Pokud se pro lidi nic nezmění, proč je tedy nutné legislativně vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory? „Protože jde především o konsolidaci. Nová CHKO se bude rozkládat na území dvou krajů (Karlovarský a Ústecký) a spadá pod celkem deset obcí s rozšířenou působností. Ochrana je tak zatím roztříštěná a nepružná,“ vysvětluje Ing. Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, který je v procesu vyhlášení garantem poloviny území nové CHKO.
Ve (video)podcastu Maxim Pavla Vondráčka názorně na mapě ukazuje, že Český masiv obklopují horská pásma a pouze Krušné hory na severozápadě (a Novohradské hory na jihu) nepožívají celkovou konsolidovanou ochranu. To je hlavní důvod vyhlášení nové CHKO, které proběhne nejpozději do roku 2026. To ale neznamená, že to podstatné již není chráněno.
Petr Krása k nám vážil dlouhou cestu z Karlových Varů, a protože autobus neměl kupodivu žádné zpoždění, měl dost času bloumat a prozkoumávat okolí naší redakce v pražských Vysočanech. Po usazení ve studiu zahájil podcast tím, že vyjádřil své velké překvapení – nikoli nad mikrofony a kamerami, ale nad tím, co při procházce spatřil téměř za rohem, v malé tůni u dětského hřiště vedle potoka Rokytka.
„Slípka zelenonohá! Tři kusy. Máte ji za barákem. Ona je sice docela běžná, ale když pomáhám při sčítání, tak ji téměř nespatřím. Ve volné přírodě je plachá, rychle prchá do úkrytu v rákosí nebo do porostů ostřice, ale tady si vesele plave, a kolem přitom chodí lidi s dětmi a se psi. Příroda je někdy překvapivá,“ říká Petr Krása, který v rozhovoru upozorňuje (a na fotografiích i ukazuje) na vzácnosti a neobvyklosti Krušných hor.
„Krušné hory měly opravdu krušnou historii. Ale samo slovo ‚krušné‘ neodkazuje na životní těžkosti, nýbrž na hornický způsob dobývání kovových rud: sloveso krušit totiž znamená drtit, štěpit, rozmačkávat. V přeneseném slova smyslu je pojem krušit, tedy drtit ale přesný. Lidé je již tisíc let drtí, vymačkávají, exploatují. Třikrát byly zcela odlesněny, mnohokrát kvůli rudě překopány a narušeny. Právě lidská činnost jim vtiskla dnešní podobu. Bez pozůstatků hornictví, bez kopečků hlušiny, bez ‚sejpů‘ vzniklých rýžováním drahých kovů, bez umělých nádrží a vodních kanálů by neměly ten dnešní, poněkud teskný charakter,“ vysvětluje Petr Krása.
Upozorňuje ještě na další zajímavosti, kterými se Krušné hory v rámci Česka vymykají: „Pouze u nás ve větším množství roste rosnatka obvejčitá a také je u nás největší populace tetřívka obecného.“
Touto větou jsme se v rozhovoru dotkli podstatného – připravovaná CHKO ještě nemá svůj symbol. Znak je sice to nejméně podstatné pro samotnou ochranu přírody, ale to nejpodstatnější pro budoucí marketing a píár.
Redakce INFO.cz navrhuje, aby byl ve znaku nové CHKO vzácný tetřívek obecný, protože celá třetina jeho populace žije právě v Krušných horách. Analogicky je například trilobit symbolem CHKO Český kras, Slavkovský les má vzácnou arniku, jihomoravská Pálava se zase chlubí dubem šípákem, ale žádná z 26 českých chráněných krajinných oblastí nemá ve znaku tetřívka.
V podcastu se také dozvíte, jak bude vypadat rozdělení Krušných hor na jednotlivé zóny, že může vzniknout bitva o hlavní sídlo CHKO, které obce vyhlášení radostně vítají a které se naopak vzniku obávají, jaké mnohé mýty a omyly mezi lidmi kolují, kolik vlčích smeček v Krušných horách žije, proč se rysům moc nedaří, kolik jich v sousedním Sasku bude vypuštěno do volné přírody, jak se na rázu krajiny projevuje změna klimatu nebo jaké je nejoblíbenější místo Petra Krásy v celých Krušných horách.
