Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zabíjet umí dřív než číst. Dětští vojáci jako drsná realita Jemenu, kde jejich rodiny hladoví

Zabíjet umí dřív než číst. Dětští vojáci jako drsná realita Jemenu, kde jejich rodiny hladoví

„Viděl jsem lidi za mnou umírat,“ tvrdí 13letý jemenský chlapec jménem Younis. Sám v té chvíli držel zbraň, protože byl dětským vojákem v řadách šíitských povstalců. Situace dětí v Jemenu je dle pozorovatelů UNICEF katastrofální. Země je na pokraji hladomoru, šíří se epidemie cholery. Školy nefungují, velká část z nich je v troskách, a tak děti částečně dobrovolně i nechtěně berou do rukou zbraně, aby zajistily rodině nějaký příjem.

„Stříleli je do hlavy a do prsou. Byl jsem vyděšený. Když mě střela zasáhla do nohy, myslel jsem, že umírám. Ohromil mě strach, pořád to ještě cítím,“ vysvětluje pro televizi CNN Younis. Býval dětským vojákem, který se zapojil do občanské války v Jemenu. V ní proti sobě stojí šíitští, přesněji hútíjští, rebelové podporovaní Íránem a arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií, kterou o pomoc požádal sesazený jemenský prezident Abd Rabú Hadí. Íránci a Saúdové bojují o nadvládu na Středním východě dlouhodobě. Nyní se jejich spor odráží právě v Jemenu, kde kvůli němu zemřelo už více než 10 tisíc lidí.

Younis je teď už se svoji rodinou. Z hrůzných zážitků se vzpamatovává v rehabilitačním centru pro bývalé dětské vojáky v pouštním městě Marib. Společně s dalšími hochy se tu snaží zapomenout, jak převáželi a odpalovali rakety na ty, o kterých jim hútíové řekli, že jsou nevěřící. Teď do bloků v centru kreslí to, co zažili – ať to bylo převážení raket nebo odklízení mrtvých těl.

„Jednou jsem se na jednu mrtvolu podíval a zjistil jsem, že je to můj strýc. Brečel jsem a nevěděl jsem, co mám dělat,“ potvrzuje 13letý Naji. Arabská koalice zahájila proti povstalcům ofenzivu, která zahrnovala i ostřelování ze vzduchu, ale i blokádu ze strachu z dalšího ozbrojování šíitů zbraněmi z ciziny. Blokáda ale způsobila humanitární katastrofu.

Dle dat OSN potřebuje 76 % místních obyvatel humanitární pomoc. 8,4 milionů Jemenců je na pokraji hladomoru. A jejich počet stoupá, loni nedostatkem potravin trpělo 6,8 milionu lidí. Společně s hladem docházejí i vojáci. Proto dostávají do rukou zbraně i děti.

Dle loňské zprávy Amnesty International šíité nabízí rodinám dětských vojáků finanční odměny a dokonce i pravidelnou měsíční penzi, pokud dítě zemře. Mrtvé pak oslavují jako hrdiny. V zemi, která je už tři roky rozvrácená válkou, tak znamená bojující dítě v rodině jeden z mála možných přivýdělků. Ne každá rodina ale žene své potomky do boje. Je pravděpodobné, že povstalci mnohdy nedávají rodinám na výběr. Potvrzují to i svědectví, podle kterých rodiny své nezkušené syny dokonce doprovází na bitevní pole.

V současnosti se ví minimálně o 517 dětech, které ve válce bojovaly. Většinu z nich měli najmout právě hútíové. Nejméně 76 dětí ale dle údajů OSN naverbovaly ozbrojené skupiny Lidového odporu (Popular Resistance), které tvoří ozbrojenci věrní bývalému prezidentovi Hadímu. Šíité, kteří v lednu 2015 obsadili hlavní město San'á, ale odmítají, že by verbování dětí podporovali finančními odměnami a dle vyjádření armádních velitelů se naopak snaží, aby podobné praktiky co nejdříve skončily.

Mezi dětskými vojáky v Jemenu lze prý najít i 11leté děti. Obě strany konfliktu mladistvé se zbraněmi využívají k hlídání hranic a budov, ale také jako poslíčky, nebo řidiče automobilů převážející zbraně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1