Oblíbenec liberálních novinářů v úterý předstoupil před novináře také s tím, že chce na sjezdu prosazovat moderní levicovou politiku, a pokud bude zvolen do vedení strany, tak chce zároveň ve vládě razantněji prosazovat priority sociálních demokratů vůči hnutí ANO. Pozoruhodný je v této souvislosti výrok, dle kterého by ČSSD neměla setrvávat ve vládě za každou cenu. „Myslím, že sociální demokracie by měla vždy nejprve prosazovat svůj program a pak trvat na setrvání v nějaké koalici. Pokud nebudeme schopni prosazovat svoji politiku, to, co chceme, abychom pro lidi dělali, tak v tu chvíli ta spolupráce možná postrádá smysl,“ řekl.

Přestože bychom to mohli označit za povinné rétorické cvičení před sjezdem, je skoro jisté, že jde o Petříčkovu reakci na tlak, kterému čelí uvnitř sociální demokracie ze strany spojenců prezidenta. Ministra zahraničí přitom nekritizuje pouze Miloš Zeman, který na sjezdu v Hradci Králové příští týden vystoupí, ale také komunisté, bez jejichž podpory by menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD nevznikla. A dobré je v této souvislosti připomenout, kterak se jejich předseda Vojtěch Filip pravidelně schází s premiérem a konzultuje s ním aktuální politické záležitosti. Právě na tomto zdánlivě bezvýchodném půdorysu je třeba Petříčkův tah číst.

Krátká rekapitulace: Vojtěch Filip minulý týden v pátek už po několikáté – tentokrát tak učinil po jednání výkonného výboru KSČM – novinářům řekl, že odmítají Petříčkovu nedávnou cestu na Ukrajinu, zrovna tak kritizoval jeho postoj k situaci ve Venezuele. Filip hovořil v souvislosti s Petříčkem o totální neschopnosti. Petříček na to ihned reagoval na sociálních sítích: „KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení.“

Zdůraznil přitom, že KSČM není stranou vládní koalice a nemůže proto mluvit do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení. „O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ dodal Petříček. Odkaz na předsedu Jana Hamáčka je za dané konstelace klíčový. Petříček byl předtím, než se stal ministrem, širší veřejnosti zcela neznámou politickou figurou. V dané chvíli těžil z jediného: je to člen tradičně vlivné pražské organizace sociálních demokratů, a především bývalý asistent europoslance Miroslava Pocheho, který se – a na to by se nemělo zapomínat – výrazně zasloužil o zvolení Hamáčka do čela strany. Dokonce lze říct, že byl jedním z architektů nového vedení.

Odtud také Petříčkova překvapivá nominace do vlády poté, co z ní byl samotný Poche Zemanem vystrnaděn. Jinak řečeno: Petříček v čele ministerstva odráží vnitrostranickou konstelaci, je skoro jistě produktem dohod, bez nichž by se Hamáček nejspíš nestal předsedou strany. Z logiky věci je teď tedy na něm, aby si Petříčka prosadil do vedení, což je také jediný způsob, jak ho v danou chvíli udržet na pozici ministra zahraničí. A pokud Hamáček nemá ve volbě předsedy strany protikandidáta, bude to právě střet o Petříčka, který mimo jiné ukáže, jak pevná je aktuálně jeho pozice ve straně.

Úterní Petříčkovu ofenzivu lze číst také tak, že si uvědomuje, jak riskantním manévrem pro něj kandidatura do vedení ČSSD je. Ministrem zahraničí se stal díky zákulisním dohodám, do té doby byl programově nevyprofilovanou figurou, ostatně dodnes si s ním lze jen stěží spojovat nějakou výraznější sociálně demokratickou agendu. A navíc, pokud jde o volby, lze ho označit za neúspěšného politika. Petříček se loni ucházel o hlasy voličů v komunálních volbách na Praze 7 jako lídr kandidátky a pohořel. ČSSD zde získala necelá dvě procenta hlasů, on sám pouhých 320 preferenčních hlasů. Pokud by neuspěl ve volbě místopředsedy sociální demokracie, byla by to další porážka v řadě.

Přesto všechno nemusí být jeho vyhlídky zas tak špatné. A to nejen proto, že za sebou bude mít Hamáčka a vlivnou pražskou centrálu. Svou roli totiž zcela jistě také sehraje fakt, že se do čela zdecimované strany zrovna dvakrát nikomu nechce. Sociální demokraté procházejí nejsložitějším obdobím své polistopadové historie, což lze mimo jiné ilustrovat právě na počtu kandidátů do vedení strany. Na post řadových místopředsedů jich kandiduje sedm, a pokud jich ČSSD bude mít i nadále pět, má Petříček slušnou šanci uspět. Pouze on a Jana Maláčová disponují více než jednou nominací. Maláčová jich má osm, Petříček pět.