Die Sukzession. To je to nejdůležitější německé slovo, které si náš moderátor Karel osvojil při dalších toulkách nazvaných Česko hledá elektrárnu ON TOUR. Krajina mezi Berlínem a Drážďany se proměnila z uhelného Mordoru na největší umělou jezerní oblast v Evropě. V jarním rozpuku tam náš štáb ovšem rozhodně nevyrazil za turistickými atrakcemi (byť Karel by úplně nesouhlasil) – ale za novodobou divočinou, která prošla přirozenou obnovou, neboli sukcesí.
Podle biologických průzkumů žije v této oblasti téměř 70 % všech obojživelníků, kteří se vyskytují v Německu a jsou vesměs v červených seznamech. Vyskytuje se zde také přes 670 druhů divokých včel, vos a mravenců. A samozřejmě i vlk!
Jak moc se inspirujeme tímto nesporným úspěchem v Česku? Dáme také víc prostoru přírodním procesům oproti klasické technické rekultivaci?
Máte-li občas pocit, že v Kocourkově žijeme jen my a všude kolem se chovají racionálně, příběh o Schwarze Pumpe vás vyvede z omylu. V areálu této uhelné elektrárny Němci před patnácti lety pod vedením švédské společnosti Vattenfall spustili pilotní jednotku spalující uhlí za přísunu čistého kyslíku.
To by samo o sobě nebylo až tak převratné – ovšem díky tomuto technickému řešení bylo poměrně snadné zachytávat oxid uhličitý a následně ho ukládat do podzemí. Čímž by se vyřešil největší problém uhlí – emise CO₂. Jenomže projekt nakonec skončil neslavně. A hádejte kvůli komu.
