Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková | info.cz

Články odjinud

Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové nemusí mít blok Andreje Babiše a Miloše Zemana dlouhého trvání. Ani jeden z nich totiž vedle sebe dlouhodobě nesnese podobně silnou osobnost. A pokud jde o kampaň, kterou Zeman dle svých slov nevede, upozorňuje na mimořádně mazaně naplánovaný vznik vlády, jehož vrcholem bude hlasování o důvěře těsně před prvním kolem prezidentské volby. Zeman totiž přijde Babiše podpořit projevem do sněmovny, což nelze podle Dvořákové číst jinak, než jako manévr, který má přispět k jeho znovuzvolení.

O menšinové vládě Andreje Babiše hovoříte jako o skryté koaliční vládě předsedy hnutí ANO a prezidenta Zemana. Co vás k tomu vede?

První věc, kterou si musíme uvědomit: vláda rozhoduje ve sboru, tj. nejde jen o jednotlivé resorty. Nemáme zde ani německý kancléřský systém. Ta vláda je buď jednobarevná (jedna strana) nebo koaliční (více stran), může být většinová nebo menšinová. Ale co je to za vládu, která je z jedné strany doplněná o tzv. odborníky? Jací mají ti odborníci politický program, priority, mimo svůj resort? Je to nesmysl.

Za další: víme, jak prezident ignoroval Poslaneckou sněmovnu při vytvoření Rusnokovy vlády, víme také, že určité osoby jsou zřejmě prezidentovi blízké, ostatně prezident Zeman „dodal“ Andreji Babišovi i šéfa úřadu vlády. Také kvůli ostatním politickým stranám, které po volbách plnily spíše roli komparsu, se velmi rychle oznámil závěr o menšinové vládě.

Jsme ale svědky dlouhodobé tendence, aby prezident mohl ovlivnit složení vlády, snažil se o to už i Václav Klaus. Inspirací spíše než poloprezidencialismus ve Francii je tu postsovětský prostor, který eliminuje vyvažování prezidentských pravomocí a fakticky z něj dělá klíčovou osobu exekutivy.

V čem spočívají nebezpečí takové vlády? V čem je jiná nebo nová oproti dřívějším vládám?

Už jsem to zmínila. Pořád jde nicméně pouze jen o tendenci. Na druhou stranu provokativní prohlášení typu, že vláda bez důvěry je plnohodnotná vláda (směšující formální procesy a legitimizační zdroje), jasně ukazují na toto směřování. Naší zemi neprospělo, že poslední dva prezidenti jsou bývalí premiéři, k funkci prezidenta přistupují jako k funkci premiéra.

Jaké důsledky může mít pro budoucnost české politiky blok, který spolu utvořili Andrej Babiš a Miloš Zeman?

Tento blok je podle mne dočasný a pragmatický, přičemž v tuto chvíli hraje větší roli Zeman. Babiš ale nebude hrát druhé housle, podle mne všichni čekají, jak dopadnou prezidentské volby a jaké alternativy budou k dispozici. Pokud vyhraje Zeman, nebude dlouho snášet vedle sebe silnou osobnost jako je Babiš a podobně.

Blíží se prezidentské volby. Miloš Zeman slíbil, že nepovede kampaň. Jak jeho počínání hodnotíte?

Kampaň zde samozřejmě je, jenom její pravidla si určuje sám Zeman. Třeba geniálně nastavené termíny – svolání Poslanecké sněmovny na poslední možnou chvíli, mezi demisí vlády a pověřením nového premiéra týdenní prodleva, další týden „státnická“ setkání s navrhovanými ministry, a nakonec dva dny před prezidentskou volbou vystoupení v Poslanecké sněmovně…

Co říkáte na to, že má Zeman už několik měsíců svůj pravidelný pořád na TV Barrandov, a zároveň odmítá chodit do politických debat se svými protikandidáty? Do jedné teď dokonce posílá svého mluvčího…

Snaha o kontrolu médií či vliv v nich ze strany určitých politicko-oligarchických skupin je zcela zřejmá již delší dobu a nejedná se samozřejmě jen o Andreje Babiše. Televize Barrandov je dlouhodobě využívána také proto, že si prezident může klást zřejmě podmínky, jak, kdy a za jakých okolností vystoupí…

Neúčast Zemana v předvolebních debatách má své výhody, zejména když se může dostat do centra pozornosti jinak a nehrozí tak průšvih, avšak má také své nevýhody. Dostává se tím trochu mimo diskurs kandidátů (ne že by nějaký příliš byl). Poslání mluvčího může být nicméně přece jen trochu riskantní. Kdo je tedy kandidát? Proč nemluví sám? Bude prezidentem Ovčáček? Kdo tedy vlastně za Zemanem stojí? I když je to asi promyšlené, nemusí to vyjít.

Ještě mi dovolte otázku k předsedovi hnutí ANO: jak podle vás dopadne kauza Čapí hnízdo a jak může ovlivnit hlasování o důvěře nejen aktuální, ale jakékoli budoucí Babišovy vlády?

Netuším, co a jak se dohodlo při hlasování o vydání. Současné hlasování to určitě neovlivní. To by musel OLAF napsat, že je vše v pořádku a to zřejmě opravdu nenapsal. Pokud jde o budoucí vládu, ve hře je v tuto chvíli mnoho neznámých.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronavirus může zabíjet. Ale to obyčejná chřipka taky. Bojíme se však neznámého, takže sedm mrtvých v Itálii nás vyděsí o několik řádů víc než dva tisíce lidí, kteří ročně zemřou na komplikace s chřipkou u nás. K očekávané hysterii na sociálních sítích se v posledních dnech připojují mainstreamová média, a někteří proto berou obchody útokem, což dále živí paniku. Vzduch je cítit apokalypsou i bez viru.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží uklidnit situaci. Smrtnost nakažených u nového typu koronaviru COVID-19 podle ní dosahuje 2 % (v Číně, kde je mnohem větší báze nemocných, jde o 1 %) a čtyři z pěti nemocných mají jen velmi mírné příznaky. Navíc Česká republika má vyspělý epidemiologický systém, což se potvrdilo i při pandemii mexické prasečí chřipky v letech 2009-2010. Jenomže strach má velké oči a mediální masáž je dále doširoka rozevírá.

Zprávy o pandemickém plánu, kde se počítá s třemi miliony nakažených (což je běžné u epidemií chřipky), o vykoupených obchodech, z nichž mizí nejen roušky, ale i trvanlivé potraviny, o úvahách pražských radních zavést cosi jako přídělový systém… To vše roztáčí nová a nová kola hysterického třeštění, do něhož postupně upadá víc a víc lidí, kteří dosud zůstávali v klidu.

Link

Šíření strachu z katastrofy a nedůvěry ve státní instituce je analogické situaci z časů vrcholící migrační krize. Stejně jako tehdy existuje určitý reálný důvod k obavám, ty jsou však iracionálně a škodlivě přehnané. Před šesti lety se nám davy běženců vyhnuly, ale mašinérie strachu zanechala ve společnosti hluboké jizvy, které se nezacelily dodnes. Koronavirus také zatím (naštěstí) nedorazil, ale my jsme mezitím sami sebe stihli vystrašit na hranici epidemie paniky.

HTML box

Jakkoli míra vystrašenosti graduje do absurdních rozměrů, jež zdaleka přesahují aktuální velikost hrozby, představuje situace také šanci potvrdit si, že společenská důvěra má svou cenu. Naslouchejme lékařům. Říkají, že dost možná u nás pandemie koronaviru ani nepropukne a pokud ano, vědí, co mají dělat a mají k tomu i dostatek prostředků. Včetně speciální vojenské nemocnice připravené zvládat biologické hrozby. Když přemůžeme hysterii v tomto případě, pomůže nám to i u jiných.

Link

Hrozby k životu patří. Nesmíme je podceňovat. Ale ani zveličovat. Auta jsou v Evropě řádově „vražednější“ než islámští teroristé. Chřipka zabila od počátku roku přes dvě desítky lidí, zatímco u koronaviru u nás zatím nemáme ani jedno potvrzené onemocnění. Záleží na tom, jak jsou nám servírovány zprávy o jednotlivých rizicích, ale hlavně na naší vlastní „přednastavené“ citlivosti na ně. Ta je dána souborem instinktů, předsudků a sdílených emocí. Obvykle nás chrání před cizími hrozbami, ale často působí iracionálně a destruktivně.

Paradoxně mají na společnost často drtivý dopad katastrofy, kterých se dopředu obáváme, nikoli ty, které na nás náhle dopadnou – a my tedy nemáme čas na paniku, protože namísto ní musíme hledat řešení. Máme xenofobii bez migrantů a vykoupené obchody bez koronaviru. Tím nechci ani jednu z těchto hrozeb bagatelizovat. Pokud na ně dojde, tak se jim samozřejmě postavme. Ale zatím zachovejme klid. Nejhorší smrt je totiž z leknutí.