Rozjíždí se nová klimatická bitva. A Česko se postavilo do čela odporu

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská komise dnes podle očekávání vyhlásila cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2040 o 90 procent ve srovnání se stavem v roce 1990. Je to povinný milník na cestě k nulovým emisím v roce 2050, ke kterým se členské státy zavázaly na nejvyšší úrovni před šesti lety.

Komise měla povinnost to udělat; chystala se na to od března, ale otálela kvůli námitkám vlád členských států. Ty musí novou metu jednomyslně schválit, stejně jako ji musí projednat a odhlasovat Evropský parlament.

Nálada v Evropě se za 10 let od pařížské klimatické konference (COP) podstatně změnila. Prioritu boje proti klimatické změně vystřídaly nové imperativy, zejména obrana, bezpečnost a konkurenceschopnost, včetně odstraňování závislostí na dovozu životně důležitých surovin. 

Kolem potřeby dekarbonizovat se vedou nové spory – ačkoli momentální vlna veder může sloužit jako jasný důkaz, že klimatická změna nikam neodchází, naopak zůstává významnou výzvou a nebezpečím.

Polsko či Maďarsko navrhovaly, aby se debata o tom, co bude v roce 2040, zatím odložila; minulý týden se podobně, a překvapivě vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie přitom byla, jako hostitel pařížské konference v roce 2015, považována za důsledného nositele a obhájce jejích závěrů.

Česko je zatím v menšině. Podaří se Fialově vládě nalomit další země?

Nejradikálnější postoj zaujalo Česko, které nový dekarbonizační „mezicíl“ prostě a jednoduše odmítá. Premiér Petr Fiala to řekl ve čtvrtek na schůzi Evropské rady. 

Lze předpokládat, že se pro takový postoj snaží nyní jeho vláda získat v EU spojence, podobně jako se jí podařilo dát dohromady většinu pro oslabení směrnice zavádějící emisní povolenky na vytápění domů a na silniční dopravu. V tomto případě to však bude mnohem obtížnější.

Fiala se domnívá, že vytyčování nových dekarbonizačních cílů ohrožuje konkurenceschopnost Evropy. Dosažení 90procentního snížení do roku 2040 by podle něj vyžadovalo obrovské dodatečné náklady, které by nadměrně zatížily evropské firmy i domácnosti. Podobně se k záměru staví český Svaz průmyslu a dopravy. Fiala se může také opřít o „klimatoskeptické“ české veřejné mínění.

Z toho, co zatím víme, jsou český, ale i francouzský či polský postoj v menšině. Dánsko jako nový předseda EU návrh komise jednoznačně podporuje a bude také tak řídit vyjednávání o jeho schválení v Radě EU. První příležitostí pro politickou debatu se stane červencová neformální schůze ministrů životního prostředí.

Nové emisní povolenky roztočí další vlnu zdražování. O kolik poletí ceny vzhůru?

Komise slibuje flexibilitu a předvídatelnost

Místopředsedkyně komise Teresa Ribeirová při dnešní prezentaci zdůrazňovala, že široce vychází z intenzivních konzultací, které komise vedla s členskými státy, podnikatelskými svazy, byznysem, odbory a dalšími aktéry.

Výsledkem je podle ní pragmatický projekt, který bere v úvahu potřeby ekonomiky a propojuje požadavky konkurenceschopnosti a dekarbonizace. Diskuse s vládami bude podle ní pokračovat.

Ve snaze oslabit zdrženlivost členských států okořenila komise návrh nabídkou, že by se do devadesátiprocentního cíle započítala i jimi financovaná opatření ke snížení emisí jinde, tedy mimo EU, a to až do výše tří procent, tedy podle formule 87 plus tři. 

Tyto operace, například výstavba obnovitelných zdrojů či vodních elektráren ve třetích zemích, by se ovšem započítávaly až od roku 2036. Komise vysvětluje tuto benevolenci tím, že podnítí evropské aktéry ke klimatickým opatřením mimo EU; planeta je koneckonců jenom jedna. Ekologické organizace ji naopak kritizují jako dodatečnou možnost pro evropské vlády se ze závazku 90 procent vymanit.

Komise slibuje také úpravy systému obchodování s emisními povolenkami, omezení kontrol uhlíkové stopy v dováženém zboží na hranicích EU (CBAM) a další opatření, která mají „zelenou transformaci“ usnadňovat a nestavět ji do protikladu k požadavku konkurenceschopnosti. 

Připomíná, že cíle 90 procent musí dosáhnout EU jako celek; některé země ho splní až přeplní, jiné pak můžou zůstat o něco pozadu. „Národní specifika“ budou za všech okolností brána v úvahu, slibovala Ribeirová.

81 % Evropanů podporuje snahu EU dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, ukázal průzkum Eurobarometru zveřejněný tento týden.

sinfin.digital