Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková | info.cz

Články odjinud

Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové nemusí mít blok Andreje Babiše a Miloše Zemana dlouhého trvání. Ani jeden z nich totiž vedle sebe dlouhodobě nesnese podobně silnou osobnost. A pokud jde o kampaň, kterou Zeman dle svých slov nevede, upozorňuje na mimořádně mazaně naplánovaný vznik vlády, jehož vrcholem bude hlasování o důvěře těsně před prvním kolem prezidentské volby. Zeman totiž přijde Babiše podpořit projevem do sněmovny, což nelze podle Dvořákové číst jinak, než jako manévr, který má přispět k jeho znovuzvolení.

O menšinové vládě Andreje Babiše hovoříte jako o skryté koaliční vládě předsedy hnutí ANO a prezidenta Zemana. Co vás k tomu vede?

První věc, kterou si musíme uvědomit: vláda rozhoduje ve sboru, tj. nejde jen o jednotlivé resorty. Nemáme zde ani německý kancléřský systém. Ta vláda je buď jednobarevná (jedna strana) nebo koaliční (více stran), může být většinová nebo menšinová. Ale co je to za vládu, která je z jedné strany doplněná o tzv. odborníky? Jací mají ti odborníci politický program, priority, mimo svůj resort? Je to nesmysl.

Za další: víme, jak prezident ignoroval Poslaneckou sněmovnu při vytvoření Rusnokovy vlády, víme také, že určité osoby jsou zřejmě prezidentovi blízké, ostatně prezident Zeman „dodal“ Andreji Babišovi i šéfa úřadu vlády. Také kvůli ostatním politickým stranám, které po volbách plnily spíše roli komparsu, se velmi rychle oznámil závěr o menšinové vládě.

Jsme ale svědky dlouhodobé tendence, aby prezident mohl ovlivnit složení vlády, snažil se o to už i Václav Klaus. Inspirací spíše než poloprezidencialismus ve Francii je tu postsovětský prostor, který eliminuje vyvažování prezidentských pravomocí a fakticky z něj dělá klíčovou osobu exekutivy.

V čem spočívají nebezpečí takové vlády? V čem je jiná nebo nová oproti dřívějším vládám?

Už jsem to zmínila. Pořád jde nicméně pouze jen o tendenci. Na druhou stranu provokativní prohlášení typu, že vláda bez důvěry je plnohodnotná vláda (směšující formální procesy a legitimizační zdroje), jasně ukazují na toto směřování. Naší zemi neprospělo, že poslední dva prezidenti jsou bývalí premiéři, k funkci prezidenta přistupují jako k funkci premiéra.

Jaké důsledky může mít pro budoucnost české politiky blok, který spolu utvořili Andrej Babiš a Miloš Zeman?

Tento blok je podle mne dočasný a pragmatický, přičemž v tuto chvíli hraje větší roli Zeman. Babiš ale nebude hrát druhé housle, podle mne všichni čekají, jak dopadnou prezidentské volby a jaké alternativy budou k dispozici. Pokud vyhraje Zeman, nebude dlouho snášet vedle sebe silnou osobnost jako je Babiš a podobně.

Blíží se prezidentské volby. Miloš Zeman slíbil, že nepovede kampaň. Jak jeho počínání hodnotíte?

Kampaň zde samozřejmě je, jenom její pravidla si určuje sám Zeman. Třeba geniálně nastavené termíny – svolání Poslanecké sněmovny na poslední možnou chvíli, mezi demisí vlády a pověřením nového premiéra týdenní prodleva, další týden „státnická“ setkání s navrhovanými ministry, a nakonec dva dny před prezidentskou volbou vystoupení v Poslanecké sněmovně…

Co říkáte na to, že má Zeman už několik měsíců svůj pravidelný pořád na TV Barrandov, a zároveň odmítá chodit do politických debat se svými protikandidáty? Do jedné teď dokonce posílá svého mluvčího…

Snaha o kontrolu médií či vliv v nich ze strany určitých politicko-oligarchických skupin je zcela zřejmá již delší dobu a nejedná se samozřejmě jen o Andreje Babiše. Televize Barrandov je dlouhodobě využívána také proto, že si prezident může klást zřejmě podmínky, jak, kdy a za jakých okolností vystoupí…

Neúčast Zemana v předvolebních debatách má své výhody, zejména když se může dostat do centra pozornosti jinak a nehrozí tak průšvih, avšak má také své nevýhody. Dostává se tím trochu mimo diskurs kandidátů (ne že by nějaký příliš byl). Poslání mluvčího může být nicméně přece jen trochu riskantní. Kdo je tedy kandidát? Proč nemluví sám? Bude prezidentem Ovčáček? Kdo tedy vlastně za Zemanem stojí? I když je to asi promyšlené, nemusí to vyjít.

Ještě mi dovolte otázku k předsedovi hnutí ANO: jak podle vás dopadne kauza Čapí hnízdo a jak může ovlivnit hlasování o důvěře nejen aktuální, ale jakékoli budoucí Babišovy vlády?

Netuším, co a jak se dohodlo při hlasování o vydání. Současné hlasování to určitě neovlivní. To by musel OLAF napsat, že je vše v pořádku a to zřejmě opravdu nenapsal. Pokud jde o budoucí vládu, ve hře je v tuto chvíli mnoho neznámých.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445