KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Bezvýsledná pondělní cesta komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče do Washingtonu naznačila, že Trumpova Amerika nehodlá zatím ustoupit od svých plánů na spuštění celní války s Evropskou unií. Prezident USA je zjevně nadále přesvědčen, že uvalení cel na další kategorie evropského zboží bude pro jeho zemi výhodné a pro Evropu poučné, když už byla „zřízena s cílem Americe škodit“, jak se domnívá.
Jsme tak svědky celkem složité partie, ve které se hraje figurkami jako ocel, aluminium, automobily, farmaceutické výrobky či alkoholické nápoje, ba v krajním případě šmahem všechno zboží, s nímž se obchoduje.
Obě strany se naopak vyhýbají tomu, aby na misky vah zařadily také služby, které představují významnou část vzájemného obchodu mezi EU a USA. Nejcitlivější položkou pak jsou digitální služby, tedy v podstatě to, za jakých podmínek v Evropě působí američtí giganti Big Tech a jejich internetové platformy.
Ačkoli při započtení služeb je evropsko-americká obchodní bilance téměř vyrovnaná, tedy žádný obrovitý deficit na straně USA, kterým argumentuje Trump, Evropské komisi se zjevně nechce tento trumf zatím vytáhnout z rukávu. Vypadá to, jako by si ponechávala digitální služby a podmínky jejich přítomnosti a rozvoje v Evropě jako nástroj, který bude případně moct použít v další fázi vzájemného jednání či vyhrožování.
Komise je pod tlakem některých členských států, aby zavedla zvláštní daň z digitálních služeb; uvažovala o tom už v roce 2018, ale tehdy shledala, že nemá potřebnou podporu většiny vlád. Nyní se zdá, že by taková daň, která by se dotkla obrovských zisků amerických digitálních gigantů v EU, mohla mít větší šanci na úspěch.
Její stoupenci argumentují tím, že by nepoškodila spotřebitele, ale výhradně miliardáře, kteří se seřadili po boku prezidenta Trumpa a vůči kterým netřeba mít žádné zvláštní ohledy. Některé země, například Polsko, již naznačily, že pokud taková daň nebude zavedena plošně, ujmou se tohoto úkolu samy na národní úrovni.
