KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská unie se na nejvyšší úrovni v noci na dnešek (z 20. na 21. března) shodla, že nasadí vyšší rychlost při reformování ekonomik členských zemí a odstraňování překážek jejich rozvoje, a to jak kvůli obnově konkurenceschopnosti vůči zbytku světa, tak kvůli zajištění nové priority, kterou je obrana evropského kontinentu. Usnesení Evropské rady dává zelenou provádění řady návrhů předložených v uplynulých týdnech Evropskou komisí a zaujme neobvyklou naléhavostí použitých formulací, byť jako obvykle šroubovaných.
V dnes publikovaném usnesení se hovoří o „nejvyšší důležitosti vytvoření skutečně integrovaného a prohloubeného evropského kapitálového trhu a dotažení Bankovní unie“. Má vzniknout „skutečná unie úspor a investic, která pomůže každoročně nasměrovat miliardy eur dalších investic do evropské ekonomiky, což posílí konkurenceschopnost, strategickou autonomii a hospodářskou bezpečnost“.
EU tak naprosto jednoznačně slibuje provést krok, k němuž se marně odhodlávala celá desetiletí – tzn. dotáhnout jednotný vnitřní trh tím, že se propojí také kapitálové trhy a vytvoří se podmínky pro daleko lepší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje ekonomiky.
Komise přišla s tímto návrhem před měsícem na základě doporučení, které loni formuloval v objednané zprávě bývalý italský premiér Enrico Letta.
Upozornil v ní na stovky miliard eur ležících ladem na evropských spořících účtech či na účtech penzijních fondů, které často směřují jako investice do USA, kde jsou pro to výhodnější podmínky.
„Pokračovat takto dál nejde. Kolem 300 miliard eur úspor evropských rodin odchází každoročně z trhu EU. Je zde tedy 300 miliard, které chybí byznysu v Evropské unii,“ podotkl na tiskové konferenci předseda Evropské rady António Costa.
Zdůraznil, že tyto prostředky budou směřovat nejen do sektorů budoucnosti, ale také do posílení tradičních odvětví, jako jsou automobilový či ocelářský průmysl, bez kterých se evropská ekonomika neobejde.
Komisi lídři uložili, aby s členskými státy dohodla podmínky posílení přeshraničních toků kapitálu a dozor nad nimi, zjednodušení pravidel a snížení nákladů. Cílem je odstranit překážky konsolidace infrastruktury trhu a přeshraničních investic, zjednodušit stávající pravidla, odstranit duplicitu, projasnit regulační předpisy a snížit náklady jak na slaďování, tak na reporting. Otázkou je, na jaký postoj narazí komise v případě Česka, které se zatím ke sjednocení kapitálových trhů stavělo spíše vlažně.
Byrokratická zátěž se má co nejdříve snížit o 25 % u velkých podniků a 35 % u malých.
Březnová Evropská rada se měla zabývat konkurenceschopností. Ačkoli toto téma hodně zastínila Ukrajina a počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, splnila rada svůj úkol. Politici vedle využití soukromých úspor pro odblokování investic vytyčili jako společný „naléhavý“ cíl EU toto: zjednodušit a omezit regulační a administrativní břemeno, snížit ceny energií, investovat do obrany, a to vše při zachování závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Český premiér Petr Fiala mohl být spokojen s formulací, že „administrativní, regulační a reportingová zátěž podniků a veřejných úřadů“ má být „drasticky a naléhavě omezena“. Líbit by se mu měl také pokyn Evropské komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky. Ty byly dosud rozloženy do tří let, což tedy zjevně není konečná.
Fiala jel do Bruselu mimo jiné s tím, že bude požadovat, aby se v zájmu obranyschopnosti a konkurenceschopnosti EU zřekla provádění některých svých předpisů orientovaných spíše na ochranu klimatu, které ji podle něj podvazují.
Když předseda Evropské rady António Costa jednání shrnoval, položil důraz na závazek snížit byrokratickou zátěž podniků o 25 procent a malých podniků o 35 procent. Významné investice do energetické infrastruktury, zejména přenosových soustav, přinesou podle něj snížení cen elektřiny, které je velmi zapotřebí. „Všechny členské státy bez výjimky souhlasí, že musíme v ekonomice přidat. A to jsme dnes učinili,“ chlubil se Costa.
