KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | „Přejeme si řešení dosažené vyjednáváním, zároveň se však připravujeme na možnost, že uspokojivé dohody nedosáhneme,“ připustila ve čtvrtek ohledně celní války mezi Spojenými státy a EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Na stole jsou všechny varianty,“ dodala s tím, že pokud do příštího týdne bude přece jen něco dojednáno, pak jen „rámcová dohoda“. O podrobnostech by se podle ní mělo vyjednávat dál.
Její slova odrážejí frustraci Evropanů z vlekoucího se příběhu, který začal psát prezident Donald Trump začátkem dubna, když vůči zemím Evropské unie vyhlásil ničím neopodstatněná padesátiprocentní cla na většinu dováženého zboží.
Posléze jejich spuštění odložil o 90 dní s tím, že tento čas poslouží k jednání mezi oběma stranami. Tato lhůta vyprší ve středu 9. července, tedy za pět dní. Evropa však očividně stále neví, na čem je.
Komisař pro obchod Maroš Šefčovič absolvoval ve čtvrtek ve Washingtonu x-tou schůzku s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a Trumpovým zmocněncem Jamiesonem Greerem. O obsahu či výsledku této epizody v cílové rovince neprosáklo zatím nic.
Šefčovič měl dnes odpoledne v Bruselu informovat velvyslance členských zemí. Dá se však předpokládat, že kdyby ve Washingtonu došlo k nějakému prudšímu posunu, ba průlomu, mluvila by Von der Leyenová v dánském Aarhusu přece jen konkrétněji.
Na základě toho,
co v tuto chvíli víme, vypadá nejpravděpodobněji evropský
ústupek, pokud jde o desetiprocentní plošná cla zavedená Trumpem
na většinu dováženého zboží po nástupu do funkce. Zdá se, že
by se Evropa byla schopna smířit s takovým zatížením svého
exportu, a to v zájmu jistoty a předvídatelnosti. Evropský
byznys orientovaný na USA trpí od Trumpova nástupu do Bílého
domu především nejistotou a nemožností plánovat.
EU údajně při jednání požadovala, že pokud by skousla desetiprocentní tarif bez vlastních protiopatření, musely by Spojené státy zrušit další již zavedená cla, zejména pětadvacetiprocentní sazbu na automobily, na ocel a na aluminium.
Objevily se také spekulace, že EU požaduje, aby z desetiprocentního zatížení byly vyňaty některé produkty, například farmaka nebo alkohol.
Ideální řešení v podobě nulových celních sazeb na všechno zboží na obou stranách, se kterým EU operovala, nebylo americkou stranou nikdy bráno jako seriózní výchozí pozice.
Trumpova „filozofie“ v podobě „krásných tarifů“ vychází z toho, že třetí země Ameriku poškozují, proto se musí bránit přílivu jejich zboží. Peníze vydělané na clech prospějí americké ekonomice. A ty firmy, které je nebudou chtít platit, přesunou výrobu do USA a zaměstnají americké dělníky.
Německo a Itálie chtějí klid a dohodu
Evropská komise zatím vyjednávala jménem členských států obezřetně, nenechávala se svést k radikálním krokům a snažila se Trumpa nedráždit, i když se nejednou o Evropské unii vyjadřoval hanlivě.
Hned na začátku připravila dvě salvy celních protiopatření, které by dopadly na americké dovozy do EU v hodnotě 120 miliard eur, ale uložila je k ledu pro případ, že by se jednání zcela zhroutila. Pro srovnání – americká cla pokrývají momentálně evropské vývozy v hodnotě 380 miliard eur.
Vlády členských zemí opatrnému našlapování Evropské komise zprvu tleskaly, v poslední době se však objevily trhliny.
Německý kancléř Friedrich Merz označil její postup za „komplikovaný“ a vyslovil se pro rychlou dohodu, která by se zaměřila na pět-šest rezortů klíčových pro německé exportéry – chemický, farmaceutický, ocelářský a automobilový průmysl a strojírenství. „Je lepší postupovat rychle a jednoduše než pomalu a složitě,“ řekl.
Z jeho slov vyplynulo, že by byl ochoten připustit i jistou nerovnováhu za cenu uklidnění a jistoty pro německé podniky. Podobně smířlivě radí postupovat italská vláda Giorgie Meloniové; dává najevo, že by jí desetiprocentní americké clo příliš nevadilo.
Opačné mínění vyjadřují třeba Francie nebo Španělsko. Prezident Emmanuel Macron je zásadně proti jakémukoli asymetrickému uspořádání a odsuzuje snahu se dohodnout za každou cenu do Trumpem stanoveného termínu. Po schůzi Evropské rady minulý týden připustil, že EU bude nakonec nucena přistoupit na plošné desetiprocentní clo – trval však na tom, že sama musí zavést stejný tarif na americké dovozy v odpovídající hodnotě.
