V Evropě ne! Soudy zatrhly bleskové rozvody podle práva šaría. Jak se k nim staví muslimové samotní? | info.cz

Články odjinud

V Evropě ne! Soudy zatrhly bleskové rozvody podle práva šaría. Jak se k nim staví muslimové samotní?

„Taláq, taláq, taláq,“ prohlásí váš muž a jste podle tradičního islámského práva rozvedení. Jako žena to sice můžete vykřikovat, jak chcete, ale z pohledu zákona se nic nestane a váš osobní stav se nijak nezmění. Mít tuto možnost my, v zemi, kde téměř každé druhé manželství končí rozvodem, byly by statistiky nejspíš ještě extrémnější. Netřeba se ale obávat, že by hádka o destinaci sobotního výletu nebo o nesklopené prkénko mohla v našich luzích a hájích – byť i výhledově – skončit trojitou formulkou. Evropský soudní dvůr totiž ve středu jasně řekl, že rozvody podle práva šaría nelze považovat za platné v souladu se zákony EU. A to ani v případě manželství, které bylo uzavřeno a posléze ukončeno před šaríatským soudem v zemi, jež se islámským právem v oblasti rodinného práva řídí.

O uznání rozvodu, k němuž právě u takového soudu došlo, žádal Raja Mamish. Syřan z Homsu si v rodné zemi roce 1999 vzal za ženu Sohu Sahyouni, posléze se oba přestěhovali do Německa, kde získali státní občanství. V roce 2013 odjel Raja do Sýrie a tam manželství se Sohou před šaríatským soudem trojitým zopakováním slova „taláq“ neboli „rozvod“, ukončil. Soha obdržela v souladu se syrským právním systémem písemné vyrozumění a každý by si mohl jít svou cestou. Raja, jenž po návratu do Německa chtěl, aby úřady jejich rozvod formálně uznaly, ale narazil. Podle evropského práva jsou totiž stále manželé. Kdo chce žít v EU, nebude se rozvádět jednostranným rozhodnutí, a jak se mu zamane. Evropský soudní dvůr tak potvrdil dřívější rozhodnutí Vrchního zemského soudu v Mnichově.

Okamžitý rozvod bývá s islámským světem často automaticky spojovaný stejně jako třeba ženská obřízka nebo terorismus. O instantním „taláqu“ se často mluví v souvislosti s až paradoxními situacemi, kdy se manžel rozvede přes esemesku nebo e-mail. Při četnosti podobných zpráv by člověk očekával, že se jedná o běžnou praxi. Při pohledu na statistiky jsou to ale spíš bizarní výstřelky, které právě svou absurdní ojedinělostí přitahují pozornost. „Z našeho zkoumaného vzorku 4710 osob se jich rozvedlo 525, přičemž pouze jediný rozvod proběhl přes textovou zprávu. Podobný způsob rozvodu je tedy zcela marginální, nicméně mediálně zajímavý, a pak to vypadá, jako kdyby se všichni muslimové rozváděli po telefonu,“ nastiňuje situaci Faizan Mustafa z indické National University of Law. A stejně jako v případě obřízky a sebevražedných atentátníků, ani s „taláqem“ to není tak jednoduché a černobílé.

Samotný Korán o podobném způsobu rozvodu mlčí, upravují jej až pozdější právní předpisy a jednotlivé právní školy (sunnitský islám má čtyři a šíitský jednu) se ke způsobu, jakým může být manželství ukončeno, staví různě. Rozvod rychlým zopakování inkriminovaného slůvka povoluje pouze hanafijská právní škola, i ta nicméně doporučuje, aby bylo slovo opakováno s měsíčními rozestupy a rozvádějící se muž měl tedy dost času si svůj krok pořádně rozmyslel a nejednal v afektu. Zbývající čtyři právní školy na čtvrtroční lhůtě trvají (v Koránu se dokonce v 226. verši druhé súry hovoří o čtyřměsíční lhůtě). Žena se rozvést může také, nicméně ta už musí před soudce a musí mít pádné důvody k tomu, aby mohlo být její manželství rozvedeno (třeba mužovu impotenci).

V muslimském světě nicméně do 20. století sílí přesvědčení, že rozvod je „makrúh“, tedy čin zavrženíhodný, kterého by se neměl správný muslim dopouštět. A sílí také tlak na to, aby byly rozvody projednávány před soudem za účasti obou stran a aby se praktika okamžitého, jednostranného rozvodu úplně zakázala. Stejně tak je požadováno, aby se zneplatnilo pravidlo, podle něhož se muž může vrátit ke své manželce po rozvodu jen tehdy, když ona mezitím konzumovala manželství s někým jiným.

Pro ženy žijící v tradiční muslimské společnosti bývá rozvod zdrcující. Mnohdy to znamená, že se musejí vrátit ke své rodině, a jakmile jejich děti dosáhnou stanového věku, ztratí i je, neboť ty odcházejí žít k rodině manžela. Ze společenského hlediska se v kultuře, která si stále nad míru cenní pannenství, rozvedené ženy stávají občankami druhé kategorie, použitým zbožím. Rozvedená žena je na tom hůř než vdova, která za svůj stav „nemůže“. Organizace bojující za práva žen požadují postavení této jednostranné rozvodové praktiky mimo zákon. A slaví úspěch. Instantní rozvod je aktuálně nelegální v Pákistánu, Bangladéši, Turecku, Tunisku, Alžírsku, na Kypru, v Malajsii, Íránu, na Srí Lance, v Jordánsku, Indonésii, Spojených arabských emirátech, v Kataru, Súdánu, Maroku, v Egyptě, Iráku a Bruneji. A od srpna letošního roku dokonce i v Indii.

Tam byl zákaz okamžitého rozvodu a nutného „mezisňatku“ v případě návratu k ex-manželovi předmětem několikaleté kampaně organizace Bharatiya Muslim Mahila Andolan (BMMA), bojující za ženská práva a rovnoprávnost. „V případě instantního rozvodu nejsou dodržována pravidla stanovená Koránem – nediskutuje se, není přivolán rozhodčí, svědci, není dodržována specifikovaná časová lhůta a není projevena upřímná snaha o překonání rozdílů. V takových případech navíc vůbec nedochází k řešení otázky alimentů nebo práv dětí,“ vysvětlovala na počátku kampaně v rozhovoru pro al-Džazíru spoluzakladatelka BMMA Zakia Soman. Podle celostátního průzkumu potkal jednostranný rozvod po trojitém vyřčení formulky „taláq“ každou jedenáctou indickou muslimku. Drtivá většina z nich nedostávala na děti žádné alimenty. Po „spravedlnosti pro muslimky,“ opakovaně volal dokonce i indický (hinduistický) premiér Naréndra Módí.

Jenže jedna věc je, co stojí na papíře (byť je na něm vytištěn zákon), a druhá, jaká je skutečnost. Indickým hinduistům třeba zákon zakazující bigamii nijak nebrání v tom mít dvě manželky (a mnozí je stále mají). Proto se dá očekávat, že bude ještě hodně dlouho trvat, než začnou muslimové obecně nahlížet na instantní rozvod jako na něco nepřípustného. Ale upřímně, ať si civilní soudy říkají, co chtějí, Raja Mamish už se nikdy nebude považovat za manžela Sohy Sahyouni.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud