Žluté vesty po roce: únava, tisíce raněných a odsouzených, ale i miliardové úlevy na dani | info.cz

Články odjinud

Žluté vesty po roce: únava, tisíce raněných a odsouzených, ale i miliardové úlevy na dani

Když vyšlo loni 17. listopadu do ulic a na kruhové objezdy více než čtvrt milionu Francouzů, zrodilo se hnutí žlutých vest. Teď slaví rok existence. Jeho stoupenci sice nadále o sobotách protestují, místo statisíců už jich ale jsou sotva jednotky tisíc. Hnutí utichá a stejně tak vymizely dramatické scény „pouliční války“. Nic to ale nemění na tom, že nespokojenost řady pracujících zejména na venkově trvá.

Třicetiletý dělník Miguel z továrny v severofrancouzském départmentu Oise vyšel spolu s přáteli na první manifestaci žlutých vest loni 17. listopadu. Chybět nebude ani tuto sobotu 16. listopadu, navzdory únavě, ústupkům vlády i neustále slábnoucí účasti na protestech. Muž, kterého 1. května v Paříži zranil policejní granát se slzným plynem, strávil týden v pracovní neschopnosti. Do hlavního města už na protesty (i kvůli financím) jezdit přestal, doma ale pokračuje. „Nemáme co ztratit,“ řekl televizi LCI.

Podpora od voličů krajní levice i pravice

Revolta, která začala jako protest proti zvýšení cen paliva, se rychle rozšířila a odhalila rostoucí propast mezi běžnými Francouzi a tzv. elitami. Jaký mají protesty ohlas, ukazuje ve středu zveřejněný průzkum společnosti Elabe: Každý druhý Francouz (55 procent) s nimi dodnes sympatizuje, zároveň si ale 63 procent lidí nepřeje, aby pokračovaly.

Opačný názor – tedy odpor vůči manifestacím žlutých vest – vyslovilo 29 procent lidí, dalších 15 procent vyjádřilo lhostejnost. Mezi těmi, kteří jsou protestům nakloněni nejvíce, figurují nejčastěji voliči krajní pravice a levice – ti, kteří volili v prvním kole prezidentských voleb Marine Le Penovou nebo Jeana-Luka Mélenchona, podporují žluté vesty ze 72 procent. Mnohem rozdělenější jsou naopak voliči prezidenta Emmanuela Macrona, nebo jeho konzervativního soka Francoise Fillona – z nich podporuje hnutí jen 31 procent.

Mnohé Francouze, včetně některých původních lídrů sociálního hnutí, odradily od dalšího angažmá násilné incidenty. Obrazy vytlučených výloh na pařížské třídě Champs-Elysées nebo snímky posprejovaného Vítězného oblouku oblétly v zimě svět a vedly k tvrdšímu postupu úřadů. Jeho výsledkem byla i série rozsudků, o nichž minulý týden informoval deník Le Monde.

Odebírejte newsletter INFO.CZ

Přes tři tisíce odsouzených

Od začátku existence hnutí do konce června vynesly francouzské soudy téměř 3100 rozsudků vinen – ve čtyřech stech případů šlo o nepodmíněné tresty vězení, 1240 lidí odešlo s podmínkou a ve více než devíti stech případech rozhodl soud o alternativních trestech. Asi 2500 demonstrantů utrpělo při srážkách s pořádkovými silami zranění, na druhé straně bylo ale zraněno také 1800 policistů a strážníků. Jedenáct lidí při protestech zahynulo.

Vůbec poprvé budou koncem listopadu a v prosinci souzeni policisté kvůli násilí vůči demonstrantům. Žluté vesty přinesly francouzské policii nejen práci s potlačováním protestů, ale i radikální změnu image. Zatímco po teroristických útocích v roce 2015 vnímal národ zasahující muže a ženy zákona jako hrdiny, demonstrace, při nichž policisté používají pušky s gumovými projektily, tento obraz značně poškodily. Podobně špatně dopadly podle průzkumů protesty na francouzská média – těm nyní podle Reuters Institutu důvěřuje jen 24 procent Francouzů, což je nejméně v celé EU.

V březnu francouzské úřady zakázaly manifestace na pařížských Champs-Elysées, za porušení padaly v mnoha případech pokuty. Právě opakované finanční postihy možná od dalších protestů odradily jednoho z neoficiálních vůdců a mluvčích hnutí – řidiče kamionu Érika Droueta. Muž, který byl v počátku hnutí jednou z jeho nejviditelnějších tváří, se v poslední době odmlčel. Jeho přátelé tvrdí, že si dal pauzu a přemýšlí o své budoucnosti.

Priscillia Ludoskyová, mladá žena, jež celé hnutí inspirovala svou peticí proti zvýšení cen benzinu, se podle televize BFM přidala k platformě „Občanské vesty“, která bojuje za ochranu klimatu. Zároveň se nadále angažuje v boji proti policejnímu násilí.

Fiasko hnutí na politické scéně

Další z viditelných tváří hnutí se před volbami do Evropského parlamentu stala zdravotní sestra Ingrid Levavasseurová. Jí sestavená kandidátka žlutých vest ale skončila fiaskem – sama Levavasseurová z jejího čela odstoupila poté, co ji v Paříži stoupenci hnutí vypískali. Nadějné vyhlídky z průzkumů se nenaplnily – možná i proto, že se nejednotné hnutí nedokázalo shodnout na jedné kandidátce a do voleb vyslalo rovnou tři. Další stoupenci žlutých vest pak figurovali na kandidátkách řady dalších stran. Levavasseurová sice už nedemonstruje, politicky ale zůstává aktivní a chystá se kandidovat, tentokrát pro změnu v komunálních volbách.

V politice je aktivní i další z mluvčích Jacline Mouradová. Ta jako jedna z mála veřejně ocenila vládní opatření na podporu kupní síly a z protestů se poměrně brzy stáhla. Letos založila politickou stranu Les Émergeants (Vznikající), jinak se ale i nadále živí vyučováním hry na piano.

Část žlutých vest se i nadále pokouší prosazovat prvky přímé demokracie, protesty ale částečně umlčely i Macronovy ústupky. Snížení daní pro chudší Francouze i navýšení některých dávek stálo státní pokladnu 17 miliard eur. Někteří sociologové ale upozorňují, že podpora hnutí je mezi Francouzi stále vysoká a potenciál k další mobilizaci tedy také.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud