Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většinu uprchlíků z řad Rohingů tvoří děti, uteklo jich už čtvrt milionu. Armáda do nich střílí, tvrdí svědci

Většinu uprchlíků z řad Rohingů tvoří děti, uteklo jich už čtvrt milionu. Armáda do nich střílí, tvrdí svědci

Na 240 tisíc dětí z muslimské menšiny Rohingů uprchlo v posledních třech týdnech před násilím z převážně buddhistické Barmy do sousedního Bangladéše. Odhad dnes zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF), podle kterého je mezi rohingskými běženci 60 procent dětí. Ministerstvo zahraničních věcí ČR upozorňuje, že se v souvislosti s neklidnou situací v barmském Arakanském státě objevily výhrůžky teroristickými útoky ve velkých městech Barmy, jako je Neipyijto, Rangún, Mandalaj a Moulmein.

Barma Rohingy neuznává jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. Od 25. srpna uteklo z barmského Arakanského státu odhadem 391 tisíc Rohingů, převážně žen a dětí. Je mezi nimi i 36 tisíc dětí mladších jednoho roku, uvedla mluvčí UNICEF Marixie Mercadová. Počet těhotných a kojících žen mezi rohingskými migranty odhaduje na 52 tisíc.

Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Armáda zahájila protiofenzivu, jejímž cílem je podle kritiků vyhnat Rohingy z Barmy. Při střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišly o život stovky lidí.

720p 360p
Rohingové

Ministerstvo zahraničí ČR doporučuje, aby čeští občané při návštěvě Barmy dbali zvýšené ostražitosti, vyhýbali se shromážděním velkého počtu osob, dbali pokynů místních bezpečnostních složek a omezili návštěvy velkých obchodních center v uvedených městech.

Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství. Barmská armáda naproti tomu tvrdí, že vede legitimní bezpečnostní kampaň proti rohingským povstalcům a odmítla, že by jejím terčem byli civilisté.

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) zveřejnila satelitní snímky, které podle ní svědčí o organizovaném vypalování rohingských vesnic v západní Barmě. AI uvedla, že od 25. srpna zaznamenala nejméně 80 velkých požárů v osídlených oblastech Arakanského státu.

Svědci AI popsali, že členové barmských bezpečnostních sil vesnice obkličují, střílí do prchajících lidí a zapalují jejich domy. Organizace rovněž uvedla, že má důvěryhodné zprávy o tom, že rohingští radikálové zapalují domy buddhistických Arakanců. Podobné zprávy ale nelze ověřit, protože barmská vláda oblast uzavřela.

„Důkazy jsou nepopiratelné - barmské bezpečnostní složky cíleně zakládají v Arakanském státě požáry, aby vyhnaly Rohingy z Barmy. Není o tom sporu: jde o etnickou čistku," uvedla Amnesty International. Za etnickou čistku označil operace barmských bezpečnostních sil již dříve vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1