neobhajitelný, celá Evropa je proti. Od začátku podporuji politické řešení, Česko se na konfliktu nesmí podílet. Pozastavíme proto, jako další Evropané, prodej zbraní, jež by Turecko mohlo v Sýrii použít,“ tweetoval v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Británie mluví o turecké sebeobraně

Vydávání nových licencí pro vývoz zbraní do Turecka pozastavila i Velká Británie, obchody, které jsou již schválené, ale proběhnou beze změn. Britský ministr obrany Ben Wallace pak překvapil partnery v NATO, když mluvil o turecké invazi jako o sebeobraně.

Evropští diplomaté nicméně tvrdí, že jejich doporučení bude mít ve výsledku stejný efekt jako embargo. Neschopnost rychlé reakce na turecký útok, kvůli němuž už muselo opustit své domovy na 100 tisíc lidí, ale vyvolala i kritiku. „Americké stažení ze Sýrie a turecká ofenziva opět ukázaly evropskou geopolitickou slabost,“ tweetoval vlivný liberální europoslanec Guy Verhofstadt, podle něhož o osudu Evropy rozhodují Turecko a Rusko. Narážel tím tak na spoléhání se na Turecko v otázce syrských uprchlíků. „Evropa musí vzít svůj osud do svých vlastních rukou tím, že vybuduje skutečnou obrannou unii,“ volá Verhofstadt po hlubší obranné integraci.

Další jednání o Turecku  – tentokrát na úrovni šéfů vlád a států – čeká unii ve čtvrtek na summitu v Bruselu.

Člen NATO proti Sýrii

Do složité situace se kvůli turecké ofenzivě nedostala jen Evropská unie, ale také Severoatlantická aliance. „Turecko je součástí NATO a od dnešního rána existuje koalice mezi Bašárem Asadem a Kurdy. To znamená, že člen NATO stojí proti Asadovi, který je stále de facto prezidentem Sýrie,“ připomněl šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn.

Ankara v tom ale odmítá vidět problém – Rusko, které je spojencem syrského režimu, ukázalo podle Erdogana „pozitivní přístup“.

Pátý článek smlouvy o NATO navíc stanoví, že napadenému členovi Aliance musí jít ostatní státy na pomoc. Šéfka unijní diplomacie Mogheriniová na závěr lucemburské schůzky uvedla, že „pro NATO může být vypořádání se s takovouto situací složité“.

To potvrzuje i opatrný postoj šéfa Aliance Jense Stoltenberga. Ten sice uznal „legitimní bezpečnostní obavy Turecka“, zároveň ale Ankaru vyzval k umírněnosti a spolupráci s ostatními členy, aby svým jednáním nepoškodila snahu NATO v boji s takzvaným Islámským státem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud