KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská unie nechce celní válku se Spojenými státy a dokola opakuje, že si přeje vyjednávat. Tváří v tvář nedostatku dobré vůle na druhé straně Atlantiku jí však nezbývá než konat – členské státy dnes schválily návrh Evropské komise na první „salvu“ odvetných opatření. EU tak ukázala spíše zoubky než zuby, ale zároveň vzkázala do Washingtonu, že nehodlá trpně snášet americké příkoří.
„Reciproční“ cla ve výši 20 procent vyhlášená vůči EU minulý týden prezidentem Donaldem Trumpem vstoupila v platnost dnes v šest hodin ráno. Evropa reagovala o několik hodin později, zatím na březnová pětadvacetiprocentní Trumpova cla uvalená na dovoz oceli a hliníku. Schválila dlouhý seznam amerických výrobků, které budou při dovozu do zemí „sedmadvacítky“ zatíženy cly od deseti do 25 procent.
Seznam byl Komisí podrobně předjednán jak s vládami, tak s evropským byznysem. Na naléhání Francie, Itálie a Irska z něj vypadla americká whiskey (bourbon), aby se předešlo naplnění Trumpových hrozeb, že uvalí 200 procent na evropská vína a alkoholy. To ostatní je mix zemědělských a průmyslových výrobků, jejichž dovoz z USA do EU činil v předešlém roce 22,1 miliardy eur.
Pozoruhodné na tomto výběru je, že postihuje přednostně výrobky z těch amerických států, které masově hlasovaly pro Trumpa v posledních volbách, případně odkud pocházejí nejvlivnější politikové z prezidentova okolí. Podle výpočtů serveru Politico by mělo být zasaženo zboží v hodnotě 13,5 miliard dolarů právě z těchto států.
Terčem jsou tak například sójové boby a drůbež z Louisiany, hovězí maso z Kansasu a Nebrasky, autodíly z Michiganu, cigarety a rýže z Floridy, dřevěné výrobky ze Severní Karolíny, Georgie a Alabamy. A tak dále.
EU chce vyslat jasný vzkaz Trumpovým voličům, aby se zamysleli nad výhodností a prospěšností politiky svého favorita. Když se k evropským clům připočtou ještě ta čínská a kanadská, může to pro některé segmenty vyvolat zásadní problém – stejně jako americká cla vyvolají zásadní problémy ve zbytku světa.
Evropská taktika má přimět Američany, aby zasedli k jednacímu stolu. Proto budou příští týden spuštěna cla pouze na méně důležité komodity jako ovocné džusy. V půli května přijdou na řadu ocel a výrobky z ní, maso, bílá čokoláda či polyetylén. Přirážky na dovezené sójové boby či tabák nastoupí začátkem prosince.
Podobně rozfázovaná má být i odpověď EU na další americká cla. Jde o pětadvacetiprocentní clo na dovoz evropských automobilů do USA, platné od 2. dubna, a zmíněné „reciproční“ dvacetiprocentní clo na téměř všechno ostatní, které je uplatňováno od dnešního rána.
Návrhy na některá další cla oznámí Komise už příští týden. Její zkušení doufají, že udržování a postupné zvyšování tlaku přiměje Trumpův tým, aby se odhodlal seriózně jednat. Zatím tomu máloco nasvědčuje.
Okřídlené úsloví praví, že „tango lze tančit pouze ve dvou“ – Američané nemají zatím zájem se přidat k Evropě na taneční parket. Prezident Trump v úterý výslovně odmítl evropskou nabídku na oboustranné snížení celních tarifů na obchod s veškerým průmyslovým zbožím (tedy včetně aut) na nulu. Vzkázal však, že pokud Evropa nakoupí americký zemní plyn za 350 miliard dolarů, bude ochoten se bavit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mu musela na dálku připomenout, že zkapalněný plyn nekupují státy, ale soukromí obchodníci podle podmínek na trhu, které EU nemůže k ničemu nutit.
Už dnes dávají Francie či Německo najevo, že by se jim líbil ostřejší postup, zatímco Itálie, Španělsko či Irsko brzdí a nabádají k opatrnosti.
