Články odjinud

Kvóty odsuzuje, vybízí ale k solidaritě. Jaký je postoj Jiřího Drahoše k přijímání migrantů?

Kvóty odsuzuje, vybízí ale k solidaritě. Jaký je postoj Jiřího Drahoše k přijímání migrantů?

Sotva se sečetly hlasy po prvním kole prezidentských voleb, už se začaly vynořovat dezinformace, které mají kandidáty poškodit. Sociální sítě například zaplavila fotografie Jiřího Drahoše s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která má údajně dokazovat Drahošovy sympatie k přijímání migrantů. Web Manipulátoři.cz hoax vyvrátil potvrzením, že Drahoš se s Merkelovou setkal na chemickém sympoziu v listopadu 2013, kde byl ještě jako předseda Akademie věd ČR. Jaký je ale skutečný postoj Drahoše k přijímání migrantů a uprchlickým kvótám?

„Stále sem proudí spousta ekonomických migrantů, zejména ekonomických migrantů. Nepovažuji je za ty, kteří by v Evropě měli dostávat azyl,“ prohlásil Drahoš v dubnovém rozhovoru pro pořad Štrunc!. „My nemůžeme jako Evropa řešit ekonomickou migraci z Afriky nebo z dalších lidnatých zemí. Evropa prostě nemůže být útočištěm těchto lidí. Tyto migranty bych nepřijímal, vracel bych je, obratem,“ dodal kandidát na prezidenta.

Kdo tak Drahoše označuje za „vítače“, ten se plete. Jeho postoj je spíše rezervovaný, humanitární pomoc ale neodmítá. „Tam, kde se válčí, by měla Evropa spolu s mezinárodním společenstvím usilovat o nalezení mírového řešení. Pokud lidé utíkají před bídou, může Evropa v jejich domovských zemích pomoci zlepšovat životní podmínky,“ uvádí na své oficiální webové stránce.

Při rozhodování o přijímání migrantů by zároveň chtěl dbát na posuzování na základě individuálních vlastností. Přestože Drahoš ekonomické migranty odmítá jako skupinu, výjimkou pro případné přijetí do ČR by dle něj mohli být lidé z profesí, které Česko naléhavě potřebuje.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

O Drahošovi se také na sociálních sítích a dezinformačních webech objevuje, že je „eurohujerem“. Tomu ale odporuje Drahošův postoj k uprchlickým kvótám, které dlouhodobě odmítá. „Málokdo věří, že by do budoucna zůstalo jen u těch 2 600 nyní „oficiálně přidělených“ uprchlíků. Naše kvóta by rostla s tím, jak by narůstal základ, od něhož je odvozena. Zároveň je dnes již zřejmé, že nemá smysl rozvážet utečence po osmadvaceti zemích. EU umožňuje volný pohyb osob, proto se nakonec utečenci stejně mohou vydat tam, kam původně chtěli,“ uvádí Drahoš v rozsáhlé rubrice Problém s utečenci na svých stránkách.

Přestože odmítá kvóty, proti Evropské unii jako celku se ale nestaví, jak potvrzuje i jeho žena. „Manžel není žádný eurohujer, ale myslím si, že velmi rozumně posuzuje, co nám EU dává dobrého. Samozřejmě má spoustu záporů. Ale myslím si, jako on, že do EU patříme,“ potvrdila v rozhovoru pro Blesk.cz Eva Drahošová.

Pomluvy ohledně údajného „vítačství“ se objevují také v souvislosti s tím, že Drahoš v roce 2015 podepsal výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“. Ta ovšem nevyzývá k hromadnému přijímání imigrantů, jak některé dezinformační weby uvádějí, ale apeluje na politiky, média i veřejnost a varuje před narůstající vlnou extremismu a nenávisti ve společnosti ve spojitosti s uprchlictvím.

Drahoš se údajně tolik nebojí případného terorismu spojeného s přílivem uprchlíků, ten lze prý potírat. Spíše se obává nesouladu kulturních hodnot Čechů a imigrantů. „Větší hrozbou je postupná proměna našich sociálních a kulturních hodnot a vznik stavu, kdy ve stejném veřejném prostoru pro různé pospolitosti občanů platí různé normy. To nesmíme připustit,“ uvádí na svém webu Drahoš.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1