Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úspěch amerických rasistů se odkládá. Těžké časy jim po volbách pomohou překlenout jednotlivci

Úspěch amerických rasistů se odkládá. Těžké časy jim po volbách pomohou překlenout jednotlivci

Listopadové volby v USA zřejmě potvrdí ústup příznivců americké krajní pravice ze slávy. Po roce porážek, které odstartovalo opovržení části veřejnosti po útoku v Charlottesville, se jim nedaří ani v boji o politické funkce. Většina stoupenců krajní pravice skončila již v primárkách. Přesto pro ně nemusí být nadcházející volby vyloženě neúspěšné. Jejich názory jsou díky tomu ve veřejném prostoru znovu slyšet a ovlivňují společenskou atmosféru ve Spojených státech. Navíc se dlouhodobě daří i jejich programovým prioritám.

O nebezpečí, které představuje, se mluvilo hlavně po loňském útoku ve městě Charlottesville, kde příznivec tzv. alternativní, neboli krajní pravice zabil při demonstraci proti rasismu jednu ženu. Rok poté se zdálo, že extremisté zmizeli. Organizovaná radikální scéna v USA upadá, má problém sehnat peníze, ztratila respekt i vlivné spojence v politických kruzích. Jak ale ukázal aktuální případ antisemitsky naladěného střelce v Pittsburghské synagoze, radikálové jen čekají na příležitost.

Jako šanci se znovu připomenout berou i listopadové kongresové volby. Do republikánských primárek nastoupila řada sympatizantů alternativní pravice, tzv. bělošské nadřazenosti, případně vyložených neonacistů. To není nic nového. V posledních deseti letech se u republikánů objevovalo stále více lidí s radikálními názory. Ne začátku dekády šlo o ultrakonzervativní hnutí Tea Party, které po jeho konci vystřídali sympatizanti politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo vyložení rasisté. Výsledky poslední jmenované skupiny ale ukazují, že po masivním vzepětí v posledních letech ztrácí půdu pod nohama. Většina jejích kandidátů neuspěla.

Prohrál třeba Paul Nehlen, jenž se ve Wisconsinu snažil nahradit současného předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Nehlen proslul názory, které byly místy příliš radikální i pro samotné příznivce krajní pravice. Během kampaně například zveřejnil koláž, na níž napichoval hlavy Židů na kopí. Kvůli jeho rasistickým a antisemitským výrokům jej zablokovala sociální síť Twitter. Neuspěl ani Patrick Little, neonacista, jenž obhajoval deportace Židů do koncentračních táborů a chválil Adolfa Hitlera.

Rasisté jsou na ústupu, ale nekončí

Porážky ve volbách ale v žádném případě neznamenají konec rasismu v USA. I když šanci na zvolení má zřejmě jen jeden nebo dva kandidáti, důležitou práci pro „hnutí“ odvedou všichni. „Když kandidujete, ať už vyhrajete, nebo prohrajete, zpopularizujete své jméno, vytvoříte si seznam podporovatelů, dostanete své názory do televize a rádia. To jsou jejich důvody, proč kandidují, i když si nemyslí, že by mohli vyhrát,“ cituje web Daily Beast Heidi Beirichovou z Právního centra jižanské chudoby, která se rasismem zabývá.

Pro extremisty je proto důležité, že navzdory převaze porážek zaznamenali v primárkách i několik úspěchů. I když kandidují za republikány, strana jako taková od nich dává často ruce pryč. To je případ třeba Johna Fitzgeralda, který chce být senátorem za Kalifornii a nedávno se objevil ve dvou neonacistických podcastech. Podobně dopadl i Seth Grossman, jenž se snaží uspět ve sněmovních volbách v New Jersey a adoruje nacionalistická díla. Právě Grossman je jedním z mála kandidátů s reálnou šancí dostat se do Kongresu.

Kdo naopak podporu republikánského centra má, je kandidát na senátora Corey Stewart. Ten kandiduje ve Virginii, na jejímž území leží Charlottesville, kde loni extremisté řádili. Jeho kontroverzní minulost s vazbami na antisemity a bílé nacionalisty včetně organizátorů akce Sjednoťte pravici, při které došlo ke zmiňované tragédii, nevadila ani prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Je Trump extremista? Ne, jeho úspěch je však povzbudil

Právě Trump je často terčem kritiky, že vzestupu radikálů pomáhá a kloní se na jejich stranu jako například, když po Charlottesville řekl, že na vině jsou jak zastánci bělošské nadřazenosti, tak jejich odpůrci. Sám Trump má ale k tvrdému jádru neonacistů daleko a platí, že spíše oni obdivují jeho než on je. V Bílém domě totiž vítězí pragmatická obchodní linka a myšlení byznysmena. „Jsem někdo, kdo miluje tuto zemi. Když říkám, že jsem nacionalista, znamená to, že se mi nelíbí, jak Německo platí 1 procento HDP na obranu, zatímco my 4,3,“ vysvětloval Trump, že se mu nezamlouvá, když jej lidé vnímají jako „bílého nacionalistu“.

Trump však skutečně krajní pravici pomohl. Do Bílého domu přivedl někdejšího šéfredaktora kontroverzního webu Breitbart News Steva Bannona a dal mu funkci hlavního stratéga. Tím umožnil, aby byly radikální názory, které Bannon zastával, více slyšet. Extremistům také konvenuje jeho protimuslimská politika nebo některé kroky, jakými bylo například oddělování dětí přistěhovalců od jejich rodičů. To Trumpova administrativa začala praktikovat letos na jaře. Prezident praxi po tvrdé kritice veřejnosti v červnu zrušil.

Faktem ale zůstává, že Trumpovo zvolení některé politiky s už tak extrémními názory ještě radikalizovalo. Takovým případem je Steve King, kongresman zvolený v Iowě. Volby vyhrál celkem sedmkrát, vždy přitom prosazoval nacionalistické a protiimigrační postoje. V posledních dvou letech ale začal bez ostychu souznít se zastánci bělošské nadřazenosti.

King se též přiklonil k nejznámějším evropským radikálům. „Geert Wilders chápe, že kultura a demografie jsou naším osudem. Nemůžeme obnovit naši civilizaci s dětmi jiných lidí,“ tweetoval po setkání s extremistickým nizozemským politikem v roce 2017. Během nedávné doby také retweetoval několik příspěvků amerických neonacistů.

Steve King kandiduje i v letošních volbách. Jeho šance sice v poslední době klesají, přesto jej server FiveThirtyEight.com stále vidí jako pravděpodobnějšího vítěze. Právě v lidech jako je King nebo Grossman tak může duch amerického rasismu přežívat na nejvyšší politické úrovni i v těžších časech. A udržovat podhoubí pro případný opětovný návrat na výsluní.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1