Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Sýrii se schyluje k bitvě o Idlib. Čekat lze jen nejhorší: masakr civilistů i obří uprchlickou vlnu

V Sýrii se schyluje k bitvě o Idlib. Čekat lze jen nejhorší: masakr civilistů i obří uprchlickou vlnu

Prezident USA Donald Trump dnes varoval syrského prezidenta Bašára Asada, aby zvážil plánovaný útok na provincii Idlib. Ta je fakticky posledním útočištěm protirežimních rebelů i jejich rodin. Americký lídr v neobvykle konkrétním prohlášení oslovil také Rusko s Íránem, které by podle jeho slov učinily účastí na ofenzivě „vážnou humanitární chybu“. 

Statisícové ztráty na životech, miliony uprchlíků v pohybu směrem k turecké hranici. Ofenzíva ruských, íránských a syrských vojáků vůči povstaleckému regionu hrozí vyústit v ohromnou humanitární katastrofu. Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se jedné z posledních bitev syrské občanské války.

Je jisté, že ofenzíva proběhne?

Syrský režim Bašára Asada ji už fakticky oznámil. Moskva se dnes nechala slyšet, že Idlib je hnízdem teroristů, kteří ohrožují ruské vojenské základny. I další Asadův spojenec, tedy Írán, veřejně potvrdil účast na plánované operaci.

Bitva o Idlib ale vyplývá hlavně z logiky syrské války. Damašský režim, tedy spíše jeho ruští a íránští spojenci, už ostatní enklávy odporu zničili. Mimo vliv pro-asadovských sil se teď – kromě nevelkých i nehostinných regionů kontrolovaných zbytky tzv. Islámského státu – nachází jen sever předválečné Sýrie (Turecko a jeho spojenci ovládají severozápad, Kurdové pak severovýchod země).

Co se budoucnosti severní Sýrie týče, na pátek se chystá setkání prezidentů Íránu, Ruska a Turecka. Zde se zřejmě bude jednat především o dalším tureckém angažmá. A Kurdové? Ti nikdy o naprosté nezávislosti svého regionu na Damašku nehovořili a s Asadovými lidmi průběžně vyjednávají.

Sýrie (rozložení sil k začátku září 2018)Sýrie (rozložení sil k začátku září 2018)autor: INFO.CZ

Jak přípravy na útok probíhají?

Bitva už v jistém smyslu začala. Rusové dnes totiž začali po zhruba třítýdenní pauze povstalecký region opět bombardovat. Kreml už také ve Středozemním moři zahájil námořní manévry, které prý potrvají do soboty (8. září). A které zřejmě mají za cíl odradit USA, respektive Západ, od případného bombardování syrských vládních vojsk – v minulosti totiž rakety útočící na damašské cíle startovaly nejčastěji z lodí.

Samotné pro-asadovské jednotky se v okolí Idlibu shromažďují už řadu týdnů. Na střet se ale chystají také rebelové, kteří kromě jiného vyhazují do vzduchu mosty.

Turecko dnes posílilo vojenskou techniku na hranici se Sýrií, svým vojákům poslalo osm nákladních vozů s tanky M-60 a houfnicemi. Rozšířilo rovněž zdejší uprchlický tábor Atima.

Kdo nyní žije v Idlibu?

Spojené národy odhadují, že v tomto kraji nyní operuje na 10 tisíc ozbrojenců z organizací blízkých islamistické síti al-Káida. V kraji ovšem operují i jiné islamistické milice stejně jako sekulární skupiny odpůrců Bašára Asada a jeho ruských protektorů.

Shromáždily se zde také odhadem dva miliony civilistů (podle některých tu je ještě o pět set tisíc lidí více). Jde jak o místní obyvatele, tak rodinné příslušníky rebelů, kteří sem byli evakuováni z jiných, vládou dobitých míst. Při vyjednávání o míru totiž Damašek na řadě někdejších syrských bojišť souhlasil s odchodem povstalců a jejich příbuzných právě do Idlibu.

Rusko v SýriiRusko v Sýriiautor: Info.cz

Jaké může mít útok důsledky?

Prezident USA Donald Trump má tentokrát pravdu, když počet obětí odhaduje až na statisíce. OSN dodává, že se začátkem ofenzivy by se k turecké hranici mohli vydat téměř všichni civilisté, tedy zhruba dva miliony běženců.

Rusko, Írán stejně jako syrské vládní jednotky během minulých operací prokázaly, že jim na civilních obětech nesejde. Ba naopak, podle zpráv rebelů bombardují civilní čtvrti včetně škol a nemocnic záměrně, aby tak podkopaly morálku rebelů. OSN proto vyzvala k vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by místa bojů mohli opustit právě ženy, děti a neozbrojení muži.

Z Idlibu navíc rebelové prakticky nemají kam ustoupit. Mohou pouze do Turecka, které tak má jejich osud ve svých rukou.

Hrozí chemický útok? Od koho?

Syrská vláda opakovaně zdůraznila, že při idlibské ofenzívě nepoužije chemické zbraně. Nabízí se vysvětlení, že tak v minulosti učinila, i když takový krok Damašek soustavně popírá. Tato slova lze vykládat tak, že se Asad i Moskva protentokrát snaží vyhnout možnému konfliktu se Spojenými státy. Ty minulý chemický atak proti rebelům potrestaly sice jen demonstrativním, přesto vojenským útokem na damašské cíle.

Chemické zbraně by podle Kremlu mohli naopak nasadit rebelové s tím, že by se pak snažili svalit vinu na syrskou vládu či ruské jednotky. Mimochodem, této teorii věří i někteří přední čeští diplomaté, zpravidla oblíbenci prezidenta Miloše Zemana, který je často obviňován z přílišné servilnosti vůči Rusku. V předchozích případech se ale moskevská stejně jako damašská vyjádření – cudně řečeno – rozcházela s realitou do té míry, že jakékoliv proklamace syrské vlády nelze považovat za zcela věrohodné.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232