Volby 2018: Drahoš a uprchlíci. Migranty dle kvót přijímat nechce, vybízí ale k solidaritě | info.cz

Články odjinud

Kvóty odsuzuje, vybízí ale k solidaritě. Jaký je postoj Jiřího Drahoše k přijímání migrantů?

Sotva se sečetly hlasy po prvním kole prezidentských voleb, už se začaly vynořovat dezinformace, které mají kandidáty poškodit. Sociální sítě například zaplavila fotografie Jiřího Drahoše s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která má údajně dokazovat Drahošovy sympatie k přijímání migrantů. Web Manipulátoři.cz hoax vyvrátil potvrzením, že Drahoš se s Merkelovou setkal na chemickém sympoziu v listopadu 2013, kde byl ještě jako předseda Akademie věd ČR. Jaký je ale skutečný postoj Drahoše k přijímání migrantů a uprchlickým kvótám?

„Stále sem proudí spousta ekonomických migrantů, zejména ekonomických migrantů. Nepovažuji je za ty, kteří by v Evropě měli dostávat azyl,“ prohlásil Drahoš v dubnovém rozhovoru pro pořad Štrunc!. „My nemůžeme jako Evropa řešit ekonomickou migraci z Afriky nebo z dalších lidnatých zemí. Evropa prostě nemůže být útočištěm těchto lidí. Tyto migranty bych nepřijímal, vracel bych je, obratem,“ dodal kandidát na prezidenta.

Kdo tak Drahoše označuje za „vítače“, ten se plete. Jeho postoj je spíše rezervovaný, humanitární pomoc ale neodmítá. „Tam, kde se válčí, by měla Evropa spolu s mezinárodním společenstvím usilovat o nalezení mírového řešení. Pokud lidé utíkají před bídou, může Evropa v jejich domovských zemích pomoci zlepšovat životní podmínky,“ uvádí na své oficiální webové stránce.

Při rozhodování o přijímání migrantů by zároveň chtěl dbát na posuzování na základě individuálních vlastností. Přestože Drahoš ekonomické migranty odmítá jako skupinu, výjimkou pro případné přijetí do ČR by dle něj mohli být lidé z profesí, které Česko naléhavě potřebuje.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

O Drahošovi se také na sociálních sítích a dezinformačních webech objevuje, že je „eurohujerem“. Tomu ale odporuje Drahošův postoj k uprchlickým kvótám, které dlouhodobě odmítá. „Málokdo věří, že by do budoucna zůstalo jen u těch 2 600 nyní „oficiálně přidělených“ uprchlíků. Naše kvóta by rostla s tím, jak by narůstal základ, od něhož je odvozena. Zároveň je dnes již zřejmé, že nemá smysl rozvážet utečence po osmadvaceti zemích. EU umožňuje volný pohyb osob, proto se nakonec utečenci stejně mohou vydat tam, kam původně chtěli,“ uvádí Drahoš v rozsáhlé rubrice Problém s utečenci na svých stránkách.

Přestože odmítá kvóty, proti Evropské unii jako celku se ale nestaví, jak potvrzuje i jeho žena. „Manžel není žádný eurohujer, ale myslím si, že velmi rozumně posuzuje, co nám EU dává dobrého. Samozřejmě má spoustu záporů. Ale myslím si, jako on, že do EU patříme,“ potvrdila v rozhovoru pro Blesk.cz Eva Drahošová.

Pomluvy ohledně údajného „vítačství“ se objevují také v souvislosti s tím, že Drahoš v roce 2015 podepsal výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“. Ta ovšem nevyzývá k hromadnému přijímání imigrantů, jak některé dezinformační weby uvádějí, ale apeluje na politiky, média i veřejnost a varuje před narůstající vlnou extremismu a nenávisti ve společnosti ve spojitosti s uprchlictvím.

Drahoš se údajně tolik nebojí případného terorismu spojeného s přílivem uprchlíků, ten lze prý potírat. Spíše se obává nesouladu kulturních hodnot Čechů a imigrantů. „Větší hrozbou je postupná proměna našich sociálních a kulturních hodnot a vznik stavu, kdy ve stejném veřejném prostoru pro různé pospolitosti občanů platí různé normy. To nesmíme připustit,“ uvádí na svém webu Drahoš.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Sestřelí pirát Michálek vlastního primátora? Agónie pražské koalice přesahuje meze

Holec: Sestřelí pirát Michálek vlastního primátora? Agónie pražské koalice přesahuje meze

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Už je z toho pražský falešný šlágr: místo práce pro Pražany pracuje koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu na vlastním rozkladu. Ten teď dosáhl nové fáze, když pirátský primátor Zdeněk Hřib schytal od svých koaličních partnerů hned dvě výzvy k rezignaci: nejdřív od lidovce Jana Wolfa kvůli bruselské frašce s auditem o střetu zájmů Andreje Babiše a poté i od TOP 09 kvůli bydlení.

Lidovec Wolf i TOP 09 patří do Spojených sil, takže dvojitý úder pochází od jednoho člena koalice. Její třetí článek – Praha Sobě Jana Čižinského – oficiálně hraje „klidnou sílu“, což je i logické: bývalý lidovec si vzal k srdci slogan své někdejší mateřské partaje, jak se občas stává. V praxi to znamená, že v klidu pozoruje, jak se Piráti a Spojené síly vzájemně ničí.

Mezi Piráty a TOP 09 zuří „neláska“ snad ve všech klíčových věcech, ostatně jde o účelový politický sňatek. K výzvě k rezignaci Hřiba teď ovšem TOP 09 spíš než spory o bydlení přiměl pirátský sekerník Jakub Michálek, který ji předtím „přátelsky“ vyzval, aby se rozpustila. TOP 09 se sice dlouhodobě potácí na hranici volitelnosti, jenže právě v Praze hraje o své přežití. A i šéf její pražské buňky Jiří Pospíšil, byť se to někdy nezdá, má jen dvě tváře, aby se pořád nechal fackovat nějakými „piráty“. Proto na oplátku vyzval Hřiba k rezignaci.

Link

Je samozřejmě ironie, že Michálek možná načal odstřel vlastního primátora. Jako obvykle za tím ale stojí hlavně obyčejný politický kanibalismus. I Hřib už pochopil, že je Praha nad jeho síly a že by se ho nejradši – ovšem cizí rukou – zbavila i vlastní partaj. I Piráti mají svůj práh bolesti. Místo metropole proto začal řídit vlastní kampaň na přední místo na pirátské kandidátce pro příští sněmovní volby. Tu nejspíš znovu povede Michálek, a ten určitě není Hřibův partajní přítel. I když pravda, Michálek se přátelí hlavně sám se sebou.

A právě proto si teď pražský primátor hraje s velkou pompou na stínového pražského ministra zahraničí. Potřebuje prostě před sněmovními volbami v roce 2021 vypadat aspoň státnicky, když už to nevyšlo v Praze. Problém v metropoli je, že Spojené síly teď na Piráty dvakrát vystřelily, samy ale nevědí, co dál. Navíc k nim patří i STAN, což je další „klidná síla“, jejíž mnozí politici milují funkce, které jim současná koalice dopřává.

Link

Teď má začít měsíční „dohodovací“ řízení, což je jakýsi stav (ne)milosti. Ve čtvrtek sice může na zastupitelstvu i s pomocí opozice dojít k „defenestraci“ pirátských radních včetně primátora, ani to ale nemusí znamenat definitivní konec koalice. Odvoláním několika radních si prošla i předchozí pražská koalice, která poté během třičtvrtě roku ukázala, že Praha úplně stejně (ne)funguje i bez několika radních. Navíc se pak znovu dala dohromady a ve stejném složení dovládla až do konce.

Po pouhém roce existence pražská koalice připomíná prostřelenou pirátskou bárku, co s cenným lupem (funkcí primátora) pluje k vlastní zkáze. Personální i programové spory na palubě dosáhly takové míry nenávisti, že Prahu čeká už jen agónie. Piráti se totiž nechtějí své primátorské kořisti vzdát, zatímco opozice sleduje, jak se loď potápí. Dokonce i v koalici už proto mluví o beznaději, že ve stejném složení doplují až k dalším volbám, protože záchrana může přijít jen zvenčí, od opozice. Ano, Pražany to bude bolet. Málokdo pak ale zapomene, jak taky může vypadat slibovaná změna.

-1