Židovské osady v okupované Palestině náleží Izraeli, prohlásil před volbami Netanjahu | info.cz

Články odjinud

Židovské osady v okupované Palestině náleží Izraeli, prohlásil před volbami Netanjahu

Začlením židovské osady na okupovaném palestinském území do Státu Izrael. V sobotu to pro televizi Kanál 12 uvedl stávající premiér židovského státu Benjamin Netanjahu. Jde zřejmě o poslední vynesený trumf před úterními volbami. Šéf vlády se netají tím, že chce v případě vítězství sestavit pravicovou koalici, jejíž součástí mají být i radikální osadníci. Vyhlášení izraelské suverenity nad židovskými sídly v Palestině by ale nejen odporovalo názoru mezinárodního společenství, ale do budoucna by takřka vyloučilo možnost mírového jednání s Araby. Včetně plánu, který připravují Američané.

„Hodlám na ně rozšířit izraelskou svrchovanost. A nebudu rozlišovat mezi bloky osad a izolovanými sídly. V mých očích je každá z osad součástí Izraele. Nikoho také nebudu z osad stěhovat. A žádnou z nich nepředám pod svrchovanost Palestinců,“ uvedl politik známý i pod zdrobnělinou Bibi, který do voleb vede Likud, tedy stranu pravicových nacionalistů.

Jinými slovy: všechny židovské osady na arabském území – tedy jak velká, moderní sídliště v relativní blízkosti Jeruzaléma, tak jednotlivé domy, ba shluky obytných vozů osídlených radikálními osadníky – chce Netanjahu v případě volební výhry přičlenit k židovskému státu. V praxi by to znamenalo, že uprostřed už tak rozdrobené Palestinské autonomie vzniknou patrně desítky enkláv, které by z hlediska Izraele byly jeho součástí. Nejen OSN, ale i všechny relevantní mocnosti včetně USA ovšem (alespoň prozatím) takové osady považují z hlediska mezinárodního práva za ilegální. Oficiální Washington mimochodem odmítl toto Netanjahuovo prohlášení komentovat. Deník The Times of Israel k dodal, že na okupovaném teritoriu žije přes 400 tisíc Židů.

Větu o tom, že „nebude nikoho stěhovat,“ lze v kontextu chápat jako Netanjahuovo vymezení vůči postupu jeho někdejšího stranického kolegy a předchůdce na premiérském postu Ariela Šarona (1928 až 2014). Ten v roce 2005 stáhl židovské vojáky i osadníky z palestinského Pásma Gazy, což Izraelci nyní povětšinou považují za chybu. Zmíněné části palestinského území se totiž v roce 2007 zmocnili radikálové z hnutí Hamás, kteří od té doby vedli několik střetů s Izraelem.

"Bibi" dobře ví, že voliči napravo od již tak silně pravicového Likudu na podobné oznámení ohledně legality osad čekali léta. A mimořádně jim proto konvenuje. Podobně jako loňské americké uznání Jeruzaléma hlavním městem židovského státu: jeho východní, dosud převážně arabská část je totiž rovněž mezinárodním společenstvím chápána jako okupované území. Spojené státy tím, že do Jeruzaléma formálně přestěhovaly ambasádu, narušily status quo. Což zopakovaly koncem letošního března, kdy uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami. Ty jsou podle všech zemí planety – tedy s výjimkou Izraele a USA – okupovaným teritoriem, které patří Sýrii. Málokdo přitom pochybuje o tom, že Trump tuto deklaraci načasoval tak, aby politicky pomohla jeho příteli Netanjahuovi.

IzraelIzraelautor: INFO.CZ

Očekávatelná reakce přišla z palestinské strany. „Izrael bude brutálně porušovat mezinárodní právo tak dlouho, dokud mu to mezinárodní společenství dovolí. V podpoře Izraele, který hrubě potlačuje politická i lidská práva Palestinců, ovšem vyniká americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa,“ nechal se slyšet Saíd Irikát, někdejší arabský vyjednavač a poradce palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud