„Kino na venkově je důležitější než kino ve městě. Musíme venkovská kina chránit a udržovat je za každou cenu, protože jejich vliv je jednoznačně kladný a nelze jej měřit penězi. Kina jsou zkratkou do světa a bez nich by bylo na vsi smutno,“ říká vedoucí dvou venkovských kin a naprostý nadšenec Ondřej Šír v novém dílu podcastu Maxim Pavla Vondráčka.
Kdyby měl každý člověk o sobě napsat stručnou charakteristiku v jednom odstavci, měl by Ondřej Šír jednoduchou práci, protože by mu stačila jen dvě slova: Ondřej Šír.
Ondřej Šír je totiž podkrkonošské filmové zjevení. Tento spisovatel, dramaturg, filmový znalec, promítač i manažer kina v jedné osobě má všechny vlastnosti, aby uspěl kdekoliv včetně velkoměstské Prahy, ale on záměrně setrvává v Semilech, malém městě na severovýchodě Čech a v obci Kruh u Jilemnice, typické podkrkonošské vesnici.
Šéfuje v nich místním kinům – Jitřence v Semilech a kinu v Kruhu, které se překvapivě jmenuje Kino Kruh. To, že jsou kina i na malých městech, není zas tak neobvyklé, ale že má funkční kino i malá, ani ne pětisethlavá obec Kruh, je opravu výjimečné. A tento fakt nezkalí ani skutečnost, že občas je v kině jediný divák jménem Leoš Zikeš spolu se svým psem Reginaldem.
„Většinou máme ale opravdu plno, dokonce i vyprodáno. Když však zařadím do programu zcela menšinový snímek, může se stát, že opravdu přijde jen kinofanoušek Leoš s Reginaldem. Ale to je právě to kouzlo venkovských kin, že nikdy nevíte, co lidi zaujme a co nikoliv. Vkus venkovského diváka je opravdu jiný než toho velkoměstského a často mám pocit, že člověk na malé vsi má vytříbenější a hlubší vztah k filmům než zmlsaný Pražák,“ říká v podcastu Ondřej Šír.
Na tohoto mladého šéfa dvou „venkovských“ kin mne právě upozornil Leoš Zikeš a když jsem si připravoval otázky, doporučil mi, abych se neptal na srovnání malé obce Kruh a mnohem větší vesnice Roztoky, protože zdejší špičkování mezi obyvateli dvou sousedních vesnic prý může být velmi jiskřivé a Ondřej Šír je povahy mírné. Samozřejmě jsem se tedy zeptal na fakt, že Kruh kino má a proč jej nemají Roztoky a dostal vtipné odpovědi. Dozvěděl jsem se také, že Roztoky Kruhu ukradli nejen nádraží, ale i kostel, ovšem kino si Kruh ubránil.
Ondřej Šír v podcastu mluví jemně ironicky a stejným tónem děkuje i kinu za to, že mu pomohlo překonat jeho vcelku zásadní omezení způsobené dětskou mozkovou obrnou. Toto onemocnění se projevuje mimo jiné i abnormálním svalovým napětím, které mu pomohla zmírnit právě láska k filmu. Jako mladík totiž pomáhal svému otci vkládat filmové pásy do promítačky a musel silou vůle koordinovat jemné motorické pohyby.
Ondřej Šír v podcastu vysvětluje, co obnáší práce venkovského kinaře, jak se za poslední léta razantně proměnil svět filmového hardware, ale přesto jsou ještě k dispozici staří promítači, kteří umějí obsloužit starou techniku, jaké geografické oblasti v Česku jsou venkovským kinům zaslíbené (Liberecko) a kde naopak kina chřadnou (Vysočina), jaké filmy přitahují diváky do kin a co dělat, když máte plnému kinu říct, že se Oppenheimer nebude promítat, protože kopie nedorazila a ani v Londýně po telefonátu vám nedokáží pomoci.
Ondřej Šír byl také předsedou Asociace provozovatelů kin a zná tedy důvěrně byrokratické těžkosti spojené se světem filmů. Kromě toho je i spisovatelem a jeho knihy Kovbojové z mlíkárny, Lásky ze školního dvora a My to vlastně slavíme pořád jsou milým a ironickým pohledem na dění v českém maloměstě a venkově.
Proč je důležité si udržet kino na vesnici a proč je Kruh v tomto osvícenou obcí? Proč je důležité provozovat v semilském kině kavárnu? Kde je nejlepší v kině sedět? Jaký je rozdíl mezi digitálním a klasickým promítáním? Proč nevadí, když pes přijde do kina? Proč jsou promítači často zpocení? Co se stane, když noční můra v temném kině přiletí ke zdroji světla? Na to vše získáte odpověď, když si pustíte podcast Maxim Pavla Vondráčka s Ondřejem Šírem.
A nezapomeňte se tento pátek třináctého přijet podívat do Kruhu u Jilemnice, kde se bude v místním kině konat přednáška cyklistického fenoménu Daniela Polmana spojená s promítáním filmu Race Across America.
