Kandidát Motoristů na ministra školství Miroslav Krejčí pracoval 15 let pro policejní prezidium i jako expert na kybernetickou bezpečnost a byl i ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Možná je tedy paradoxně jedním z těch nejpovolanějších odborníků, kteří by mohli posoudit věrohodnost důkazů proti svému spolustraníkovi Filipu Turkovi, obviňovaného z autorství xenofobních a rasistických příspěvků na sociálních sítích. Co tedy říká kybernetický expert Krejčí na obhajobu svého spolustraníka?
Filip Turek se hájí tím, že například rasistický příspěvek o popálené Natálce nikdy nepsal, screen, předložený novináři Deníku N prý není autentický. A Motoristé kvůli tomu podali na Deník N trestní oznámení. Jak velká je podle vás šance, že Turek prokáže, že příspěvek nepsal, nebo bude naopak usvědčen soudně z jeho autorství?
Ve skutečnosti je několik možností, co se mohlo stát. Buď tam ten příspěvek byl a napsal ho Filip Turek, nebo tam byl a napsal ho někdo jiný, a nebo tam nikdy nebyl a je to podvrh.
Tento spor může se 100% jistotou rozlousknout bohužel jenom společnost Meta, provozovatel sítě Facebook. Otazníkem ovšem je, jestli potřebná data ještě má a pokud ano, jestli je poskytne české policii. Osobně dávám pouze cca 20% pravděpodobnost tomu, že tento spor rozlouskne přímo Facebook.
Pokud policie data od FB nezíská, pak to bude tvrzení Filipa Turka proti tvrzení autorů fotek a eventuálně dalších svědků – a tam je dost nepředvídatelné, jak to bude posouzeno policií a státním zástupcem. Osobně tipuji tak 60% šanci na to, že to bude policií odloženo pro nedostatek důkazů nebo jejich neprůkaznost.
Proč by neměla policie najít dostatek důkazů?
Novináři
zatím zveřejnili pouze screeny, tedy fotky předmětných příspěvků
z obrazovky. A takový obrázek pochopitelně zfalšovat lze, dokonce
poměrně snadno. I běžný uživatel internetu to dokáže asi na
tři kliky myší. Samotná existence obrázku, který nemá žádnou
věrohodnou auditní stopu nebude stačit pro sdělení obvinění.
Bude zřejmě primárně záležet na svědectví osob, které ty
příspěvky viděly.
Jediný, kdo může bez pochybností potvrdit či vyvrátit, zda se na síti v minulosti objevil příspěvek, později smazaný, je Facebook.
Jak lze zfalšovat takový příspěvek?
Stačí jen zobrazit si stránku v prohlížeči na počítači a využít funkce pro vývojáře. Zní to složitě, ale zvládne to dvanáctileté dítě, kterému to jednou ukážu nebo se zeptá AI jak na to. Jednoduše lze na mé vlastní obrazovce ze skutečného příspěvku na Facebooku třeba „miluji maminku“ udělat podvržený příspěvek „nenávidím maminku“. A pak tu obrazovku vyfotit a vydávat to za autentický příspěvek majitele účtu, na kterém by zveřejněn ten originální text. Tohle vše je otázka 30 sekund práce s PC.
A dá se pak prokázat, že se nejedná o původní text, ale jeho zfalšovanou úpravu?
Pokud je to vytvořeno výše popsaným způsobem, žádný odborník z té samotné fotky není schopen poznat, že se jedná o podvrh, a pokud někdo tvrdí, že ano, pak lže. Nedokáže to ani soudní znalec, protože to z principu nelze. K prokázání pravosti jsou potřeba data z Facebooku, která ovšem mohou být v tu dobu smazaná nebo nedostupná. Prokázat podvrh pak lze jenom se součinností Facebooku samotného, kdy poskytne data z logů a archivu.
Druhá varianta podvržení je, že si udělám fotku obrazovky a změním text příspěvku až v té fotce v grafickém editoru. Tam už může být zjistitelné odborníkem, jestli došlo k manipulaci nebo ne, byť stále v závislosti na šikovnosti autora.
Screen obrazovky s předmětným, ale později smazaným příspěvkem tedy podle vás nelze použít u soudu jako důkaz?
Zřejmě lze, ale pouze jako nepřímý a nebude mít moc velkou váhu. To znamená, že důkazní řízení by muselo obsahovat třeba i výpovědi svědků, kteří ten příspěvek viděli nebo znají okolnosti jeho vzniku. Sám o sobě by ale screen obrazovky, zobrazující už smazaný příspěvek na sociální síti, jako jediný důkaz z výše uvedených důvodů neobstál, pokud se k tomu autor nepřizná.
