Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kandidáti, které nejspíš neznáte. Šanci na Hrad nemají, ale patří to k demokracii, říká politolog

„Mně jediné jde o náš český lid. Chtěla bych probudit vlastenectví a vystoupit z Evropské unie,“ svěřuje se prezidentská kandidátka Jana Yngland Hrušková v rozhovoru pro projekt Prezident21. Problémů je podle ní v Česku dost. „Jako prezidentka bych se vůbec nezastavila,“ dodává. Jejím vzorem je „paní Le Pen“. „Ne, já od pana dalajlámy nic nepotřebuju,“ odpovídá naopak na otázku, zda by se s duchovním vůdcem Tibeťanů setkala v rámci své funkce. Zpěvačka, která se v posledních letech proslavila vystoupeními na národoveckých demonstracích, patří mezi pro mnohé neznámé osobnosti, které se přihlásily do boje o prezidentské křeslo. Většina z nich dobře ví, že s jen malou známostí a bez větších financí bude jejich snaha s největší pravděpodobností neúspěšná. Nebrání jim to však v tom využít prezidentskou volbu jako platformu pro hlásání svých názorů.

Velkou část těchto „okrajových“ prezidentských kandidátů přitom spojují radikální názory, podle nichž by se Česko mělo ostře postavit proti uprchlíkům a nejlépe hned vystoupit z Evropské unie. Nic na tom nemění ani to, že například již zmíněná Jana Yngland Hrušková netuší, jak by takový odchod v praxi vypadal.

Hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig se chce také ucházet o místo na Hradě. S volbami má přitom zkušenosti, v posledních letech pravidelně kandiduje do senátu i sněmovny. Neúspěšně. Jeho ideové zaměření vyjadřuje už fakt, že jeho kandidaturu podpořila také krajně pravicová Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

„Žádné přivandrovalce“ by do Česka nepouštěl ani předseda republikánů Miroslav Sládek. Ten v devadesátých letech, kde ještě prezidenta volil parlament, kandidoval na místo v čele státu hned několikrát. Ke své kandidatuře nyní říká, že je představitelem strany, která byla jako jediná proti vstupu do Evropské unie. A dodává, že kvůli jeho otevřeným výrokům na demonstracích ho chtěl na konci devadesátých let nechat tehdejší premiér Václav Klaus zavřít. „Unie je nová Rada vzájemné hospodářské pomoci,“ tvrdí dnes. V boji s migrací bychom se pak neměli zastavit ani před „potápěním lodí u afrického pobřeží“.

Prezidentem by se chtěl stát i podnikatel a bývalý poslanec za Věci veřejné Otto Chaloupka, svérázný umělec a vysokoškolský pedagog Milan Kohout nebo lékař a občanský aktivista Marek Hilšer. Všechny je spojuje fakt, že se neobjevují mezi kandidáty s největšími šancemi na úspěch. Někteří z nich otevřeně přiznávají, že jim jde především o to přinést do veřejného prostoru své myšlenky. I když hodnotově jsou tito kandidáti na opačném konci škály.

„V první řadě to vyplývá z psychologie lidí, kteří jsou rádi středem pozornosti. Jsou to egocentristi, a to nemyslím negativně,“ komentuje jejich kandidaturu politolog působící na Metropolitní univerzitě Praha Jan Bureš. Zároveň ale mohou sledovat i postranní cíle: upozornit na sebe, získat zajímavou pozici nebo si naklonit sponzory. „Roli ale může hrát i to, že mají pocit, že na to opravdu mají a funkci by mohli vykonávat,“ dodává politolog.

Obecně se ale podle něj méně známí kandidáti potýkají s tím, jakou představu o prezidentovi Češi tradičně mají. „Ta je velmi konzervativní. Prezidentem má podle ní být celorepublikově dlouhodobě známá, výrazná a především politická osobnost,“ říká Bureš s tím, že v některých případech by mohla vystupovat i nepoliticky. Rozhodně se ale podle něj neprosadí někdo, kdo se po padesáti letech neznámého života jednoduše rozhodne kandidovat.

Na druhou stranu, jak ukazuje zkušenost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo i Andreje Babiše, v některých případech je možné těžit z toho, že s „klasickými“ politiky nejsou voliči spokojení. „Myslím ale, že v české prezidentské volbě to nezafunguje,“ tvrdí Bureš.

Fakt, že méně známé osobnosti využívají volbu jako platformu pro hlásání svých názorů, nevnímá politolog a priori negativně. „Pravidla jsou nastavená tak, že kandidát musí získat podporu v parlamentu, nebo padesát tisíc podpisů občanů. To je poměrně vysoké číslo, kterého není jednoduché dosáhnout, zvlášť dnes za podmínky kontroly dokladů,“ popisuje Bureš první filtr. „Pokud podpisy seženou a vyhoví podmínkám zákona, tak je podle mě pro demokracii dobré, když i neznámí lidé do politiky vstoupí,“ vysvětluje politolog. A dodává dva příklady ze sousedních zemích, kdy stanuli v čele země dosud spíše neznámí lidé. V Polsku jím je vysokoškolský profesor Andrzej Duda, na Slovensku pak Andrej Kiska.

Podle bookmakerů sázkových kanceláří byl na konci července v Česku favoritem bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Současný prezident Miloš Zeman podle nich ztrácí, šance podnikatele Michala Horáčka zůstávají zhruba stejné.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Proč jsem to nenahlásila. Trumpův tweet pobouřil napadené ženy, jeho soudce čelí novým obviněním

Kauzy spojené se sexuálním obtěžováním, které se dotýkají kandidáta na soudce amerického Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, mají nečekané vyústění. Po intervenci prezidenta Donalda Trumpa se na sociálních sítích začaly množit příběhy, v nichž ženy vysvětlují, proč o svých traumatech nikomu neřekly dříve. Objevilo se navíc i další obvinění samotného Kavanaugha. A výbušnou informací může disponovat i právník pornoherečky Stormy Daniels.

Když se Donald Trump zastal kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, asi netušil, jakou reakci vyvolá. Trump na Twitteru zpochybnil výpověď profesorky Christine Blasey Fordové, která Kavanaugha obvinila ze sexuálního napadení na střední škole. Napsal, že pokud by to bylo skutečně tak strašné, incident by nahlásila ona nebo její rodiče.

Link

Na prezidentovo prohlášení reagovaly další ženy. Vznikla tak kampaň podobná začátku loňské aféry MeToo. Tentokrát nese hashtag #WhyIDidntReport (Proč jsem to nenahlásila) a kromě Trumpových slov se do ní promítá i kritiky MeToo často opakovaná otázka „Proč jste něco neřekly dříve a přicházíte s tím po desítkách let?“.

V příbězích sdílených na sociálních sítích se objevují strach, zloba a stud obětí sexuálních útoků. „Protože jsem byla ve zneužívajícím vztahu. Protože jsem nepoznala, že je to napadení. Protože to skončilo a nikdo by mi nevěřil. Protože něco říci by znamenalo všechno ztratit. Protože posunutí se dál jsem cítila jako důležitější než spravedlnost“ vyjmenovává na Twitteru 20letá Caitlyn Leongová.

Jiné ženy, často se starší zkušeností než Leongová, zmiňují, že cítily stud kvůli opilosti, během níž k útoku došlo. Další se bály, že když promluví, poškodí to jejich kariéru. Nyní jim dodává odvahu vystoupit a veřejně svůj příběh sdělit fakt, že vidí další lidi řešící podobný problém.

„Kritikům, kterým vadí, že se oběti rozhodnou vypovídat po 30, 40 nebo 50 letech bych řekla, že může trvat dlouho zpracovat to trauma. Může trvat dlouho dostat se do bodu, v němž se cítí natolik pevně v tom, čeho dosáhli,“ vysvětluje v rozhovoru pro New York Times Leongová, podle níž může být sdílení nepříjemného zážitku na sociální síti stejně tak úlevné jako bolestivé.

Link

„Svlékl se a strkal mi penis do obličeje“

Zatímco se na sociálních sítích množí příběhy napadených žen, tlak na Kavanaugha roste. Fordová se domluvila na výpovědi před senátním výborem pro spravedlnost. Senátoři by ji měli vyslechnout ve čtvrtek. Ve stejný den má znovu před výborem vypovídat také Kavanaugh, který již jedno slyšení absolvoval. Minulý týden tvrzení Fordové popřel.

Mezitím se ale objevila další žena, jež tvrdí, že ji soudce obtěžoval. Jeho spolužačka z univerzity Yale Deborah Ramirezová popsala svoji zkušenost pro magazín New Yorker. „Kavanaugh se na party svlékl a strkal ji svůj penis do obličeje. Snažila se jej odtlačit, ale byla přinucena se ho dotýkat, aniž by s tím souhlasila,“ píše o události časopis. Ramirezová nyní trvá na to, aby Kavanaughovu roli v případu vyšetřila FBI. Ramirezová nejprve připustila, že byla opilá a nepamatuje si vše do detailu, po konzultaci s právníkem ale reportéry ujistila, že si je jistá tím, co říká.

Demokraté v Senátu začali okamžitě volat do odložení Kavanaughova čtvrtečního slyšení do doby, než FBI dospěje k nějakým závěrům. Demokraté svádí s republikány tvrdou bitvu o uvolněný post na Nejvyšším soudu, přičemž se hlasování snaží oddalovat, aby k němu došlo až po listopadových volbách, kde navzdory průzkumům věří v zisk většiny křesel.

V případě úspěchu Trumpova nominanta by se instituce názorově přichýlila ke konzervativcům. Liberálové se obávají, že v takové chvíli hrozí například přezkoumání rozhodnutí soudu, které umožnilo provádění potratů na celém území USA. Soudci jsou přitom jmenováni doživotně, 53letý Kavanaugh tak může ovlivnit podobu americké justice na příští desítky let.

Link

Sám soudce, jenž v současnosti působí u prestižního odvolacího soudu ve Washingtonu, obvinění vznesená Ramirezovou odmítá. „Tato domnělá událost, která se měla odehrát před 35 lety, se nestala. Lidé, kteří mě tehdy znali, vědí, že se to nestalo a řekli to. Těším se na čtvrteční pravdivou výpověď a obhajobu mého dobrého jména, reputace a integrity, na jejichž budování jsem strávil celý život,“ napsal Kavanaugh do prohlášení.

Bílý dům vnímá nové obvinění jako demokraty připravenou kampaň, která má za cíl zničit dobrého muže. „Tvrzení popřeli všichni, kteří řekli, že byli přítomní a je nekonzistentní s tím, co říká mnoho žen a mužů, kteří v té době na vysoké byli. Bílý dům stojí pevně za soudcem Kavanaughem,“ konstatovala mluvčí instituce pro Kavanaughovo potvrzení Kerri Kupecová.

Obvinění Ramirezové, která je zároveň registrovanou demokratkou, je potenciálně nebezpečnější než výpověď Fordové. Večírek se měl odehrát již v době, kdy Kavanaughovi bylo osmnáct let. Právně byl tedy dospělý. Soudce přitom při své výpovědi před výborem pod přísahou tvrdil, že nikdy v dospělosti nespáchal žádný čin související se slovním, fyzickým či sexuálním napadením.

Co prozradí právník pornoherečky? Má mít důkazy, že soudce nabízel drogy

Kavanaughovi přitížil také právník Michael Avenatti, který je nejčastěji vidět jako obhájce pornoherečky Stephanie Cliffordové známé pod uměleckým jménem Stormy Daniels. Ta obvinila prezidenta Donalda Trumpa, že porušil pravidla volební kampaně, když jí skrze svého tehdejšího právníka Michaela Cohena vyplatil peníze za mlčení o jejich údajném mileneckém poměru.

Link

Avenatti nyní na Twitteru oznámil, že zastupuje ženu s důvěryhodnou informací, že Kavanaugh a jeho přítel spisovatel Mark Judge vnucovali na střední škole spolužačkám alkohol a drogy. Své obvinění má prý podložené důkazy. „Mojí klientkou není Deborah Ramirezová,“ dodal.

Zatím není zřejmé, kdy se senátní výbor k hlasování o Kavanaughovi dostane. Původně měl o svém stanovisku rozhodovat již minulý týden, po informacích od Fordové však i někteří republikáni, kteří jinak trvají na rychlém průběhu procesu, souhlasili s odkladem. Senátoři ale odmítli, aby věc prošetřila FBI. Fordovou vyslechnou sami. Nepřizvali ani další svědky, kteří se měli události účastnit.

Ani pokud výbor Kavanaughovo potvrzení doporučí, nemá soudce – a potažmo Bílý dům – vyhráno. Konečné slovo bude mít plénum Senátu, které se nemusí stanoviskem výboru řídit. Republikáni sice drží těsnou většinu jednoho hlasu, dvě senátorky však zatím se svojí podporou váhají. Současné kauzy navíc mohou sehrát roli i u dalších zákonodárců. List Politico tvrdí, že Kavanaugh v současné době podporu zajištěnou nemá.

-1