Venezuela ukazuje, že socialismus a rozdávání státních peněz nefunguje. A bude hůř | info.cz

Články odjinud

Venezuela ukazuje, že socialismus a rozdávání státních peněz nefunguje. A bude hůř

Venezuele se kdysi přezdívalo americká Saúdská Arábie – podle některých odhadů má zřejmě největší zásoby ropy na světě a bývala to nejbohatší země Latinské Ameriky. Obchody byly ještě v devadesátých letech plné domácího i dovážené zboží. Dnes je v zemi těžké koupit základní potraviny, kartáček na zuby nebo toaletní papír. Omezené jsou i dodávky elektřiny a například pitná vody je v některých oblastech k dispozici jen dvakrát měsíčně. Zásoby zahraniční měny jsou pryč, inflace má letos podle odhadů Mezinárodního měnového fondu dosáhnout neuvěřitelného milionu procent. Lidé hladoví, zdravotní péče nefunguje. Jak se něco takového mohlo v tak potenciálně bohaté zemi stát?

Příznivci venezuelského režimu prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že za vším stojí zahraniční nepřátelé a místní „buržoazie“ a „spekulanti“. Ti prý nepřejí experimentu se „socialismem pro 21. století,“ který ohlásil bývalý prezident Hugo Chávez, a nyní v něm pokračuje současný prezident Maduro. Nepřátelské země, zejména Spojené státy, a jejich banky a tajné služby se prý snaží zničit venezuelskou ekonomiku. Jedním z nástrojů, které k tomu používají, jsou ekonomické sankce zavedené Spojenými státy. Ty omezily zpracování venezuelské ropy, vývoz venezuelského zlata a také prý omezily přístup Venezuely k zahraničním půjčkám. Spekulanti pak vyváží levné venezuelské zboží a zvyšují ceny toho dováženého a stojí za zvyšováním cen a inflací.

Spojené státy sice uvalily na některé představitele venezuelského režimu sankce, údajně tlačí na omezení venezuelského exportu ropy do USA a americký prezident Donald Trump podepsal loni v listopadu výnos omezující obchod s venezuelským zlatem, ale zatím se to na venezuelské ekonomice příliš neprojevilo. Venezuela vyváží své zlato do Turecka a Íránu, a pokud jde o ropu, loni do Spojených států dodala Venezuela 500 013 barelů ropy. Předloni to bylo 591 422 barelů. Nešlo o nějaký razantní propad, který by mohl vést ke kolapsu venezuelské ekonomiky. Teprve nyní v souvislosti s uznáním opoziční hlavy státu uvažuje Washington o skutečně razantních sankcích, které by měly postihnout vývoz venezuelské ropy a tedy i hlavní zdroj příjmů tamní vlády. Podle agentury Reuters by rozhodnutí mělo padnout v nejbližších dnech. Spekulanti mají podle ekonomů na vývoj venezuelského hospodářství spíše menší dopad a jejich samotná existence je umožněna cenovými regulacemi zavedenými venezuelskou vládou.

Základními problémy venezuelské ekonomiky je snaha ji regulovat ve všech směrech, původně vysoké výdaje na sociální programy, rostoucí zadlužení, neefektivita státních firem včetně ropné společnosti PDVS, celosvětový pokles cen ropy a nadměrné tištění peněz. Vše přitom začalo už za vlády prezidenta Huga Cháveze, bývalého výsadkáře, populisty a nakonec socialisty kombinujícího podle svých příznivců marxismus a křesťanství, který v zemi vládl v letech 1999 – 2013. Chávez byl původně typický populista latinsko-amerického typu, voják nabízející přímá řešení a sociální zajištění pro chudé a speciální práva pro původní Indiány. Chávez využil nespokojenosti Venezuelanů s rozdělováním příjmů z ropy, korupce a fakticky ustálené vlády dvou politických stran. Využil příjmů z ropy k zahájení rozsáhlých sociálních programů včetně levných dotovaných potravin pro chudé, bezplatného vzdělávání a zdravotnictví zlepšení přístupu k pitné vodě. Výsledkem byl pokles extrémní chudoby (uvádí se o přibližně 70 procent), nárůst vzdělanosti a pokles dětské úmrtnosti (o třetinu). Zároveň Chávez začal dodávat levnou ropu spřáteleným režimům a tvrdil, že se díky svému bohatství (a tím, že se opře například o Rusku) může postavit i Spojeným státům.

Součástí Chávezovy ideologie byl i nacionalismus a snaha znárodnit ropný průmysl. Díky příjmům z ropy za náhradu, takže se ve světě neobjevily žádné velké protesty. Součástí tohoto plánu prováděného zhruba od poloviny prvního desetiletí tohoto století bylo i nahrazování zahraničních odborníků domácími pracovníky. S tím ostatně začal už po potlačení velké stávky ve státní ropné společnosti PDVSA, kdy 18 tisíc dosavadních dělníků a manažerů nahradilo 100 tisíc příznivců režimu. Produkce ropy sice rostla, ale s tím rostly i náklady. Zároveň stát, aby ušetřil, odkládal údržbu těžních zařízení a otevírání nových ložisek ropy. Jinak řečeno, stát žil z podstaty. Ani to ovšem nestačilo na financování stále nákladnějších sociálních programů a tak došlo na tištění nových peněz. Výsledkem byla pochopitelně inflace. Nepovedená pozemková reforma a zestátňování vedly navíc k poklesu zemědělské výroby a zvýšení dovozu potravin. Ceny vzrostly a Chávez zavedl kontrolu některých cen – málokdo bylo všem ochoten prodávat pod náklady, takže začal bujet černý trh.

Venezuelská vláda si našla další zdroj peněz v zahraničních půjčkách – za Cháveze se zahraniční zadlužení Venezuely více než ze čtyřnásobilo a pak dále rostlo, takže dnes je Venezuela podle časopisu The Economist pokud jde o zahraniční dluh nejzadluženější zemí na světě. Splácení zahraničních půjček, či spíše jen úroků z nich, ale pohlcovalo stále větší podíl zisků z prodeje ropy. Nedostatek zahraniční měny nutné ke splácení půjček pak vedl k omezování dovozů. Za Madura pak přišel navíc pokles cen ropy, zvýšení úroků z půjček, což vedlo k další regulaci a nakonec faktickému omezování sociálních programů. Ze země se stáhla podstatná část zahraničních firem, průmysl začal skomírat. Snahy vlády o řízení ekonomiky dokázaly zcela zničit celá odvětví. Navíc se začalo nedostávat vzdělaných lidí. Z Venezuely emigrovalo tři až pět milionů lidí, tedy více než desetina jejích obyvatel. Většinou ti vzdělanější a to se projevilo i v hospodaření firem.

Výsledkem je, že HDP se loni propadlo 48,5 procenta, polovina obyvatel vydělává měsíčně v přepočtu méně než šest dolarů, 87 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby (v roce 2013 to bylo 28 procent) a podle indexu bídy zveřejňovaným agenturou Bloomberg je na tom Venezuela nejhůře na světě. Venezuele už nikdo nechce půjčovat, protože nesplácí - dluh po splatnosti dosáhl devíti miliard dolarů. Ani venezuelská opozice, pokud by převzala vládu, si není zcela jistá co dělat a Spojenými stát nově uznaný šéf státu, opozičník Juan Guaidó, už nyní žádá o „finanční úlevu“, tedy faktické odpuštění části státních dluhů. Navíc se zdá, že pokud se skutečně dostane k moci, bude to díky již zmíněným zvažovaným americkým ekonomickým sankcím, které ještě zhorší již beztak mizernou situaci země. Venezuelská snaha o zavedení „socialismu pro 21. století“, tedy snaha řídit ekonomiku a vybudovat za bez ohledu na náklady rozsáhlý sociální stát, se nepovedla. Ukázalo se, že socialismus nefunguje ani v zemi s největšími ropnými zásobami na světě a jeho následky budou tížit zemi ještě desetiletí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud