Riziko koronaviru je závažné, v Česku ale stále více hrozí běžná chřipka, říká infektolog

Pavel Štrunc, Jan Palička

29. 01. 2020 • 08:00

Hrozba nového koronaviru, který se šíří z Číny, dopadá na celý svět. Jakkoli je virus nebezpečný, je v Česku podle infektologa Jana Dvořáka z Centra cestovní medicíny stále vyšší riziko nákazy klasickou chřipkou. „Jak moc koronavirus předčí chřipku v nebezpečnosti se zatím neví. Chřipku lidstvo zná, máme na ni protilátky, zvládáme pandemie i lokální epidemie. U koronaviru zatím mnoho nevíme, ale potenciál nebezpečnosti má velký,“ říká Dvořák v rozhovoru Pavla Štrunce.

„Víme, že jsou nákazy, které mají epidemický nebo pandemický potenciál. Známe dva koronaviry, které již závažné epidemie způsobily – SARS a MERS –, a když se objeví nový, zbystříme,“ říká Dvořák. Nový typ koronaviru je podle něj podobný viru SARS. „Vědci byla poměrně rychle zjištěna celá genetická podoba viru a byl identifikován jako nový typ. Lidský organismus s ním tím pádem nemá imunologickou zkušenost,“ varuje Dvořák. Podle něj ještě nelze s určitostí říct, jak nebezpečný koronavirus reálně bude. Jeho „potenciál“ je ovšem vysoký a není na místě cokoli podceňovat.

„Mezinárodní společenství to bere vážně, Čína rychle přikročila k drakonickým opatřením. Státy jsou připraveny, diagnostika se rychle rozšířila, lidstvo si uvědomuje, že to může být velmi závažné“ říká Dvořák, ale dodává, že v Česku je stále reálnější riziko nákazy klasickou chřipkou i možnost, že jí pacient podlehne.

Propuknutí epidemie v Číně považuje Dvořák za zajímavý modelový případ toho, jak se virus dokázal přizpůsobit a napadnout člověka. „Situace v Číně je atypická a nenormální – divoká zvířata ve velkém počtu lidé loví a vytrhávají z jejich prostředí, pak je soustředí na ometeném prostoru, takže jsou vedle sebe druhy, které se ve volné přírodě ani nepotkají. Vznikne koktejl, kde virus může zmutovat, což vždy zkouší, a nakonec přejít na člověka,“ popisuje expert.

Situace je podle něj i důkazem nepoučitelnosti lidí ze zkušeností s virem SARS, který se šířil prakticky totožným způsobem. „Od té doby epidemiologové a vědci nabádali nejen v Číně k přísné kontrole podobných tržišť s divokými zvířaty a dohledu nad nimi, aby se snížilo riziko nové nákazy. K tomu ale nedošlo. Je to dopad drancování přírodních zdrojů,“ uzavírá Dvořák.

SDÍLET