Uhlíková neutralita reprezentuje mnohem ambicióznější cíl, než si v Evropě myslíme. Nevyplývá to z žádné studie nebo expertního názoru, ale z pokračování naší reportáže o Islandu v rámci seriálu Česko hledá elektrárnu ON TOUR. I země s nadprůměrně výkonnou ekonomikou, stoprocentně obnovitelnou elektřinou, rozvinutou cirkulární ekonomikou a počtem obyvatel jen nepatrně převyšujícím Brno si totiž k dosažení „Net Zero“ zvolila na první pohled opatrný rok 2040. Proč?
Zatímco v minulém díle jsme navštívili dvě geotermální elektrárny, v tomto aktuálním se podíváme do jedné z nejstarších vodních elektráren. Voda je totiž v islandské energetice ještě větší pojem než energie z nitra země.
Jak moc jsou vodní zdroje důležité pro vyrovnávání výkyvů v síti? A proč jejich provoz neohrozí ani delší období sucha?
Na Islandu jsme natáčeli na konci června. O dva týdny později vybuchla sopka Fagradalsfjall, z níž jsme pořídili poslední záběry. Příroda tehdy jako by naznačovala, co si o našich klimatických plánech myslí.
Jenomže teď je to na Islandu ještě mnohem dramatičtější – místo úniku stovek tisíc tun skleníkových plynů sledujeme boj evakuovaného Grindavíku a nám již dobře známé elektrárny Svartsengi s podzemní řekou magmatu.
Islanďané, myslíme na vás, snad všechno dobře dopadne!
