USA a Írán na hraně války. 4 scénáře vývoje a neuralgické body, které hrozí zapálit region | info.cz

Články odjinud

USA a Írán na hraně války. 4 scénáře vývoje a neuralgické body, které hrozí zapálit region

ANALÝZA | Obě strany se dušují, že válku nechtějí. Obě ale dodávají, že nebude-li zbytí, jsou na vojenskou konfrontaci připravené. Spojené státy a Írán spolu neudržují ani diplomatické vztahy, a to už čtyři dekády. Teď se ocitly na hraně války. Kdo by se jí zúčastnil? Kde? A co teď bud následovat?

Tato analýza mapuje klíčové hráče, zvažuje možné scénáře vývoje a popisuje neuralgické body, kde by případný konflikt mezi USA a Íránem případně začal.

Kdo jsou hlavní hráči konfliktu?

K vyhrocení konfliktu s Íránem svým jestřábím postojem jistě dramaticky přispěl nynější prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton. Spojené státy, tedy jejich administrativa v čele s Donaldem Trumpem ale už od nástupu v roce 2017 označuje Írán za původce všeho zlého na Blízkém východě. Loni proto Washington vypověděl tzv. jadernou dohodu (JCPOA), obnovil sankce a zasáhl íránskou ekonomiku. Proti Íránu se USA spojily s jeho regionálními odpůrci, tedy Izraelem a Saúdskou Arábií. Je otázka, zda je Trump připraven začít s Teheránem regulérní válku – svým voličům slíbil, že se podobných dobrodružství vyvaruje.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověZákladny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověautor: Info.CZ

Samotný Írán je i ve vztahu k USA rozdělen podle letité, i když ne zcela ostré politické linie. Reformátoři v čele prezidentem Hasanem Rúháním upřednostňují jednání, i když především jejich pozici podryly americké sankce. Přímo volení politici v čele s Rúháním řídí vládu a jsou odpovědní za ekonomiku země. A ta má teď vážné problémy. Konzervativci a s nimi spřízněné Revoluční gardy volí mnohem tvrdší rétoriku a alespoň verbálně jsou na válku připraveni.

Izrael stejně jako Saúdská Arábie i další země Zálivu stojí za Amerikou. Rusko má s Íránem blízké vztahy, konfrontace s USA ale v jeho zájmu není. V podobné pozici je Čína, která spíše straní Íránu s Ruskem, od Saúdů a vůbec za Zálivu ale odebírá potřebné suroviny. Samostatnou kapitolou jsou tzv. nevládní aktéři, které Írán buď stvořil, nebo je financuje. Učebnicovým příkladem je libanonská organizace Hizballáh, na shodném principu ale fungují milice i v Iráku, Jemenu, či Palestině. Tyto skupiny jsou na povel z Teheránu připraveny v regionu útočit na Američany a jejich spojenců.

Možné scénáře: Válka slov, sankce, zbraně?

1) Existuje možnost, že Írán ustoupí, jaderný program ani zčásti neobnoví (jak nyní plánuje). Pak ke konfrontaci patrně nedojde. V takovém případě by ale Teherán ztratil na mezinárodní scéně tvář, což si sotva může dovolit.

2) Další eventualitou je, že se za Írán postaví – i když ne zcela otevřeně – nejen jeho váhaví spojenci (Rusko), ale také odběratelé surovin a státy s obdobnými zájmy. Tedy Turecko, Čína a do jisté – velmi omezené – míry třeba i EU, Jižní Korea či Japonsko. Je otázka, zda by Spojené státy riskovaly roztržku i s těmito zeměmi.

3) Třetí scénář by byl překvapivý, jakkoli i o něm už analytici spekulují. Americký tlak na Írán by mohl vyústit v jednání mezi Teheránem a Washingtonem. Jinými slovy: Trumpem kritizovanou a už vypovězenou dohodu JCPOA by nahradila nová smlouva sjednaná přímo americkým prezidentem. Podobné úvahy se objevily v souvislosti s americkým postupem vůči komunistické KLDR.

4) Poslední, nejdivočejší variantou je válka. Pravděpodobnější by zřejmě byla v okamžiku, kdy by se vlády nad Íránem zmocnili konzervativci a v Americe ještě posílili jestřábi na úkor zastánců mírového řešení.

Neuralgické body: Kde by udeřil Írán?

Hormuzský průliv je klíčovou strategickou tepnou, kterou proudí třetina světové ropy přepravované po moři. Suroviny touto cestou odebírají asijské mocnosti (Čína, Japonsko, Indie). Írán má na jejím břehu námořní základny a v případě konfliktu lze odhadnout, že by se tuto cestu pokusil zablokovat. Američané ovšem v průlivu rovněž operují a právě zde mezi námořníky obou znepřátelených zemí čas od času dochází k drobným šarvátkám či provokacím.

Hormuzský průliv

Izrael je v očích Íránu (a řady radikálních i umírněných muslimských organizací) nepřátelským územím, které je výspou arogantního Západu na Blízkém východě. Pokud by samotný Írán riskoval přímý útok na židovský stát, což by učinil nejspíše raketami, patrně by vyvolal střet se Spojenými státy.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Pravděpodobnějším místem útoku budou bojiště zástupné války, kde by na americké a spojenecké jednotky zaútočili s Íránem spojení tzv. nevládní hráči. Tedy radikální organizace, které si vydržují vlastní ozbrojená křídla a nezřídka mají pod kontrolou i území. Co se konkrétních lokací a aktérů týče, na Izrael by zřejmě z jihu Libanonu zaútočil Hizballáh, z palestinské Gazy pak Islámský džihád (a patrně i Hamás). V Iráku jsou americké cíle patrně připraveny atakovat šíitské, pro-íránské milice. V případě takové mobilizace by se v ohrožení ocitly nejen americké lodě, vojenské základny, velvyslanectví i další objekty, ale samozřejmě také občané Spojených států. A to všude v regionu: Asií počínaje, severní Afrikou a Balkánem konče.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud