Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Už ne Syřané. Do Evropy teď míří hlavně uprchlíci z Bangladéše. Na cestu si vydělávají i prostitucí

Už ne Syřané. Do Evropy teď míří hlavně uprchlíci z Bangladéše. Na cestu si vydělávají i prostitucí

Skladba migrantů přicházejících do Evropy se mění. Zatímco v horkých fázích migrační krize připlouvali ke břehům starého kontinentu především Syřané a Iráčané, nyní se do popředí dostává jiná země. Přibývá prchajících Bangladéšanů.

„Co se mění, je nejčastější národnost migrantů a počet lidí, kteří přicházejí z Bangladéše,“ potvrdil listu The Independent Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci.

Občané asijské země využívají pašeráků v Libyi. Ta byla populární destinací Bangladéšanů prchajících ze země už před občanskou válkou, která začala severoafrický stát sužovat v roce 2011.

Nyní se Libye vrací jako přestupní bod. Přes Středozemní moře se následně migranti snaží dostat do Itálie. Zatímco loni byl mezi příchozími, kteří italských břehů dosáhli, jen jediný Bangladéšan, letos už jich připluly téměř tři tisíce.

Ti, kteří nebezpečnou cestu přes moře přežili, neváhali zaplatit pašerákům klidně 10 tisíc dolarů (cca 250 tisíc korun) jen za to, aby se dostali z rodné země do Lybie. Z Dhaky nejprve jeli do Dubaje nebo Turecka, odkud letadlem odcestovali do Libye.

Aby mohli do země přiletět, zaplatili „agentuře“, která jim oficiálně zprostředkovala pracovní povolení. Jeho cena se pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci dolarů (75 až 100 tisíc korun). Po příletu na letiště jim „zaměstnavatel“ předal potřebné dokumenty.

Pašeráci přitom často před samotnou cestou do Itálie migranty dlouhou dobu drží v zajetí. Část z nich nutí k prostituci nebo využívají na nucené práce. Někteří Bangladéšané žijí v Libyi až čtyři roky, jiní odjedou během pár měsíců. Aby se vůbec dostali na palubu lodi, musí zaplatit dalších 700 dolarů (zhruba 17,5 tisíce korun).

Ani místenka na palubě plavidla jim ale nezaručuje výhru. Cesta přes Středozemní moře je velice nebezpečná a množství lodí a člunů se potopí. Jen za letošní rok zemřelo během transferu přes vodu 1 100 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1