Takovou volební kampaň jsme ještě nezažili. Všichni do sebe navzájem kopou, zlobí Kuberu | info.cz

Články odjinud

Takovou volební kampaň jsme ještě nezažili. Všichni do sebe navzájem kopou, zlobí Kuberu

Místopředseda Senátu a dlouholetý primátor Teplic Jaroslav Kubera v rozhovoru pro INFO.CZ potvrdil, že zvažuje kandidovat na prezidenta České republiky. Definitivní rozhodnutí podle něj padne ale až po sněmovních volbách. „Mám dohodu s ODS, že se rozhodneme až po volbách do Poslanecké sněmovny. Teď je potřeba veškerou energii věnovat právě jim. Volby do Poslanecké sněmovny jsou totiž o mnoho důležitější než volby prezidentské,“ vysvětluje. Přiznává také, že mu je protivná negativní kampaň, ke které se politici před sněmovními i prezidentskými volbami uchylují. „Můj styl to není: pokud bych kandidoval, chci vyhrát, ale ne tím, že budu kopat do soupeřů,“ říká. Zároveň si uvědomuje, že to může být v kampani jistým handicapem.

Budete se ucházet o hlasy voličů v přímé volbě prezidenta?

Zákon o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí má tolik nedostatků, a je v něm tolik nejasností, že vlastně nikdo neví, kdo není kandidát, kdo jím je a od kdy. S tím souvisí také nejasnosti s kampaní: co je kampaň, co není, kdy začíná a co se do ní všechno započítává.  

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vás plán je tedy ale kandidovat?

Tak to nemůžu říct. Zatím jsem se nerozhodl. Mám dohodu s ODS, že se rozhodneme až po volbách do Poslanecké sněmovny. Teď je potřeba veškerou energii věnovat právě jim. Volby do Poslanecké sněmovny jsou totiž o mnoho důležitější než volby prezidentské.

Co bude tedy tím klíčovým faktorem, který vaše rozhodnutí ovlivní?

Moje rozhodnutí nesouvisí s tím, jak volby do sněmovny dopadnou. Ani nesouvisí s tím, zda ODS dostane dostatek hlasů. To podstatné je, že až do sněmovních voleb nechceme tříštit síly a vyčerpávat energii na volbu prezidenta. Bohužel jsou prezidentské volby v tom nejhorším možném termínu. Jednak jsou součástí kampaně Vánoce, což pro občany nebude optimální, ostatně ani sněmovní volby nejsou v ideálním termínu, neboť spadají do období, kdy se schvaluje státní rozpočet. Změnit ale termíny voleb je obtížné, museli bychom prodloužit nebo zkrátit funkční období.

Přesto ale musíte vědět, kam situace směřuje…

Záleží to na mnoha okolnostech. Také se může stát, že se v mezičase objeví kandidát, před kterým smeknu klobouk a řeknu, ano, tohoto člověka podpořím. A nebude co řešit.

Faktem je, že zatím od prezidentské volby dávají ruce pryč prakticky všechny sněmovní strany…

Je to tím, že přímá volba prezidenta byla uzákoněna spíše proto, abychom vyšli vstříc veřejnosti, jenom abychom ji měli, nikdo se ale nevěnoval tomu, aby domyslel všechny souvislosti, aby změnil kompetence přímo voleného prezidenta. Nikdo to nedomyslel a teprve teď se vynořují problémy, se kterými si nevíme rady. A to je přesně ta potíž.

A jak hodnotíte současného prezidenta Miloše Zemana, jehož první mandát na Hradě se chýlí ke konci?

Já zásadně na potenciální protikandidáty neříkám vůbec nic. Dokonce je nikdy ani nejmenuji. Chtěl jsem ale zmínit ještě jednu důležitou věc, která je pro mě klíčová. Obě kampaně, tedy jak ta prezidentská, tak kampaň do Poslanecké sněmovny, budou vedeny způsobem, který jsme tady ještě nezažili, myslím tím negativním způsobem. Sám jsem přitom už čtvrt století zásadním odpůrcem negativních kampaní. Mám to ale čím dál těžší.

I ve světě začínají převažovat negativní kampaně, permanentní vymezování protikandidátů, a i u nás, byť kandidáti na prezidenta tvrdili, že se k negativní kampani nebudou snižovat, tak to vydrželi asi tak dva týdny a pak začali do sebe navzájem kopat. Můj styl to není: pokud bych kandidoval, chci vyhrát, ale ne tím, že budu kopat do soupeřů. Což je samozřejmě handicap.

Nahráváte mi na poslední otázku. S jakým programem byste kandidoval?

To je otázka asi tak na dvě hodiny (smích), a ty nemáme…

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Praha nebude pro každého. Kdo na to nemá, neměl by tu bydlet, míní šéf asociace stavebních spořitelen

Rostoucí ceny nemovitostí a nájmů jsou pro řadu lidí stále větší překážkou. Nejproblematičtější je situace v českých velkoměstech a především v Praze, kde se dostupnost bydlení podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Jana Jeníčka bude nadále zhoršovat. „Bydlení je pro lidi stále méně dostupné a podle mě bude ještě hůř. Myslím, že kdo na to nemá, neměl by v Praze bydlet,“ říká Jeníček pro INFO.CZ.

V metropoli podle indexu společnosti Deloitte loni na podzim vzrostly ceny rezidenčních nemovitostí i v doposud nejlevnějším obvodě, v Praze 9, kde překonaly nabídkovou cenu 100 tisíc korun za metr čtvereční. Jak ale vysvětluje Jeníček, Praha není v tomto ohledu nijak výjimečná. „Bydlení v Praze je stále méně dostupné. To je ale trend, který se týká prakticky všech západních metropolí. Když se podíváme do sousední Vídně, tam za metr čtvereční dáte průměrně čtvrt milionu korun.“

Link

Českým specifikem a ve výsledku i problémem jsou však důvody, které k současnému stavu vedou. „Ostudná délka vyřizování stavebního povolení, investiční skupování bytů na krátkodobé pronájmy, špatný stav infrastruktury v Praze a neexistence pražského okruhu, který by pomohl snížit čas dojíždění do metropole,“ vypočítává Jeníček, co nejvíce ovlivňuje rostoucí ceny nemovitostí, respektive nájmů.

Navíc je Praha oblíbená u cizinců, což je sice dobrá zpráva pro městskou kasu profitující z turismu, ale o dost horší pro samotné Pražany. „Praha je krásná, bezpečná, kulturní a i přesto je stále levnější než řada evropských metropolí. Podívejte se na Londýn, Paříž, tam je situace na trhu nemovitostí opravdový extrém.“

Podle Jeníčka není příliš pravděpodobné, že by se bydlení stalo dostupnějším. Spíš naopak. A to navzdory tomu, že Česká národní banka tvrdí, že cena nemovitostí je nafouknutá až o pětinu. „Já ale nejsem moc optimista, nemyslím, že by se situace měla nějak zvlášť lepšit. Myslím, že třeba pražské bydlení bude za pět, deset let méně dostupné než nyní,“ argumentuje Jeníček a akcentuje vliv průtahů při stavebním řízení. 

Link

Například v oblasti doby vydávání stavebních povolení se Česko krčí skoro až na pomyslném chvostu. V délce vyřízení stavebního povolení totiž loni podle žebříčku Světové banky kleslo na 157. příčku z celkem 190 posuzovaných států. Vliv na rostoucí ceny nemovitostí mají i investoři ve velkém skupující nemovitosti za účelem pronájmu pro krátkodobé ubytování. 

Podle Jeníčka je třeba napravit situaci řadou nepopulárních kroků. „A je fakt, že takové kroky většinou dělají silné pravicové vlády. Politickou reprezentaci, která bude mít odvahu tato nepopulární opatření udělat, v Česku ale nyní nevidím. V Evropě se navíc politika obecně posouvá doleva. Pokud už se objeví něco nového, tak je to spíš populismus, než konzervativní pravicová politika. A k mému pesimismu přispívá i to, že podobně se situací bojují i další západní velkoměsta, ani ony na to ale nestačí.“

Praha nebude pro každého

Vinit ze současné situace stavební spořitelny není na místě, oponuje Jeníček. „My žádné zázračné řešení této situace v kapse nemáme. To je nyní na státu, my samozřejmě pomůžeme, jak budeme umět.“

Podle Jeníčka je zájem o stavební spoření, jeden z nejjednodušších finančních produktů, se kterými Češi přicházejí do styku, stále vysoký. „Lidé jsou zvyklí, že to funguje, že jim to pomáhá.“ Vyvrací přitom námitky, že finanční suma, která po skončení cyklu ze stavebního spoření vzejde, není vzhledem k ceně bytů nijak závratná. „Průměrně se na konci spoření dostanete asi na 150 tisíc korun. Já sice rozumím tomu, že v Praze průměrné 2+kk stojí okolo pěti milionů a v poměru se sto padesáti tisíci to není nic moc. Musíme si ale uvědomit, že Česká republika není jenom Praha, že v Ústí nad Labem pořídíte byt i za 400 tisíc korun.“

Link

Jinými slovy, Češi budou stále naléhavěji stát před otázkou, zda jim neustále rostoucí náklady na bydlení za pohodlnější život ve velkoměstě stojí. „Myslím si, že kdo na to nemá, tak by v Praze bydlet neměl. Nikde není napsáno, že každý, kdo chce bydlet v daném městě, tak že tam také bydlet bude, je jenom na úvaze každého jednotlivce, aby si řekl, zda se mu nevyplatí za prací trochu popojet.“

Právě dojíždění za prací je podle Jeníčka jeden z trendů, který s rostoucími náklady na bydlení bude do budoucna sílit. Více, dále, častěji, Čechům nezbude, než si na dojíždění zvyknout. „A dalším trendem, který už nyní získává na popularitě, je spolubydlení. Rostoucí ceny nájemného nutí lidi k tomu, aby své bydlení sdíleli, takže v Česku máme tisíce bytů, které mají tři pokoje a tři lidi, kteří každý platí třetinu nájmu. Tento trend bude do budoucna jenom sílit,“ uzavírá Jeníček.

44225