Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková | info.cz

Články odjinud

Zeman samozřejmě kampaň vede, pravidla si určuje sám, upozorňuje politoložka Dvořáková

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové nemusí mít blok Andreje Babiše a Miloše Zemana dlouhého trvání. Ani jeden z nich totiž vedle sebe dlouhodobě nesnese podobně silnou osobnost. A pokud jde o kampaň, kterou Zeman dle svých slov nevede, upozorňuje na mimořádně mazaně naplánovaný vznik vlády, jehož vrcholem bude hlasování o důvěře těsně před prvním kolem prezidentské volby. Zeman totiž přijde Babiše podpořit projevem do sněmovny, což nelze podle Dvořákové číst jinak, než jako manévr, který má přispět k jeho znovuzvolení.

O menšinové vládě Andreje Babiše hovoříte jako o skryté koaliční vládě předsedy hnutí ANO a prezidenta Zemana. Co vás k tomu vede?

První věc, kterou si musíme uvědomit: vláda rozhoduje ve sboru, tj. nejde jen o jednotlivé resorty. Nemáme zde ani německý kancléřský systém. Ta vláda je buď jednobarevná (jedna strana) nebo koaliční (více stran), může být většinová nebo menšinová. Ale co je to za vládu, která je z jedné strany doplněná o tzv. odborníky? Jací mají ti odborníci politický program, priority, mimo svůj resort? Je to nesmysl.

Za další: víme, jak prezident ignoroval Poslaneckou sněmovnu při vytvoření Rusnokovy vlády, víme také, že určité osoby jsou zřejmě prezidentovi blízké, ostatně prezident Zeman „dodal“ Andreji Babišovi i šéfa úřadu vlády. Také kvůli ostatním politickým stranám, které po volbách plnily spíše roli komparsu, se velmi rychle oznámil závěr o menšinové vládě.

Jsme ale svědky dlouhodobé tendence, aby prezident mohl ovlivnit složení vlády, snažil se o to už i Václav Klaus. Inspirací spíše než poloprezidencialismus ve Francii je tu postsovětský prostor, který eliminuje vyvažování prezidentských pravomocí a fakticky z něj dělá klíčovou osobu exekutivy.

V čem spočívají nebezpečí takové vlády? V čem je jiná nebo nová oproti dřívějším vládám?

Už jsem to zmínila. Pořád jde nicméně pouze jen o tendenci. Na druhou stranu provokativní prohlášení typu, že vláda bez důvěry je plnohodnotná vláda (směšující formální procesy a legitimizační zdroje), jasně ukazují na toto směřování. Naší zemi neprospělo, že poslední dva prezidenti jsou bývalí premiéři, k funkci prezidenta přistupují jako k funkci premiéra.

Jaké důsledky může mít pro budoucnost české politiky blok, který spolu utvořili Andrej Babiš a Miloš Zeman?

Tento blok je podle mne dočasný a pragmatický, přičemž v tuto chvíli hraje větší roli Zeman. Babiš ale nebude hrát druhé housle, podle mne všichni čekají, jak dopadnou prezidentské volby a jaké alternativy budou k dispozici. Pokud vyhraje Zeman, nebude dlouho snášet vedle sebe silnou osobnost jako je Babiš a podobně.

Blíží se prezidentské volby. Miloš Zeman slíbil, že nepovede kampaň. Jak jeho počínání hodnotíte?

Kampaň zde samozřejmě je, jenom její pravidla si určuje sám Zeman. Třeba geniálně nastavené termíny – svolání Poslanecké sněmovny na poslední možnou chvíli, mezi demisí vlády a pověřením nového premiéra týdenní prodleva, další týden „státnická“ setkání s navrhovanými ministry, a nakonec dva dny před prezidentskou volbou vystoupení v Poslanecké sněmovně…

Co říkáte na to, že má Zeman už několik měsíců svůj pravidelný pořád na TV Barrandov, a zároveň odmítá chodit do politických debat se svými protikandidáty? Do jedné teď dokonce posílá svého mluvčího…

Snaha o kontrolu médií či vliv v nich ze strany určitých politicko-oligarchických skupin je zcela zřejmá již delší dobu a nejedná se samozřejmě jen o Andreje Babiše. Televize Barrandov je dlouhodobě využívána také proto, že si prezident může klást zřejmě podmínky, jak, kdy a za jakých okolností vystoupí…

Neúčast Zemana v předvolebních debatách má své výhody, zejména když se může dostat do centra pozornosti jinak a nehrozí tak průšvih, avšak má také své nevýhody. Dostává se tím trochu mimo diskurs kandidátů (ne že by nějaký příliš byl). Poslání mluvčího může být nicméně přece jen trochu riskantní. Kdo je tedy kandidát? Proč nemluví sám? Bude prezidentem Ovčáček? Kdo tedy vlastně za Zemanem stojí? I když je to asi promyšlené, nemusí to vyjít.

Ještě mi dovolte otázku k předsedovi hnutí ANO: jak podle vás dopadne kauza Čapí hnízdo a jak může ovlivnit hlasování o důvěře nejen aktuální, ale jakékoli budoucí Babišovy vlády?

Netuším, co a jak se dohodlo při hlasování o vydání. Současné hlasování to určitě neovlivní. To by musel OLAF napsat, že je vše v pořádku a to zřejmě opravdu nenapsal. Pokud jde o budoucí vládu, ve hře je v tuto chvíli mnoho neznámých.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Havlíček: Galimatyáš koronavirových předpisů bude při jiných krizích k ničemu

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | Nedávno se mě přítel, muž mimořádně vzdělaný v oblasti digitálních technologií, zeptal: „A co ty vlastně máš proti všem těm nařízením a opatřením proti koronaviru jako právník? Když se objeví nějaká nová věc, třeba i nepříjemná, a ukáže se, že předpisy jsou zastaralé nebo nevyhovující, je přece v pořádku, pokud se změní.“ Předesílám, že o žádného „příznivce“ toho viru nejde, že roušku odložil, jakmile to šlo (což, jak všichni vědí, šlo na mnoha místech mnohem dříve, než to bylo jakž takž posvěceno), a že na právo jinak průběžně nadává jako špaček, neboť, jak říkává, právo mu pořád jen v něčem překáží.

 

Příliš se mu nedivím, má před sebou na televizní obrazovce čestné vzory den co den – třeba zákonodárce, kteří se mezi sebou usnesli, že roušku v Poslanecké sněmovně nosit nebudou. Poslanecká sněmovna se tak statečnou formou „vzdoru prostých občanů“, jichž je plná, ustanovila (neformálně ovšem, aby nebyl průšvih) na tom, že hloupé právo poslouchat nebude, což je záslužné vzhledem k rozumu, avšak zároveň principiálně poněkud nebezpečné, protože jakmile si lidé začnou volně vybírat, který zákon poslechnou a na který se vykašlou, nevědí potom, kdy přestat.

Aby to nebylo všechno, sympatickým rebelujícím rošťákem bezrouškařů se stal konzervativní Marek Benda, pirátští volnomyšlenkáři se jednotně zamaskovali jako vzorná posádka nějaké lodi Jejího Veličenstva a Adam Vojtěch pohovořil o prskání do mikrofonu a vyložil přitom v jedné větě náhled na současný stav dělby moci v této zemi.    

Link

Mohl jsem tedy samozřejmě svému příteli odvětit stejným tónem, jakým se mne ptal, ba dokonce třeba i trochu neurvale, jelikož jsme dobří přátelé, mezi kterými se na urvalost zase tolik nehledí. Samozřejmě, zastaralý či nevyhovující předpis má letět do koše a má být nahrazen odpovídajícím, moderním. Jenže…

Jenže je tu několik jenže. Spíš hodně jenže. Takže vezměme Ockhamovu břitvu a soustřeďme se pouze na jedno z nich, neboť pluralitas non est ponenda sine necessitate.

Chceme-li se doopravdy vypořádat s onemocněním covid-19, musíme nakonec, ať se nám to líbí sebeméně, zřejmě počkat na medicínské řešení, vakcínu, očkování nebo možná něco úplně jiného, co úspěšně napadne nějakého koumáka v laboratoři. Právo technické zázraky v repertoáru nemá. Popravdě řečeno právo neumí o moc víc než zakazovat, přikazovat, regulovat. A k tomu všemu ještě vždy konec konců slouží politice. Právo v Česku se vydalo cestou prohibitivní (místy až prohibiční), ve Švédsku si to namířilo téměř úplně na opačnou stranu – a v obou případech je to pořád právo, které nějak, podle přání politiků českých a podle přání politiků švédských, upravuje jízdní řád této cesty. Nechci hodnotit, jestli byli prozíravější ti naši, nebo Švédové, to se teprve ukáže.

Co mě na tom ale vážně namíchne, jsou řeči o tom, že jsme museli vydávat ten galimatyáš právní předpisů (o kterých mnohdy ani Ústavní soud neví, jestli to fakt jsou právní předpisy) s odůvodněním, že dosavadní krizové právo zrovinka s pandemií nepočítalo, protože bylo „spíš myšleno na povodně“. Takže se tu objevil kreativní duch českého Honzy, který se válí na peci, dokud ho odtud máma (příroda, společnost et cetera) nevykope: drak, který momentálně žere princezny, není velká voda. S tím vodním hrdlořezem jsme se porvali už několikrát a stejně jsme pokaždé dostali na frak – ale předpisy máme. Teď je drakem koronavirus, tak hurá na něj. Předpisů už sice máme víc než zlaťáků v národní bance, ale ještě přidáme zvláštní dočasný zákon.

Link

Řekněme si ale rovnou, že tady je zádrhel jako hrom. Dosavadní krizové právo nepočítá s lecčím. Musíme tedy předpokládat, že až se příště zase něco přihrne, příležitostí pro legislativní čepobití bude jako řepky na polích.

Sakra, proč to nemůže být jinak? Proč Jihokorejci, kterým se pandemie vrací v jakési druhé vlně, nemuseli měnit v právním řádu prakticky nic, neboť už měli zákonodárství zvládnuté? Proč zmatkujeme jako čerství puberťáci před prvním rande? Proč vláda neosloví vědeckou frontu a neřekne: Dámy a pánové, sejděte se a řekněte všichni za své obory, jaká krizová nebezpečí nám hrozí? A pak špičkové krizové manažery (ne že má někdo takovou funkci, ale že to opravdu umí) – řekněte, jak bychom to či ono měli řešit? A pak zdatné legislativce: tu máte nějaký vládní zámeček a přiložte do ohně něco čmoudivého, až budete mít text krizového zákona. Co uděláme, když se nadměrně rozmnoží štěnice, když horko spálí nebo kroupy pobijí úrodu, když vyschnou studny i řeky. To všechno lze normativně vyjádřit předem, ne že ne.

Dokonce už Starý zákon předvídá black-out, i když jeho „temnota“ si vystačí s mraky popela, který zakryje slunce. Mnozí vědci i významní praktici předpokládají, že k němu dříve či později v obřím měřítku dojde. Tentokrát to nebude jen popelný mrak. Možná už se někdo těší, až ve světle louče (neboť všechny lampy zhasly) bude přehrabávat hory výtisků Sbírky zákonů (neboť všechny počítače se soukromými sbírkami budou dobré leda do šrotu) a hledat, jak bychom se v takové situaci podle práva měli zachovat. Nenajde. S black-outem jsme nepočítali, teď kromě povodní počítáme s pandemií. Ne že by zákon sám dokázal rozsvítit. Ale bylo by mi milé, kdyby v takové situaci (rozhodně se jí nechci dožít) lidé mohli sáhnout po jednom útlém svazku o pár paragrafech, kde by bylo řečeno: „ten dělá to a ten zas tohle“. Jinak toho ani všichni dohromady nezmůžeme moc.

A to, jak si čtenáři mých pátečních sloupků mohli všimnout, tentokrát zcela vynechávám onu alternativu padajících trakařů …

JUDr. Karel Havlíček se zabývá filozofií práva a právnickým nakladatelstvím. Je zakladatelem Stálé konference českého práva.

Link

45256