ANALÝZA TATIANY FRÖHLICH | Již v pondělí se dozvíme, zda se Sasko-Anhaltsko opět stane dějištěm historického průlomu. Jako první zemi v poválečné historii Spolkové republiky jí totiž mohou vládnout lidé z Alternativy pro Německo – organizace, kterou Úřad na ochranu ústavy označil jako zaručeně pravicově extremistickou. Než se tak stane, pojďme se podívat podrobněji na hlavní body jejího vládního programu.
Sasko-Anhaltsko je pozoruhodným flíčkem na mapě Evropy. Na jeho území se nacházejí některá z velkých dějišť německých a evropských dějin: v Eislebenu se narodil a zemřel Martin Luther, ve Wittenbergu začala reformace, Halle bylo rodným městem Georga Friedricha Händela, v Magdeburku experimentoval Otto von Guericke s vakuem, Röcken je rodištěm Friedricha Nietzscheho a Schönhausen zase Otty von Bismarcka.
Zdejší kulturní rozmanitost sahá od malebného středověkého Quedlinburgu, který je jedním z nejkrásnějších městeček v Německu, a katedrály v Naumburgu přes zahrady v Dessau-Wörlitz, které jsou vůbec prvním anglickým parkem na evropské pevnině, až po Bauhaus v Dessau. Tedy od středověku a reformace přes osvícenství až po radikální modernu. Sasko-Anhaltsko má dnes pět památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO a patří tak k regionům s nejbohatším kulturním dědictvím v Německu.
Je zde také nejdelší korytový most v Evropě (918 metrů), řada průmyslových a technických památek, ale také vylidněné vesnice a města, chemický průmysl procházející bolestivou transformací a hnědouhelné doly, kterým již za méně než desetiletí hrozí zavření.
