Záhadný úder v Sýrii: Klíčové otázky a odpovědi k útoku na šíitské milice, který Izrael nepřizná | info.cz

Články odjinud

Záhadný úder v Sýrii: Klíčové otázky a odpovědi k útoku na šíitské milice, který Izrael nepřizná

Na několik syrských základen nedaleko města Hamá a v provincii Aleppo dopadly v neděli rakety, které zabily nejméně 26 bojovníků. Podle syrské opozice bylo mrtvých až čtyřicet. Střely ničily infrastrukturu, kterou používají hlavně íránské Revoluční gardy a šíitské milice. Akci pravděpodobně provedl Izrael, který se ale k zásahům hlásí jen výjimečně a detaily neuvádí nikdy.

Jaké cíle rakety zasáhly?

Ty základny, které vedle syrské armády využívají hlavně zahraniční spojenci prezidenta Bašára Asada, tedy především ti z Íránu a ze spřízněných šíitských milicí. Podle libanonských médií nakloněných syrskému režimu útočníci zasáhli několik skladů s raketami.

Jedna z napadených základen podle údajů syrské opozice sloužila jako náborové středisko protiizraelských a prorežimních milicí.

Kdo akci provedl? Proč?

S velkou pravděpodobností Izrael – nebylo by to poprvé.

Židovský stát už loni v létě přiznal, že do té doby podnikl na sousední Sýrii zhruba stovku útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento měsíc zopakoval, že jeho vojáci budou „i nadále postupovat proti Íránu, který se usazuje v Sýrii“. Za zpravodajské služby odpovědný izraelský ministr Jisrael Kac pak pro armádní rozhlas prohlásil, že o nedělní akci není informován, zároveň ale varoval Írán před útokem na svoji zemi.

Izrael v souladu s dlouhodobou strategií podobné akce potvrzuje jen zcela výjimečně, viz loňské léto. A detaily útoků neposkytuje nikdy.

Izrael brání tomu, aby se Írán a jeho spojenci v Sýrii dostali do blízkosti jeho území. Ničí rakety a jiné, obvykle sofistikované zbraně, které by jej ze syrské strany hranice mohly ohrozit. Podle expertů se Izrael spoléhá i na vliv Ruska, které je vedle Íránu hlavním Asadovým spojencem a může tak pohybu Íránců a šíitských milic na jih – tedy směrem k hranicím židovského státu – snad zabránit.

Jen pro úplnost: jedny ze syrských novin označily za útočníky západní země, zůstaly však osamoceny.

Kdo tvoří Revoluční gardy?

Íránské Revoluční gardy jsou paralelní vojenskou silou, která vnikla v roce 1979 na obranu islámského převratu. A to proto, že revolucionáři – zřejmě právem – ne zcela důvěřovali armádě spojené s předchozím (šáhovým) režimem. Nyní je sice už armáda zcela loajální, Revoluční gardy přesto zůstaly samostatnou, elitní a protežovanou vojenskou organizací. Odpovědné jsou přímo íránskému náboženskému vůdci, který má v politickém systému země poslední slovo.

Íránská politika

Jak a proč Teherán organizuje šíitské milice?

Revoluční gardy, které mají v popisu práce i zahraniční operace, včetně těch vojenských, financují, organizují, cvičí i vyzbrojují milice především z šíitských muslimů. Teherán se totiž považuje za patrona všech světových šíitů, tedy menšinové větve islámu (většinu tvoří sunnité).

Spíše než o náboženský střet jde však spíše o posílení politického vlivu Teheránu mezi šíitskými skupinami v islámském světě. Nejznámější organizací podobného typu je patrně libanonský Hizballáh, jehož příslušníci po boku íránských gardistů bojují na Asadově straně i v Sýrii. Podobné milice se ale také zúčastnily bojů proti Islámskému státu v sousedním Iráku a nyní je Írán buduje i v Sýrii. Tyto skupiny v jistém smyslu zůstávají íránskými legiemi v zahraničí a zpravidla sdílejí teheránskou ideologii – tedy i nenávist k Izraeli.

Jak budou Írán, Sýrie a Rusko reagovat?

Rusko snad zdrženlivě, protože si nepřeje ostrý konflikt mezi Íránem a Izraelem. Syrský režim tak, jak mu jeho spojenci doporučí, či spíše přikáží.

Írán reagovat musí, ale do přímého střetu s židovským státem se v tuto chvíli patrně nepustí.

Proč vládní jednotky napadly Jarmúk? A kdo s kým bojuje u hranice s Irákem?

Syrská armáda útočí na palestinský uprchlický tábor na jižním okraji Damašku ve snaze vytlačit odtud radikály z organizace Islámský stát, kteří se oblasti zmocnili. Kromě nich tu ale stále žije mnoho civilistů. V uplynulých dnech si vládní bombardování oblasti vyžádalo životy nejméně dvou desítek lidí.

K šarvátkám dochází i při hranici s Irákem. Agentura Reuters s odvoláním na syrskou armádu uvedla, že vláda dobyla několik vesnic, které dosud kontrolovali bojovníci z arabsko-kurdské koalice (SDF) podporované USA. Zpravodajové společnosti AP ovšem později napsali, že vojáci SDF dobyli takřka celé území zpět. V jistém smyslu jde o střet mezi vládou a syrskými Kurdy, co do významu pro celou válku však zatím marginální.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud