Výzkum potvrdil: Islamizace se více obávají ti, kteří osobně žádného muslima neznají | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výzkum potvrdil: Islamizace se více obávají ti, kteří osobně žádného muslima neznají

Výzkum potvrdil: Islamizace se více obávají ti, kteří osobně žádného muslima neznají

Lidé se nejvíce bojí toho, co neznají. A výzkumy potvrzují, že to platí i v oblasti mezilidských vztahů. Americká agentura Pew Research zjišťovala, jak se u Evropanů liší vztah k muslimům podle toho, zda se osobně s nějakým setkali. Výsledky potvrdily, že ti, kteří znají vyznavače islámu osobně, k nim mají mnohem vstřícnější postoj.

Výzkum zjišťoval, nakolik respondenti souhlasí s výrokem „Muslimové se snaží ostatním obyvatelům vnutit své náboženské právo“. Ti, kteří odpověděli, že nějakého muslima osobně znají, s výrokem ve většině nesouhlasili. Naopak respondenti, kteří se s muslimy nikdy nesetkali, s výrokem o vnucování víry většinou souzní. Z dat tak vyplývá, že osobní setkání s vyznavačem islámu snižuje obavu z islamizace Evropy.

Šetření agentury Pew Research se uskutečnilo v dubnu až srpnu loňského roku a zaměřilo se na názory obyvatel 15 zemí západní Evropy. Ve všech státech pak výsledky potvrdily, že setkání s muslimy výrazně snižuje strach z možné islamizace.

S výrokem, že muslimové se snaží ostatním vnucovat svoji víru, například nesouhlasí 85 % Britů, kteří osobně nějakého muslima potkali. Ti obyvatelé Spojeného království, kteří žádného vyznavače islámu neznají, ale s názorem většinou souhlasí, nemyslí si to 48 % z nich. Podobná je situace ve všech západoevropských zemích. Například v Německu se islamizace nebojí 81 % oslovených, kteří někdy s muslimem přišli do styku, ve Francii se jejich vlivu neobává 77 % těch, kteří je znají.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Agentura také zkoumala, zda obavy z islamizace může ovlivňovat množství znalostí o náboženských pravidlech islámu. Ve většině zemí data potvrdila, že čím větší znalosti obyvatelé o náboženských zákonech mají, tím méně se obávají možné islamizace. Výjimkou byla v tomto případě Velká Británie a Finsko, kde se o osm, respektive tři, procentní body islamizace bojí méně ti, kteří Korán neznají vůbec.

Častěji než s Koránem ale lidé přicházejí do styku s jeho vyznavači. Ve Francii, kde muslimové tvoří 8,8 % populace, osobně nějakého z nich zná 79 % obyvatel. Také ve Švédsku, kde je 8,1 % místních muslimského vyznání, zná alespoň jednoho vyznavače islámu 71 % z nich. Nejméně zkušeností s muslimy pak mají v sousedním Finsku, kde jen 35 % dotazovaných uvedlo, že se někdy s muslimem setkalo.

Do výzkumu byly zařazeny jen západoevropské země, postoje Čechů agentura nezjišťovala. Dle šetření společnosti Phoenix Research z roku 2016, ale 66 % obyvatel Česka uvedlo, že „islám je náboženství, ze kterého mají strach“. Kolik z těchto lidí ale někdy muslima v životě potkalo, výzkum nezjišťoval. Dle výzkumu společnosti Median pro iDNES.cz zná osobně alespoň jednoho muslima 20 % populace.

Data z projektu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) loni zase ukázala, že mezi Čechy roste strach z cizinců obecně. 64 % dotazovaných tehdy uvedlo, že nově příchozí představují problém a důvod nárůstu kriminality. 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.