Články odjinud

Zeman má závazek vůči voličům. Měl před volbami zveřejnit, jak na tom je, říká právník Šustek

Zeman má závazek vůči voličům. Měl před volbami zveřejnit, jak na tom je, říká právník Šustek

Petr Šustek (37) vede v centru Prahy právní kancelář, která se jako jediná v republice zabývá takřka výhradně medicínským právem. Léta píše o právních aspektech eutanazie a přemýšlí o roli zdravotních pojišťoven nebo o „nenasytnosti“ systému českého zdravotnictví, spolu se svým týmem řeší žaloby pacientů na největší nemocnice v zemi i podezření na pochybení lékařů. Radí ministrům zdravotnictví a na pražské právnické fakultě odučil tisíce studentů – včetně současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Rozhovor s ním si přečtěte v Reflexu č. 5/2018, který vyšel 1. února.

Počátkem listopadu v bulváru komentovali lékaři Martin J. Stránský a Jan Hnízdil zdravotní stav prezidenta, aniž by byli jeho ošetřujícími lékaři. Je to pouze neslušné a neetické, nebo i žalovatelné?

Je třeba oddělit dvě roviny – co si politicky myslím a komentování zdravotního stavu hlavy státu, ať už jí je kdokoli. Do svědomí oněch dvou lékařů nevidím, to si musejí vyřešit sami. Na druhou stranu i judikaturní doktrína říká, že hlava státu je veřejně činná osoba, nadto zvolená přímo námi všemi, a je ve veřejném zájmu znát informace o jejím zdravotním stavu. Vstříc tomu jdou prezidentští kandidáti, od českých po americké, kteří veřejnosti férově dávají nahlédnout do svých zdravotnických dokumentací, jakkoli tyhle informace nejsou přes veškeré nároky veřejnosti vynutitelné. A souhlasím, je neetické, když lékař, který daného pacienta nemá v péči, komentuje bez bližší znalosti a řádného vyšetření jeho zdravotní stav, nota bene veřejně. Ti dva pánové tak činili nejspíš kvůli svým politickým názorům, což musí být rozumným občanům jasné.

A co listopadové tvrzení radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka, že má Miloš Zeman rakovinu? Prezidentův ošetřující lékař Miloslav Kalaš je označil za zcela vymyšlené a nepodložené… To už na žalobu je?

Z právního hlediska jde o zásah do osobnostních práva Miloše Zemana a z hlediska morálního o překročení veškerých limitů slušnosti, Miloš Zeman má nepochybně právo toho municipálního politika žalovat. Zajímalo by mě, na základě jakých důkazů to pan Bartík tvrdí – soud by se ho na to určitě zeptal. Tým Miloše Zemana by nejspíše musel před soudem naopak vyrukovat s prezidentovou zdravotnickou dokumentací, takže bychom se stejně brzy dozvěděli, jak se věci mají. Já osobně bych Bartíka, být na Zemanově místě, nežaloval. Hlava státu by měla umět mít nadhled.

Lze mimochodem z hlediska práva požadovat prezidentův odchod z funkce ze zdravotních důvodů?

Máme přímou volbu prezidenta – s níž mimochodem nesouhlasím a z hlediska parlamentní demokracie jde o nonsens –, tudíž prezident svoji legitimitu odvozuje z lidu. Miloš Zeman správně říká, že na volených poslancích není závislý. V tu chvíli má však závazek vůči zmíněnému lidu – a ten chce znát jeho zdravotní stav, mimo jiné třeba proto, aby se mohl správně rozhodnout při prezidentských volbách. Miloš Zeman měl ty informace zveřejnit, jako to udělal Donald Trump, který měl vůči své protikandidátce v tomhle směru velký náskok.

Rozhovor pokračuje ZDE, celý si ho přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 1. února.

Miloš Zeman na obálce prvního povolebního Reflexu. Pivní tácek najdete jako dárek zdarma u každého výtisku.Miloš Zeman na obálce prvního povolebního Reflexu. Pivní tácek najdete jako dárek zdarma u každého výtisku.autor: Archív

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Vychází nové příběhy Rychlých šípů. Bojují v odboji, setkávají se s Mašíny a cestují metrem

Rychlé šípy v domově důchodců, Červenáček jako kamarád bratří Mašínů a Jarka Metelka coby oblíbený hollywoodský herec – to je jen několik příběhů z nové knihy komiksů, která vzdává hold dílu Jaroslava Foglara. Publikace vychází k 80. výročí vzniku Rychlých šípů a podílelo se na ní téměř padesát tvůrců. Ti se pět hrdinů i další vedlejší postavy z notoricky známých příběhů pokusili zasadit do jiných reálií a časových období. I když na vyznavače přísného foglarovského kánonu mohou nová vyprávění působit jako svatokrádež, noví autoři se pokusili například také objasnit záhady, se kterými si fanoušci chlapecké pětky lámou hlavy už několik desetiletí.

První příběh s Rychlými šípy vyšel v časopise Mladý hlasatel v prosinci 1938. V díle „Černí jezdci řádí“ se Mirek Dušín seznámil s Jarkou Metelkou, kterého zajali Černí jezdci. Chtěli ho potrestat za pomluvy, které prý o jejich skupině šířil. Jarka toto obvinění odmítal a v následujících příbězích už nebylo nikdy objasněno, kdo pomluvu roznesl a umožnil tak vlastně Mirkovi a Jarkovi, aby se setkali a vytvořili společně známé Rychlé šípy. Neodhalené tajemství se v díle „Rychlé šípy a stará křivda“ rozhodli v nové knize objasnit bratři Ondřej a Pavel Bláhovi, kteří vysvětlují, že do všeho byla zapletená Vlasta, která kdysi Šípům ušila vlajku.

Link

Rychlé šípy v odboji i v koncentráku

K podobným odhalením a setkáním v knize Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství dochází téměř na každé straně. Některé komiksy se například odehrávají v době, kdy příběhy Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky nemohly vycházet.

V květnu 1941 bylo další vydávání Mladého hlasatele zastaveno a po dobu války se tak odmlčely i Šípy. Z nových vyprávění vyplývá, že hoši, respektive v té době už mladí pánové, se zapojili do odboje. Červenáček se dokonce tehdy stihl setkat také s bratry Mašíny, kteří byli v té době ještě děti.

Další z autorů Martin Šinkovský pak naznačuje, že jeden chlapec ze slavné pětice se dostal do koncentračního tábora.

4967634:article:true:true:true

V knize jsou tři kapitoly, které rozdělují příběhy od nových autorů do ucelených skupin. Část komiksů se odehrává v jiném čase, druhá část na jiném místě a třetí se snaží být pokračováním klasických dobrodružství pětice Jaroslava Foglara. Na stránkách se také hojně objevují vedlejší postavy, například Bratrstvo kočičí pracky, Podkova z konkurenční skupiny Podkováků, ale také tajemný Široko, kterého v seriálu z roku 1969 ztvárnil loni zemřelý Jan Tříska. Právě jemu jeden z autorů vzdal ve svém komiksu poctu.

Někteří tvůrci také seznámili Šípy s jinými známými postavami, v příbězích se tak objevuje i Kafkův Řehoř Samsa, gauneři z Limonádového Joea ale i sám Jaroslav Foglar a první ilustrátor Jan Fischer.

Link

Himbajs šůviks, plantážníci! Osmdesáté výročí slaví Šípy v domově důchodců

„Záleží samozřejmě na osobním vkusu každého čtenáře, které z předložených příběhů mu budou nejbližší. Věříme nicméně, že jako celek je sborník dostatečně pestrý a inspirativní, aby u něj skalní příznivci Rychlých šípů byli schopni velkomyslně přimhouřit oko nad některými neortodoxními nápady,“ uvádí v předmluvě editor knihy Tomáš Prokůpek. Právě čtenáři se tak zřejmě rozdělí na dva tábory. Jedni budou odmítat představu, že by se „jejich“ pětice mohla dostat do domova důchodců nebo do metra, druhá skupina ale jistě ocení, že si bude moci přečíst nové příběhy se svými oblíbenými hrdiny.

Rychlé šípy se zrodily v hlavě publicisty Jaroslava Foglara koncem 30. let. Vycházet pak začaly v křehkém období po Mnichovské dohodě, přesto se atmosféra války do vyprávění až na výjimky nepromítla. Foglarovým záměrem bylo především humornou formou vzdělávat děti a vést je ke slušnosti a správným návykům. Ikonickým se stal například díl, ve kterém se Jindra Hojer dostal do nemocnice a ze kterého vyplývalo ponaučení, že by člověk neměl pít vodu, pokud předtím jedl třešně.

Po válce komiksy vycházely nejdříve krátce v časopise Junák a posléze v časopise Vpřed. Protože příběhy jako jedny z prvních v Československu využívaly k vyprávění děje komiksové bubliny, které byly typické pro americkou tvorbu, Rychlé šípy se záhy znelíbily komunistům, a Foglar musel Šípy opět opustit. Vrátit se k nim mohl až při uvolnění společenského klima v druhé polovině 60. let, kdy komiksy vycházely v časopise Skaut-Junák. To už ale dobrodružství slavné pětky kreslil nový ilustrátor Marko Čermák. Příběhy vycházely do opětovného utažení šroubů v roce 1971. Po revoluci už nové příběhy Šípů nevznikly, v roce 1998 ale vyšel kompletní sborník příběhů, které do té doby vyšly.

Link

Tajemství Stínadel i Vontů čtenáře stále láká

Foglar kromě komiksu napsal také trilogii Záhada hlavolamu – Stínadla se bouří – Tajemství Velkého Vonta. První dva díly posloužily jako námět pro černobílý seriál Záhada hlavolamu z roku 1969, který se ale vysílal jen jednou a následně putoval na 20 let do trezoru. V roce 1993 pak vznikl pod taktovkou režiséra Petra Kotka celovečerní film.

Příběhy Rychlých šípů se staly ikonickým dílem české literatury. Mirek Dušín se na základě svojí dobrácké povahy stal symbolem slušnosti a celé generace čtenářů se po léta snažily zjistit, kde v Praze existují obávaná Stínadla. Zásluhu na tom měla nejen oblíbená dobrodružství chlapecké skupiny ale jistě i fakt, že Foglar, který zemřel v roce 1999, celý život fabuloval a tajil, zda měli Vontové a Rychlé šípy ve skutečnosti svůj reálný předobraz, nebo vznikli jen v jeho fantazii.

29995