Články odjinud

Chceme s Macronem vytvořit proevropskou stranu, říká pro INFO.CZ lídr nového hnutí Tak jo! Rozumek

Chceme s Macronem vytvořit proevropskou stranu, říká pro INFO.CZ lídr nového hnutí Tak jo! Rozumek

Francouzský prezident Emmanuel Macron a lidé v jeho hnutí En Marche! plánují vytvořit novou proevropskou liberální stranu. Čeští „Macronovci“, kteří nedávno založili nové hnutí Tak jo! a inspirovali se při tom právě francouzskou zkušeností, chtějí být u toho. „Kolem En Marche! by měly vznikat proevropské síly, které se přihlásí ke společným ideovým bodům. Uvidíme, zda z toho vznikne strana nebo více stran, které budou ideově propojené,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ jeden z lídrů nového českého hnutí a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Jaké jsou další plány Tak jo!? V čem konkrétně se Češi od Macrona inspirovali a s čím přesně jim radí Lex Paulson, který pomáhal francouzskému prezidentovi s volební kampaní?

Co vás přesvědčilo, abyste vstoupil do politiky?

Tak jo! je nové hnutí plné mladých lidí, které chce spojovat a nebýt konfrontační. Oslovilo mne jejich nadšení a evropanství. Líbilo se mi to mnohem více, než naskočit na rozjetý vlak nějaké zavedené strany.

Už jste dříve přemýšlel o tom, že byste vstoupil do politiky?

Jsem tradičním voličem Zelených a jako nestraník jsem několikrát souhlasil s umístěním svého jména na zadních místech kandidátky v komunálních volbách.

Mluvilo se o tom, že byste se mohl stát předsedou hnutí Tak jo!. Kdy proběhne volba?

Lhůta na vznik povinných orgánů je šest měsíců od registrace hnutí, a vzhledem k tomu, že nejdeme do parlamentních voleb, tak jsme se rozhodli, že sněm posuneme. Zatím tedy pouze zazněla výzva, aby se přihlásili ti, kdo mají zájem být ve vedení. Ještě uvidím, o jakou pozici se budu ucházet.

V jaké fázi se hnutí nyní nachází? Na čem pracujete?

Snažíme se dopilovat program. Vytváříme proto pracovní skupiny, které by rozpracovaly jeho jednotlivé body. V tuto chvíli jich máme dvacet jedna. Chceme program tvořit společně s našimi členy a podporovateli, protože podstata celého hnutí je, že se zapojí co nejvíce lidí a společně se pokusí něco změnit, ať už na místní, regionální nebo národní úrovni. Stejný přístup máme i k našemu programu.

Důvodem, proč jsme se rozhodli nyní nejít do voleb, bylo právě i to, že v současné době máme asi 180 aktivních lidí a přes tisíc podporovatelů. Je to celkem dost, ale pořád to nestačí. Musíme být aktivnější hlavně v krajích.

Můžete zmínit nejzajímavější body programu?

Nejdůležitějším je, abychom byli respektovaným a aktivním členem EU a NATO. Naším hlavním cílem je participativní demokracie pomocí nových nástrojů, aby se co nejvíce lidí cítilo být součástí vzniku nějaké politické síly a měli pocit, že i oni mohou rozhodovat o reformě EU, nebo o záležitostech, které se jich týkají na místní nebo třeba regionální úrovni. Měli by mít možnost rozhodovat například i o tom, na co půjdou místní prostředky. A to také například ve spolupráci s okolními státy v rámci různých přeshraničních aktivit.

Jaké jsou další body?

Chceme prosazovat dlouhodobou vizi, která by nadstranicky zformulovala pozici České republiky v příštích deseti až dvaceti letech. Česká republika musí urgentně řešit dlouhodobé problémy, jako je velmi špatná demografická prognóza nebo nízká kvalita vzdělávacího systému včetně učňovského školství, profilovat se jako vzdělanostní, inovativní ekonomika s jasným hlasem v EU stojící o odborníky ze zahraničí, kteří mohou posunout naši společnost dál.

Chceme se orientovat na čistou energii a podporujeme oběhové hospodářství. Důležitým bodem je také migrace. Bereme to tak, že jsme dostatečně bohatí na to, abychom se mohli postarat o ty, co to potřebují, ale na druhou stranu si uvědomujeme, že nemůžeme přijmout všechny. Konflikty by se měly pokud možno řešit tam, kde vznikly. Jsme ale přesvědčeni, že sami na to nemáme, a proto si to žádá celoevropský přístup. Ten ale nesmí všude stavět ploty, ale pomoct zemím v Africe, které produkují nejvíce migrantů, aby byly samy schopny se postavit na nohy.

Co dalšího budete prosazovat?

Jsme pro vyrovnaný rozpočet, když ekonomika roste, a brzké přijetí eura, protože jsme přesvědčeni, že bez toho nikdy nebudeme součástí hlubší integrace nebo diskusí o budoucích reformách v EU, které po německých volbách stoprocentně přijdou. Při současné neutěšené konstelaci bohužel ani nehrajeme o to, abychom byli v jádru integrace, ale o to, zda budeme na druhé, ne-li třetí koleji. A to je chyba. Euro není žádný strašák, Slováci zvládli velmi dobře jak přípravu, tak i vysvětlení přínosů a negativ lidem.

Chtěli bychom také, aby v rámci EU vznikly po vzoru En Marche! celoevropské strany. Uvidíme, jestli se nám to povede. Chtěli bychom na tom pracovat.

Jak je reálné, že k něčemu takovému dojde? Co pro to konkrétně děláte?

Macronova představa je, že En Marche! bude iniciovat vznik takové strany. My bychom chtěli být u toho už proto, že jsme se nechali Macronem a jeho hnutím inspirovat. Kolem En Marche! by tedy měly vznikat proevropské síly, které se přihlásí ke společným ideovým bodům. Uvidíme, zda z toho vznikne strana nebo více stran, které budou ideově propojené. To v tento moment ještě není jasné.

Jaké jsou vaše další plány? Říkal jste, že do parlamentních voleb jako hnutí nejdete. Co ale třeba volby komunální?

V plné síle bychom se chtěli účastnit příštích voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou v roce 2019. Jako nekandidující subjekt se ale chceme účastnit i blížících se parlamentních voleb, kde chceme alespoň vysvětlovat naše proevropské vize a získávat pro ně podporu.

Snažili jsme se kvůli tomu i propojit s jinými stranami, které jsou nám blízké a kterým vlastně držíme palce. Jedná se o Piráty, Zelené a STAN. Říkali jsme jim, že tu reálně hrozí nadvláda Andreje Babiše, a proto se musíme spojit a netříštit síly.

Jaká byla odezva?

Piráti to odmítli s tím, že se nechtějí z principu spojovat s nikým. STAN váhal, ale nakonec se rozhodl pro nespolupráci. Nejnakloněnější byli Zelení, ale nakonec to také nedopadlo. Všem držím palce, ale bojím se, aby si pak po volbách neřekli, že kdyby se bývali rozhodli pro spolupráci, dopadlo by to lépe. Myslím, že společně bychom mohli mít klidně 10 %.

Chystá se hnutí některou z těchto stran podpořit oficiálně?

Pokud bychom se s nimi dohodli na spojení, o kterém jsem mluvil, tak ano. Ale to se nestalo. Nyní se budeme snažit vysvětlovat naše teze, ale v závěru zřejmě nepodpoříme nikoho. Budeme se soustředit na své záležitosti a rozšiřovat naši platformu členů. Nechceme mít hnutí jako Andrej Babiš, kde polovinu tvoří lidé z Agrofertu. Jsem vlastně asi rád, protože jsem nikdy nechtěl, aby tady vzniklo hnutí, které bude mít 200 členů a k někomu se přilepí. Nyní máme čas. En Marche! také nezískalo 20 % za dva měsíce.

Nikdo z vašich členů nebude kandidovat na kandidátce jiné strany?

Ne.

Jakou roli chcete sehrát v prezidentských volbách?

Pokud se shodneme, tak bychom rádi vyslovili podporu proevropským kandidátům. Už jsme absolvovali schůzku s lidmi z týmu pana Horáčka a chceme se setkat také s panem Drahošem. Oba jsou proevropští kandidáti a doufáme, že se na tom do voleb nic nezmění a že se to ani u jednoho z nich v poslední moment nezvrhne do populistického nadbíhání voličům, kteří nemají rádi EU nebo jsou proti uprchlíkům.

Vlastního kandidáta tedy nepostavíte?

Ne, zatím to v plánu nemáme.

V parlamentních volbách se chystáte vystupovat jako nekandidující subjekt. Plánujete i tak spustit nějakou kampaň?

Chystáme se být aktivní nejen na internetu. Plánujeme pořádat setkávání, a to nejen v hlavním městě, ale i v jiných částech ČR. Uvědomujeme si, že žijeme v pražské bublině, kde to máme trochu snazší. Musíme se více rozjet do krajů. Informace budeme hodně dávat na sociální sítě, hlavně Facebook.

Přál bych si, aby se do politiky zapojilo více mladých lidí, protože v nich je budoucnost. Chceme, aby se zapojili už ne pouze jako pozorovatelé nebo podporovatelé, ale aby nám opravdu pomohli při definování podbodů našeho programu.

Inspirace En Marche! byla v praktické rovině, nebo i ideologické? Co vás oslovilo?

Obojí. Líbilo se nám, že Macron komunikoval pozitivně a otevřeně i nepopulární témata, jako je podpora EU a hlubší integrace v rámci EU, aniž by věděl, jestli se to bude Francouzům vůbec líbit. Snažil se také neútočit na své protivníky. Tímto se chceme inspirovat. Nechceme jen říkat, co se nám nelíbí, ale hlavně argumentovat pro to, co se nám líbí. Ale zase to nesmí být slepé kopírování Macrona, o to nám nejde.

Co se týče praktické stránky, tak máme přislíbenou metodickou podporu od Lexe Paulsona (americký odborník, který radil v kampani E. Macronovi – pozn. red.). Dokonce existují unikátní programy, které En Marche používalo k registraci a organizaci příznivců. Tato aplikace, kterou nám je En Marche ochotno poskytnout k užívání, umožňuje, aby se příznivci hnutí sami našli s dalšími lidmi ve svém okolí, spolupracovali a svolávali se k různým aktivitám.

Jak konkrétně vám s kampaní pomáhá Lex Paulson? Je to jeden z lidí, kteří pomohli Macronovi k vítězství.

Sešli jsme se s ním na začátku prázdnin a potom ještě během prvního srpnového týdne v období intenzívních jednání před termínem podání kandidátek. I když zrovna není v Praze, můžeme s ním konzultovat po telefonu. Chce být dále zapojen a určitě nám pomůže s kampaní, ale na druhou stranu si je vědom, že hnutí se musí vybudovat zespodu v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové nebo třeba v Písku – a ne na dálku z Paříže.

Francouzi jsou nyní z Macrona zklamaní. Nebojíte se také něčeho podobného?

Francouzi nemají rádi reformy, takže se dá očekávat, že popularita reformátora nebude nyní vysoká. Ale i tak jsem přesvědčen, že se musí komunikovat i nepopulární témata. Tomu se nevyhneme ani my. O to více se musíme soustředit na příklady dobré praxe z jiných zemí a využívat je.

Jedno z velkých hesel, která jsou nepřehlédnutelné ve vašich programových materiálech, zní: „EU jsme my“. Máte pocit, že toto Češi chápou? Pokud ne, jak jim to vysvětlit?

Bohužel tomu nerozumí, protože vůbec nepochopili, jak funguje EU. Může za to naše jazyková a koaliční neschopnost, nedokážeme prosadit naše vize. Musíme lidem vysvětlit, že EU funguje v podstatě jako naše politika. Evropská komise je jako naše vláda a Evropský parlament si sami volíme a europoslanci mají za úkol tam prosazovat naše představy a přání. Za další platí, že vše, co navrhne Komise, musí být potvrzeno Radou, tedy mimojiné našimi politiky, kteří jezdí do Bruselu. Bez souhlasu Rady se neschválí téměř nic a my tam vysíláme politiky, kteří neumí jazyky a nejsou schopni tvořit koalice, vysvětlovat vlastní nápady a získávat pro ně spojence. Musíme lidem vysvětlit, že EU není vzdálený Brusel, který po nás pořád něco chce, ale jsme to my. EU je naše a je to naše životní šance.

Mluvil jste o tom, že ČR by měla přijmout euro a to i proto, aby dokázala, že chce být v jádru příští integrace, ke které podle vás určitě dojde. Je to pouze společná měna, nebo bychom se měli podílet i na něčem dalším?

Tím, že se EU bude v brzké době reformovat, jsem si jistý. Jen se podívejte na vývoj v posledním týdnu. Francouzský prezident zopakoval, že podporuje vícerychlostní Evropu, a následně německá kancléřka odpověděla, že její vláda bude podporovat společný rozpočet EU a ministra pro eurozónu. To jsou strašně rychlé posuny, které nesmíme přehlížet. Není to tedy zdaleka jen euro, ale i třeba migrační a azylová politika, která musí být společná. Dále se musí sladit daňová politika, aby tu nebyly státy typu Nizozemska, Lucemburska nebo Irska, které se budou daňově podbízet velkým zahraničním firmám, aby se u nich usídlily. Sjednotit by se měl i bankovní dozor, protože si myslíme, že třeba italské banky jsou do budoucna velkým rizikem.

Jakou budoucnost má pro ČR v tomto ohledu spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, tedy se Slovenskem, Maďarskem a Polskem?

Rád bych tuto spolupráci viděl jako mrtvou. Už to nemůže nic přinést. Smysl V4 byl přivést naši zemi do EU a NATO, což se podařilo. Nyní je to zbytečná koule na noze. Jsem naopak přesvědčen, že bychom se měli vymezit vůči vývoji v Polsku a Maďarsku, který je nedemokratický a velmi nebezpečný. Mohl by se lehce stát realitou i v ČR, protože nálady v naší společnosti nejsou tolik odlišné od nálad v Polsku a Maďarsku. Doufám, že se tímto směrem nevydáme, i když tam už máme nakročeno. Mluvím třeba o svobodě médií.

V Radě EU potřebujeme při prosazování našich vizí spojence. Vy sám jste o tom mluvil. Jaké země by tedy měly být našimi partnery?

Určitě Rakousko, Německo, Slovensko nebo pobaltské státy, s nimiž bychom mohli najít společnou řeč.

Jakou roli v hnutí Tak jo! hraje miliardář Karel Janeček? Jste s ním nějak propojeni? Hned několik vašich zakládajících členů působí v jeho platformě Prezident 21, která „hledá“ novou hlavu státu.

Žádnou, propojeni nejsme.

Vstupujete do politiky, ale zároveň stále působíte jako ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pro část veřejnosti můžete být jako zástupce neziskové organizace pomáhající uprchlíkům nesympatický. Neobáváte se, že to může hnutí uškodit?

Nejsme a zřejmě nikdy nebudeme catch-all party. Migrace je velké téma, což se jen tak nezmění. Je to společná otázka, kterou musíme řešit společně. Hodně jsme o tom přemýšleli, ale bereme migraci jako příležitost. Může to některé lidi odradit, ale nechceme být jako ostatní české strany, tedy uzavřené, provinční a xenofobní. Jsme přesvědčeni, že tady chybí hlas, který by podporoval otevřeně EU a řekl, že migrace je prospěšná, protože zvyšuje naši konkurenceschopnost ve vědě, školství či sportu. Může mít ale také svá rizika, pokud je například spojená s nezaměstnaností a sociálním vyloučením.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

 

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud