Články odjinud

Prezidentské volby bez tradičních stran: Mají strach z prohry, prostor dostal Zeman

Prezidentské volby bez tradičních stran: Mají strach z prohry, prostor dostal Zeman

Ještě před několika měsíci koketovaly tradiční politické strany v Česku s myšlenkou, že do prezidentského klání postaví vlastního kandidáta. Nakonec tak ale žádná z nich neudělala. Vytvořily tím prostor pro nestranické kandidáty, bývalého předsedu ODS Mirka Topolánka, který se do kampaně zapojil na poslední chvíli, i současnou hlavu státu Miloše Zemana. Zhruba týden před prvním kolem prezidentských voleb lze zpětně vidět, že se tradiční strany svým krokem zřejmě vyhnuly porážce. Zároveň ale také oslabily své postavení na české politické scéně. Nestraničtí prezidentští kandidáti se pak musí vypořádávat s námitkou, že se v politice neumí pohybovat.

„Je pravda, že výrazné politické postoje v prezidentské kampani schází. Je vidět, že drtivá většina kandidátů nemá výraznější politické zkušenosti. Jako člověka, který sleduje prezidentskou kampaň, mě trochu mrzí, že chybí šťáva, výraznější soutěž politických názorů, ať už na dlouhodobá, nebo krátkodobá témata,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek.

Tradiční politické strany jako sociální demokracie nebo ODS možnost, že postaví vlastního kandidáta, zvažovaly. U prvně jmenované touha po vlastním zástupci sílila i po květnové vládní krizi, během níž se prezident Miloš Zeman postavil na stranu tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Od bývalého premiéra Bohuslava Sobotky tehdy zaznívalo, že by strana měla vygenerovat Zemanovi soupeře, vlastního levicového kandidáta. Mluvilo se o vnitrostranickém referendu, v němž by měli osobnost vybrat sami sociální demokraté.

Absence osobností

Už v první polovině loňského roku ale zaznívaly obavy, že strana vlastně žádnou takovou personu ve svých řadách ani v okolí nemá. V rozhovoru pro INFO.CZ o tom tehdy mluvil i bývalý premiér a Sobotkův šéfporadce Vladimír Špidla. Když už nějaká jména padala, patřil mezi ně například tehdejší předseda Senátu Milan Štěch nebo exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Z toho se stal ale nakonec lídr strany do podzimních parlamentních voleb, které pro stranu skončily velkou prohrou. Ve straně klesal i Sobotkův vliv a jeho volání po alternativě vůči Zemanovi utichalo. Významná část sociálních demokratů beztak byla vždy na Zemanově straně, i přes veškeré jeho výpady vůči ČSSD.

Na začátku léta znělo i z ODS, že strategii do voleb ještě zvažuje. Martin Kupka (ODS) na začátku léta v rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že by strana mohla oznámit svého kandidáta ještě před podzimními volbami. Na nic takového nakonec ale nedošlo.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

„My sledujeme politický cíl a tomu se podřídila naše strategie. Vyhlásili jsme to už před dlouhou dobou: Miloš Zeman nemá pokračovat na Pražském hradě po prezidentské volbě. Nedospěli jsme k závěru, že bychom měli postavit do této volby kandidáta v dresu ODS, který by měl reálnou šanci porazit Miloše Zemana. A nám jde o to, aby byl poražen. Rozhodli jsme se pro jinou strategii. Vlastně se chováme jako ostatní politické strany, které také nestaví kandidáta. Necháváme na našich voličích, koho podpoří v prvním kole. Jsme připraveni v druhém kole dát doporučení pro podporu proti Miloši Zemanovi,“ popisoval na podzim lídr ODS Petr Fiala pro INFO.CZ.

Na poslední chvíli se pak do kampaně zapojil nový kandidát – bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Podle strany ale rozhodně kandiduje za sebe, ne za ODS, od níž se ani nedočkal podpory. „Mirek Topolánek není náš člen. Podle jeho slov to není ani náš volič,“ dodal Fiala.

Vlastního kandidáta nepostavili ani lidovci nebo STAN či TOP 09.

Obavy z porážky

Podle politologů stojí za rozhodnutím stran nestavit vlastního kandidáta především strach z prohry. „Nemyslím si, že by měl nějakou výraznější šanci uspět v prezidentské volbě někdo, koho by nominovaly politické strany. Nechtěly zopakovat porážku z předchozí prezidentské volby, kdy kandidát ODS skončil hluboko v poli poražených a kandidát ČSSD čtvrtý,“ popisuje Jelínek.

Jak už bylo zmíněno výše, hrozily navíc hádky uvnitř stran. „V ODS jsme to mohli vidět na nejednoznačném vnímání Jaroslava Kubery nebo stavu k Mirku Topolánkovi. Pro politické strany je to poměrně traumatizující,“ dodává politolog. Postavit kandidáta navíc znamená zátěž pro stranickou kasu. „Kampaň není levný koníček a po volbách do sněmovny, kdy velká část ze stran oslabila, by to pro ně byla starost navíc,“ vysvětluje pro INFO.CZ politolog Miloš Gregor.

Strany tím ale zároveň samy oslabují svůj vliv. Pokud by postavily vlastní kandidáty, bylo by to znakem toho, že mají co říct. „Otázka je, co bylo dříve: jestli slepice, nebo vejce. Zda jsou strany tak slabé, že nedokážou nikoho vygenerovat, nebo je oslabí to, že to nedokázaly. Ve chvíli, kdy by existoval kandidát, který za svým jménem bude mít napsanou politickou příslušnost, tak to politickou stranu zvýrazní a pomůže jí to. Příkladem mohl být Schwarzenberg (Karel Schwarzenberg postoupil do druhého kola prezidentských voleb v roce 2013 – pozn. red.). TOP 09 měla v období volby vyšší preference,“ popisuje Gregor.

Zeman a Babiš, podpora nepodpora

Politickým hnutím, které by – alespoň podle výsledků sněmovních voleb – šanci na postavení úspěšného kandidáta mělo, je ANO. Dlouhé měsíce se tak spekulovalo, zda Andrej Babiš představí Zemanova protikandidáta (například v podobě ministra Martina Stropnického). Nakonec se tak ale nestalo a došlo na první potvrzení „paktu Babiš-Zeman“. Ten by se měl jasně projevit i v příštím týdnu. Ve středu 10. ledna podpoří Zeman ve sněmovně Babišovu vládu při žádosti o podporu. Jen o den později se premiér vyjádří k prezidentským volbám.

„Nedokážu si představit situaci, kdy by Babiš podpořil jiného kandidáta než Zemana. Na druhou stranu je možné, že před prvním kolem ho nepodpoří přímo a podporu si nechá až do druhého kola, pokud bude mít pocit, že ji Zeman potřebuje. Mohou si zahrát na chytrou horákyni, kdy se bude jednat o podporu-nepodporu, aby tím nerozzlobili některé své stávající voliče. Pokud se podíváme na voliče hnutí ANO, tak je mezi nimi i skupina, která by na Hradě chtěla změnu,“ vysvětluje Gregor.

Právě současná hlava státu mohla těžit z toho, že proti němu nestál kandidát s výraznými politickými zkušenostmi. Zeman je naopak svou politickou drahou a názory znám. Důležitou roli hrálo i to, že je současnou hlavou státu.

Politologové ale zároveň dodávají, že ve volbách může uspět i nestranický kandidát. „Ze své podstaty funkce politická je, takže se zvolený kandidát stává automaticky politikem. Ale můžeme vést debatu o tom, jak velké zkušenosti měl před vstupem do politiky Andrej Kiska na Slovensku nebo Joachim Gauck v Německu. Kandidát zvolený za prezidenta se může politikem stát i během funkce, pokud pro to má osobnostní předpoklady,“ míní Jelínek.

Podle něj by naopak kandidát s občanským přístupem mohl mít své výhody. „Po zkušenostech s Milošem Zemanem, ale třeba předtím i Václavem Klausem, kterého zvolil parlament, mám dojem, že by se nám hodil spíše prezident, který nebude příliš fušovat do řemesla ať už vládním, nebo parlamentním politikům. Prezident, který se bude držet reprezentativní a ceremoniální role a bude mnohem více než politik, spíše někdo, kdo dokáže oslovovat voliče občanským přístupem,“ tvrdí politolog.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Střelec ze Štrasburku je pořád na útěku. Při útoku zabil tři lidi, mnoho dalších je zraněno

Ozbrojený útočník v úterý večer v blízkosti vánočního trhu v centru francouzského Štrasburku zastřelil tři lidi a dalších 12 osob zranil, z toho šest kriticky. Podle agentur AFP a DPA o tom dnes brzy ráno informoval přímo ve Štrasburku francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Předchozí oficiální bilance obětí hovořila o dvou mrtvých. Útočník je podle Castanera stále na útěku. Ve Francii byl zvýšen stupeň ohrožení teroristickým útokem na nejvyšší a do Štrasburku byly vyslány dodatečné bezpečnostní síly, oznámil dále Castaner. Poslanci Evropského parlamentu mohli budovu instituce ve Štrasburku opustit až po půlnoci.

V úterý večer bylo uzavřeno nejen široké okolí Kléberova náměstí, na němž se známý adventní trh každoročně konal, ale také další čtvrti a rovněž budova Evropského parlamentu na okraji alsaské metropole. Vzhledem k tomu, že je podezřelý stále na útěku, budovu nesměl až do pozdní noci nikdo opustit a na zprávy o vývoji situace uvnitř čekali i čeští europoslanci, kteří se tento týden účastní plenárního zasedání europarlamentu. Pro dnešek byly vánoční trhy zrušeny, stejně jako veškeré kulturní akce ve Štrasburku. V ulicích hlídkují stovky příslušníků bezpečnostních sil.

Útok, který vyšetřují experti na terorismus, se odehrál v úterý kolem 20:00 SEČ v blízkosti vánočního trhu. Devětadvacetiletý podezřelý Chekatt Cherif podle médií figuruje na seznamu osob podezřelých z radikalizace. V úterý ráno údajně měl být zadržen v souvislosti s loupežným přepadením, ale policie ho doma nezastihla. V jeho bytě však údajně našla granáty. Castaner potvrdil, že podezřelý byl v minulosti trestán za delikty ve Francii i Německu.

Link

Francouzský prezident Emmanuel Macron po půlnoci podle agentury AFP předsedal meziresortní krizové schůzce. Po ní vyjádřil na twitteru za celou zemi solidaritu se Štrasburkem, oběťmi a jejich rodinami.

Do terénu byly byly podle televize BFM TV vyslány i speciální zásahové jednotky BRI a RAID či elitní protiteroristická jednotka GIGN z Dijonu. Podle DPA policie pátrá po uprchlém i s pomocí vrtulníků. Policie rovněž kontroluje automobily přijíždějící od Štrasburku v příhraničním Kehlu na německé straně Rýna. Na mostě přes veletok se tvoří kolony. Ministr Castaner potvrdil, že po útoku byly zesíleny hraniční kontroly.

Přes hranici ve nad ránem obtížně dostával i europoslanec Jiří Pospíšil. "Je 2:50 a my čekáme už přes hodinu na hranici Francie - Německo," napsal předseda TOP 09 na twitteru a doložil to fotografií.

Europoslanci strávili v budově Evropského parlamentu nedobrovolně několik hodin navíc. Až dnes brzy ráno jeho předseda Antonio Tajani kolegům sdělil, že budovu mohou opustit na vlastní riziko. Poslanci, kteří chtěli jet do centra města, tak měli učinit výhradně v konvoji jištěném policií. "Je nemožné dostat se do centra bez takového konvoje," zdůraznil Tajani.

Link

Přísnost přijatých bezpečnostních opatření dokládá i skutečnost, že Alsasané se dnes musí obejít bez svých nejoblíbenějších regionálních novin. Deník Les Dernières Nouvelles d'Alsace se na stáncích neobjeví, protože pracovníci místní tiskárny se kvůli uzávěrám nedostali do práce.

Policie vyzvala obyvatele města, aby nevycházeli ven. Mezitím policie vyzvala lidi, kteří kvůli útoku uvázli v centru, aby ho opustili severním směrem. Naopak se mají vyhnout jihovýchodní čtvrti Neudorf, kde policie pátrá po podezřelém. Podle agentury AP bylo zavřeno na 5000 také na basketbalovém stadionu. Až po pěti hodinách začala policie po skupinách čítajících zhruba 100 lidí návštěvníky propouštět.

Tajani prostřednictvím twitteru ujistil, že schůze Evropského parlamentu budou pokračovat a že se parlament nenechá "zastrašit teroristickými nebo kriminálními útoky".

Evropský parlament má od pondělí do čtvrtka plenární zasedání a dnes mají europoslanci debatovat mimo jiné o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Mnoho poslanců v noci na dnešek zůstávalo v uzavřené budově europarlamentu. "Teď jsme neprodyšně uzavřeni v parlamentní budově, protože právě k takovému útoku dnes večer ve Štrasburku došlo... Mrazí z toho," psal na twitteru před půlnocí europoslanec Stanislav Polčák.

Šok a zármutek nad útokem ve Štrasburku vyjádřila řada politiků, včetně například britské premiérky Theresy Mayové.

38728