Volby do Senátu: ČSSD padne, lidovci posílí. Vládní opozice ale zůstane roztříštěná | info.cz

Články odjinud

Volby do Senátu: ČSSD padne, lidovci posílí. Vládní opozice ale zůstane roztříštěná

Lidovci zahájili předvolební kampaň, cíl mají jasný a ambiciózní: ovládnout po volbách Senát. A nutno říct, že jde o realistický plán. V horní komoře mají sice v současnosti nejsilnější klub sociální demokraté, avšak obhajují třináct ze třiadvaceti mandátů, zatímco lidovci pouze tři ze šestnácti. Je tak skoro jité, že ČSSD již nebude mít nejsilnější klub a nahradí ji právě KDU-ČSL. Druhý cíl lidovců už bude problematičtější. Podle předsedy Pavla Bělobrádka chtějí být v dolní komoře hrází před rozpínavostí Andreje Babiše a Miloše Zemana. Pravděpodobnější ale je, že vládní opozice bude v Senátu i nadále roztříštěná.

Vedení KDÚ-ČSL sezvalo na úterní dopoledne novináře do Senátu s tím, že jim představí kandidáty do horní komory i základní cíle strany před klíčovým podzimním kláním. Celá akce měla nádech zásadní události. Aspoň tak to špičky lidovců zamýšlely. Ostatně jejich ambicí je být po volbách nejsilnějším subjektem horní komory. Podle předsedy KDU-ČSL jde prakticky o poslední prostor, ze kterého lze bránit demokracii a ústavnost před útoky těch, kteří mají za cíl rozmetat pořádky, jež se tu postupně uhnízdily po listopadu 1989. Také proto zní celostátní motto kampaně lidovců „Senát jim nedáme“.

„Nedáme ho těm, kteří chtějí destruovat demokracii, nechtějí diskutovat, považují parlament za žvanírnu. Lidi, kteří mají tendenci si počínat silově a brát Českou republiku jako dobyté území. Chtějí naši zemi nepřátelsky převzít nebo ji už převzali,“ vysvětluje Bělobrádek. Jednoduše řečeno: horní komora je podle něj poslední kótou, kterou ještě neovládly síly, jež podle něj torpédují demokracii a ohýbají ústavní zvyklosti. Na mysli má především předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, kteří poslední rok ve většině klíčových momentů postupovali v bloku.

V Praze jdou do voleb s podporou lidovců neúspěšní prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer, o hlasy voličů se za ně bude v české metropoli ucházet také bratr Tomia Okamury Hayato, na Náchodsku se rozhodl kandidovat přímo předseda KDU-ČSL Pavel  Bělobrádek, na Zlínsku má skoro jisté znovuzvolení hejtman Jiří Čunek, bez šancí určitě nejsou také Bob Fliedr na Svitavsku, Jan Špilar v Brně nebo Zdeněk Brož, který obhajuje mandát V Šumperku. V Chrudimi, tedy v obvodě, kde hájil dlouhé roky barvy lidovců Petr Pithart, za ně kandiduje bývalý ministr kultury Daniel Herman.

Tak jako skoro vždycky může navíc překvapit někdo, koho bychom za papírového favorita neoznačili. Zkrátka a dobře, lidovci mohou poměry v horní komoře letos skutečně zamíchat. Politolog Daniel Kunštát ostatně soudí, že to lze říct prakticky o každých senátních volbách. Důvodem je dvoukolový většinový volební systém, který má tendenci zvýhodňovat středově ukotvené kandidáty, kteří dokážou oslovit také voliče mimo pevné jádro své strany. „Že budou lidovci jedněmi z favoritů voleb, je vcelku jasné. Ostatně to platí dlouhá léta, bez ohledu na aktuální politickou situaci a poměry ve sněmovně,“ upozorňuje Kunštát v rozhovoru pro INFO.CZ.

Podle něj je to dáno několika okolnostmi: KDU-ČSL je typická středová strana, která právě v dvoukolové volbě dokáže využít své strategické ideologické pozice v politickém spektru. „Její kandidáti právě proto – typicky ve druhém kole – získávají hlasy nejen kmenových lidoveckých voličů, a dodávám, voličů velmi disciplinovaných, kteří svoji stranu přijdou podpořit i při obecně velmi nízké volební účasti, ale daří se jim také absorbovat hlasy voličů demokratické pravice a levice.“ Tato výhoda podle Kunštáta může být letos podpořena ještě tím, že lidovci tentokrát nominovali či podporují řadu podle jeho slov velmi výrazných, celostátně známých a politicky vyprofilovaných kandidátů.

„Nejen tito všeobecně známí, ale většinou i ostatní kandidáti, ukotvení spíše v konkrétním volebním obvodě, mají dobré předpoklady oslovit také liberální, tedy městské a vzdělanější voliče stojící jinak mimo tradiční lidovecké kulturní milieu (prostředí – pozn. redakce). Skoro bych řekl, že všichni nebo téměř všichni lidovečtí kandidáti budou pro tento typ voličů vposledku – snad s výjimkou Jiřího Čunka – volitelní,“ uvažuje Kunštát. A jako příklad uvádí modelovou situaci, kdy se lidovecký kandidát probojuje do druhého kola, ve kterém bude o hlasy voličů usilovat spolu s kandidátem hnutí ANO, případně s kandidátem extremistické formace.

Zdůrazňuje přitom, že na tuto strategickou výhodu v dané konstelaci nebudou mít monopol jen lidovečtí kandidáti, nýbrž i zástupci jiných stran, například ODS, Pirátů nebo Starostů. Kromě toho nepochybuje, že lidovce tentokrát neohrozí ani doposud v Senátu nejsilnější ČSSD, která čelí v posledních letech bezprecedentnímu úbytku voličů. „Zcela jistě můžeme čekat obrovské oslabení sociálních demokratů. Téměř jistě přijdou o dosud největší senátorský klub, tím pádem s velkou pravděpodobností také o post předsedy Senátu. Troufám si předpokládat, že ČSSD v současné kondici patrně bude ráda za každý jednotlivý obhájený nebo nově získaný mandát,“ říká politolog.

Pokud jde o vyhlídky hnutí ANO, přirovnává je politolog k vyhlídkám ODS před několika lety. „Ač jde o stranu s nejsilnějším voličským zázemím, v senátních volbách to nedokáže prodat. Kromě toho, že zjevně ne vždy má Andrej Babiš šťastnou ruku při výběr adekvátního kandidáta, je to dáno také tím, a právě v tom vidím silnou analogii s ODS, že konkurence dokáže – v prvním, zejména ale ve druhém kole – vytvořit jakousi neformální voličskou koalici „antiANO“, či v tomto případě spíše „antiBabiš“,“ vysvětluje Kunštát. „Jinak řečeno,“ dodává, „ona malá a docela specifická skupina voličů, která se účastní senátních voleb, často volí nikoliv pozitivně, ale proti – v tomto případě proti hnutí ANO a Babišovi.“

V neposlední řadě hovoří ve prospěch lidovců podle Kunštáta fakt, že volební logika dvoukolové většinové volby v podstatě brání úspěchu krajních politických formací. „V minulosti tomu tak bylo i u nás a není důvod se domnívat, že tomu letos bude jinak. Poněkud mlhavé vyhlídky TOP 09 nesouvisí ani tak s volebním systémem ani s neschopností přijít se zajímavými kandidáty, ostatně dosud měla TOP 09 v Senátu vždy velmi slušné zastoupení, nýbrž s oslabením strany na celostátní úrovni,“ dodává politolog. To vše hovoří ve prospěch plánu lidovců. Po podzimních volbách mohou skutečně zaujmout pozici nejsilnější formace v Senátu.  

„Lze počítat s tím, že KDU-ČSL bude mít největší senátorský klub a ČSSD ztratí post předsedy. Pokud budou dodrženy dosavadní zvyklosti, tak KDU-ČSL také získá post předsedy Senátu a bude vystupovat jako úspěšná parlamentní strana,“ očekává politolog Milan Znoj. Podobně to vidí jeho kolega Lubomír Kopeček – i on má za pravděpodobné, že se lidovecký klub po volbách mírně zvětší. „Určitě mají velkou šanci, že budou mít největší klub v Senátu. Vzhledem ke ztrátám sociálních demokratů to tak asi bude,“ uvažuje Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ.

Kunštát má zároveň za to, že je Bělobrádkova teze o lidovcích jako  „hrázi proti extremismu a populismu“ v dané situaci srozumitelná a z hlediska volební strategie logická, neboť jasně definuje typ voličů, na které se obrací. „Koneckonců: lidovci sice byli a jsou stranou s konfesním základem, ovšem zároveň stranou středovou, umírněnou, v zásadě dosti otevřenou, s více či méně liberálním programem jak v rovině politické, tak hospodářské. Jakkoliv se silnými a dlužno dodat přirozenými sociálními akcenty. A – co je dnes obzvláště důležité i ve vztahu k senátním volbám – jasným prodemokratickým a prozápadním směřováním,“ zdůrazňuje politolog.

A právě na základě tohoto obrazu budou podle Kunštáta lidovci chtít, i v souvislosti s tím, jací voliči a proč chodí volit v senátních volbách, postavit svůj případný volební úspěch. Přesto je třeba zdůraznit, že je krajně problematické předpovědět celkovou povolební konstelaci sil v horní komoře. Ostatně věrohodná data nejsou k dispozici. Nevíme tudíž, jak dopadnou například kandidáti Babišova hnutí ANO. Dosavadní zkušenost sice říká, že v danou chvíli dominantní síla české politiky senátní dvoukolové většinové volby neumí, což však neznamená, že jde o konstantu. Otazníkem je také výsledek roztříštěné pravice a pravého středu.

„KDU-ČSL bude v Senátu vlivná. Určitě bude dobře spolupracovat se Senátory ze STAN. Avšak hráz proti populismu a extrémismu vedená KDU-ČSL v Senátu nevznikne,“ myslí si Znoj. Důvod je prostý: vleklá roztříštěnost středových a pravicových stran. „Nějaký hypotetický blok demokratických strany zaměřený proti vládní koalici by musel zahrnovat také senátory ODS a další, kteří nějaké vedení od KDU-ČSL sotva přijmou.“

Spíše se tak podle Znoje situace jeví tak, že se vládní koalice bude v Senátu potýkat s opoziční náladou mezi senátory všeobecně, různě rozloženou podle témat a klubů „Žádný principiální odpůrce ale nevznikne,“ dodává politolog s tím, že lze realisticky očekávat rozmělnění opozičních a vládních linií. „Senátoři za ČSSD, kteří zřejmě budou mít druhý největší klub, jsou většinou kriticky naladěni vůči hnutí ANO a Andreji Babišovi, ale pochopitelně už ne tolik proti vlastní straně,“ vysvětluje Znoj.

Také podle Kopečka podzimní volby pravděpodobně ještě zvětší už tak poměrně velkou stranickou rozdrobenost Senátu, podobně jako se tak děje i v jiných typech voleb v posledních letech. „Možná také přibude senátorů bez stranické příslušnosti nebo za nějakou drobnou stranu bez klubu, u kterých nemusí být jasné, kam po volbách vstoupí – do jakého senátního klubu. Někteří kandidáti kandidují s podporou více stran, nejenom té jedné navrhující. I tohle může s politickou strukturou Senátu zamíchat,“ uvažuje Kopeček. Jeho kolega Daniel Kunštát má nakonec za to, že běžný politický provoz se nijak zásadně nezmění, ať už budou výsledky senátních voleb jakékoliv. Podle něj to zkrátka plyne ze specifické role Senátu v ústavním uspořádání.

„Legitimita vlády je odvislá od sněmovních voleb a rutinní vládnutí na exekutivní úrovni nemůže Senát nikterak významně ovlivnit. Pakliže by tedy v Senátu po volbách dominovala současná opozice, třeba v čele s KDU-ČSL, může vládnutí Andreje Babiše maximálně mírně znepříjemnit občasným vetem obecných zákonů,“ říká. Důležitá je podle jeho slov ale jiná věc, vyplývá z konstrukce Senátu jako ústavní pojistky. „Oproti běžným zákonům nemůže být případné veto Senátu aktuální většinou ve sněmovně přehlasováno v případě ústavních zákonů a ústavních změn,“ zdůrazňuje. Právě tato okolnost je podle něj za dané konstelace nesmírně důležitá.

„Nadneseně řečeno: i kdyby souručenství Babiše a Zemana snad skutečně usilovalo o nastolení čehosi na způsob druhé polistopadové republiky ve smyslu významných změn v samotných základech politického systému, nebo v zahraničně politickém ukotvení, je to právě Senát, který může podobným snahám velmi efektivně čelit,“ říká Kunštát.

Bělobrádek má tedy pravdu, Senát je skutečně pojistkou proti největším excesům. „Není proto divu, že z dlouhodobého hlediska leží jeho existence nejvíce v žaludku právě všem proponentům krajní, antiliberální a nezřídka i antidemokratické politiky zleva i zprava, na Hradě i v podhradí,“ uzavírá politolog rozhovor pro INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud