Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Německu to znovu vře kvůli migrační politice. Ministr vnitra se s Merkelovou pře kvůli vracení běženců

Kvůli vážným neshodám s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) odložil dnes německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) představení svého "migračního plánu". Velmi očekávané návrhy chtěl původně zveřejnit v úterý, termín byl ale odsunut na neurčito. Střet dvojice čelných politiků konzervativní unie CDU/CSU ukazuje, že se jim v oblasti migrace stále nedaří najít společnou řeč.

Někdejší bavorský premiér Seehofer, který je od března ministrem vnitra, patřil dlouho k nejostřejším kritikům migrační politiky kancléřky Merkelové. Spory šéfů CDU a CSU o uprchlickou a azylovou politiku se nepodařilo zcela zklidnit ani před loňskými parlamentními volbami, což podle všeho přispělo k výrazně horšímu výsledku konzervativní unie. Ke kompromisu v otázce takzvané horní hranice pro přijímání uprchlíků nakonec obě strany došly až po volbách.

V posledních týdnech se ale rozhořel další spor, který se týká především Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří do spolkové republiky přicházejí z jiného státu Evropské unie, Švýcarska nebo Norska. Německé právo s takovým postupem obecně počítá, ve výjimečných humanitárních situacích se ale neuplatňuje. A výjimečná situace, kterou v září 2015 vyhlásil tehdejší ministr vnitra Thomas de Maiziére, v tomto ohledu v Německu panuje dodnes.

Změna německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou. Merkelová však zatím návrh Seehofera odmítá. "Chci, aby mělo unijní právo přednost před právem národním," řekla v neděli v televizní debatě. Konkrétní Seehoferovy návrhy kancléřka příliš komentovat nechtěla s tím, že o nich s ministrem stále ještě diskutuje.

Seehoferův plán má podle německých médií zhruba šest desítek bodů, jejich naplnění by podle něj mělo zrychlit azylové řízení. Počítá mimo jiné s tím, že na území spolkové republiky vyrostou takzvaná záchytná centra, v nichž budou běženci během celého azylového řízení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1