Útok na tankery u Ománu obestírá stále více otázek. USA viní Írán, svět je v pohotovosti | info.cz

Články odjinud

Útok na tankery u Ománu obestírá stále více otázek. USA viní Írán, svět je v pohotovosti

Dva ropné tankery plující v Ománském zálivu byly zřejmě napadeny zatím neznámým útočníkem. Je to v pořadí druhý podobný incident v posledních týdnech: před měsícem (12. května) byly ve stejné lokalitě poškozeny čtyři plavidla. Všechny stroje utrpěly újmu nedaleko strategicky důležitého Hormuzského průlivu, kudy proudí celá pětina vytěžené ropy na této planetě. USA z nových útoků obvinily Írán.

Jedna z klíčových dopravních tepen planety zažila už druhý atak v rozmezí jediného měsíce. Trhy reagovaly okamžitě a ceny ropy vystřelily vzhůru. Nejistota na trzích ještě posiluje napětí, které panuje mezi Íránem na straně jedné a sunnitskými zeměmi Zálivu v čele se Saúdskou Arábií na straně druhé.

Co se stalo?

Další dva tankery byly ve čtvrtek velmi pravděpodobně cíleně napadeny v Ománském zálivu (který přiléhá k Hormuzskému průlivu). Norskou firmou vlastněná loď Front Altair plující pod vlajkou Marshallových ostrovů byla poškozena do té míry, že ji všech 21 členů posádky muselo opustit. Vezla naftu a údajně byla zasažena torpédem, podle jiných tvrzení ji poškodila mina.

Rovněž provozovatel japonského tankeru Kokuka Courageous identifikujícího se panamskou vlajkou poslal dnes svých 23 námořníků na souš poté, co na jeho palubě – prý po útoku zvenčí – propukl požár. Stejně jako lodníky z Front Altairu, i muže z tankeru Kokuka Courageous vyzvedli íránští záchranáři a odvezli je do svého přístavu.

Infografika: Hormuzský průliv

Kdo útočil?

Spojené státy ústy svého ministra zahraničí Mikea Pompea viní Írán. Ten to popírá. „Kdosi se snaží destabilizovat vztahy mezi Íránem a mezinárodním společenstvím,“ cituje ostrovní stanice BBC nejmenovaného teheránského činitele. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf pak událost označil za „podezřelou“.

Také v případě květnové kolize čtyř tankerů obvinili Američané (a tehdy i Saúdové) Teherán. Experti ovšem došli jen k závěru, že tehdejší zjevně koordinovanou operaci provedl „některý ze státu“, který disponuje vycvičenými komandy s potápěčským výcvikem stejně jako sofistikovanými zbraněmi. 

Případ je navzdory americkému prohlášení stále nejasný. Kupříkladu (obvykle nestranná) agentura Bloomberg konstatuje, že by Írán na dnešním útoku strategicky spíše prodělal, pokud by jej tedy opravdu spáchal. Byla to také oficiální teheránská média, která o problémech obou lodí jako jedna z prvních referovala.

Existuje „japonská stopa“?

Média si všímají zvláštního souběhu událostí. Dnes je v Íránu japonský premiér Šinzó Abe, který zde hodlal co nejvíce uhladit spor mezi světovými mocnostmi a Teheránem. Jedna z napadených lodí (Kokuka Courageous) je přitom vlastněná japonským přepravcem. Druhá pak na japonské ostrovy vezla náklad. Tento souběh událostí ale stále nelze považovat za víc než náhodu.

Podobně zůstávají v ryze konspirační rovině veškeré úvahy o tom, že je celá akce provokací, která má posloužit k očernění Íránu a vyvolat záminku ke konfliktu.

Reakce trhu

Trh zafungoval rychle a dle očekávání: Cena ropy v první reakci vzrostla o více než 4 procenta. Severomořská ropa typu Brent, která je považována za globální ukazatel ceny této suroviny, pak podle deníku The Guardian podražila o 4,4 procenta na 62,64 dolaru za barel.

Proč je incident nebezpečný?

Nejistota v oblasti, kudy ropa na tankerech opouští země arabského Zálivu a putuje nejčastěji, ale nejen k asijským zákazníkům, je schopna destabilizovat celý blízkovýchodní region a následně může mít globální dopady.

Dnešní příběh obou tankerů ještě eskaloval již tak citelné napětí mezi Íránem a arabskými zeměmi Zálivu podporovanými Spojenými státy. Francie, Německo i Evropská unie (jako celek) v očekávání problémů vyzvaly všechny strany k rozvaze. Situace je také tématem pro Radu bezpečnosti OSN.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud