Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za kampaň pro brexit ruské zlaté doly. Smyčka kolem kontroverzního finančníka Bankse se stahuje

Za kampaň pro brexit ruské zlaté doly. Smyčka kolem kontroverzního finančníka Bankse se stahuje

Může to všechno být jenom náhoda? Poslanec Damian Collins, který vyšetřuje styky Ruska a britského finančníka a hlavního představitele kampaně za odchod Velké Británie z Evropy Arrona Bankse, si to nemyslí. Jak totiž vyšlo v posledních dnech najevo, Banks během své výpovědi před britským parlamentem nepřiznal zdaleka všechny své styky s ruskou ambasádou. Zapomněl například zmínit, že mu velvyslanec zprostředkoval možnost výhodně nakoupit zlaté a diamantové doly.

Slibovat hory, doly, nemusí být jen prázdné rčení. Dokládá to případ, který nyní hýbe Velkou Británií. Případ Arrona Bankse, muže, který masivně sponzoroval kampaň za vystoupení ostrovního království z Evropské unie. Ale popořádku.

Z kapsy finančníka Arrona Bankse šlo na podporu kampaně pro odtržení Velké Británie od Evropy Leave.EU osm miliard liber. Tedy hodně peněz. Tolik, až si mnozí pokládali otázku, zda to opravdu dělal jen z pouhého přesvědčení.

Banks je od přírody excentrik. Baví ho na sebe poutat pozornost, má rád dobrý gin a poznávací značka jednoho z jeho automobilů je „X MI5 SPY“. A také má za ženu Rusku a velmi vřelé vztahy s ruskou ambasádou v Londýně.

Snad až příliš vřelé. Původně ve svém memoáru Bad Boys of Brexit, který popisuje jeho přípravy na referendum o setrvání Británie v Unii, přiznal jen jednu schůzku s ruským velvyslancem Alexandrem Yakovenkem. Jenže už červnu ve své výpovědi před britským parlamentem přiznal setkání tři – „dva obědy a jedno pozvání na kávu“. A v pátek dodal, že se odehrálo ještě další, čtvrté, setkání.

Samotný počet mítinků s ruským diplomatem nicméně není až tolik podstatný, byť ukazuje na to, že se Banks svými diplomatickými a obchodními styky s Ruskem jen velmi nerad chlubí a rád na ně zapomíná. Podstatné je, že Banks podle deníku The New York Times „zapomněl“ přiznat, že mu ruský ambasador nabídl účast v lukrativních ruských projektech, které se týkaly výhodných investic do zlatých a diamantových dolů. To totiž podle některých odpovídá na odvěkou otázku – quid pro quo (něco za něco)

Banks před parlamentem přiznal, že mu Yakovenko nabídl možnost investovat do konsolidace šesti zlatých dolů v Rusku. Tento návrh prý „zcela jednoznačně odmítl.“ Zapomněl ale dodat, že mu ruský velvyslanec nabídl i zprostředkování velmi výhodných investic do ruské státní společnosti Alrosa, která spravuje diamantové doly či do zlatého dolu v západní Africe, který provozuje jeden z ruských „mini-oligarchů“.

Tyto nabídky Banks potvrdil až na konci června, poté, co na veřejnost unikla jeho emailová korespondence, která tyto nabídky obsahovala. Banks nicméně popřel, že by udělal cokoliv špatně a upozornil, že „nikdy s Rusem neobchodoval.“

„Nikdy jsem nepopíral, že jsem měl s ruským velvyslancem vřelé vztahy,“ uvedl Banks. „A je naprosto normální, aby diplomat zprostředkovával nabídky investic mezi byznysmany. Tak obchod funguje.“

Poslanec Damian Collins, který Banksovy vazby na Rusko v britském parlamentu vyšetřuje, si tím ale není vůbec jistý. „Zatím to vypadá tak, že Rusko si Bankse z určitého důvodu vybralo k obchodním stykům, chtělo, aby se mu dařilo, a Banks se těmito vztahy nechce chlubit.“ Rusko přitom mělo eminentní zájem, aby Velká Británie opustila Evropskou unii, a ta tak byla diplomaticky, vojensky i obchodně oslabena. 

Banks nyní tvrdí, že obchodních nabídek ze strany Ruska osobně nevyužil. To se však podle dostupných informací nedá říct o jeho příteli, obchodním partnerovi a dalším donátorovi brexitové kampaně Jamesovi Mellonovi. Právě jeho společnost Charlemagne Capital byla totiž mezi několika málo pečlivě vybranými investory, kteří byli pozváni k možnosti koupě desetiprocentního podílu ruské státní společnosti Alrosa spravující diamantové doly. Cena za tento podíl podíl byla vzhledem k tržní ceně či růstovým trendům v sektoru nerostných zdrojů až podezřele nízká.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1