KOMENTÁŘ TATIANY FRÖHLICH | Jak vyplývá z tajných smluv, které měl německý list WELT AM SONNTAG možnost vidět v plném znění, Komise cíleně platila ekologickým organizacím za žaloby a kampaně proti německým společnostem. Cílem aktivit, které bruselští úředníci s aktivisty vzájemně koordinovali „do posledního detailu“ – jak píší autoři rešerše, Stefan Beutelsbacher a Axel Bojanowski – bylo prosazování klimatické politiky Unie jak u veřejnosti, tak u Evropského parlamentu a zákonodárců v jednotlivých členských zemích. V jednom případě dokonce i u kolegů z jiného ředitelství Komise.
Jedním z příjemců štědré podpory byla
nevládka ClientEarth. Na svých stránkách se prezentuje jako organizace, která
kreativně a inovativně využívá právo k ochraně
života na Zemi. Zajišťuje prosazování stávajících zákonů,
podporuje různé subjekty v právních řízeních na ochranu
klimatu a životního prostředí a prosazuje vývoj legislativy
směrem k udržitelnosti a systémové transformaci.
Klimatický radikalismus za naše peníze
V prosinci 2022 uzavřeli zástupci ClientEarth s úředníky Evropské komise v Bruselu smlouvu, o níž se veřejnost neměla dozvědět. Jejím předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků ve výši 350 tisíc eur. Za ně měli aktivisté podpořit „občanská hnutí“ a „klimatické tábory“ usilující o ukončení výroby elektřiny z uhlí (dle autorů rešerše je tento cíl výslovně uveden na straně 77 příslušné smlouvy).
Jen pár měsíců předtím, na konci září, obsadilo 40 aktivistů uhelnou elektrárnu Jänschwalde v Braniborsku. Výsledkem byla odstávka poloviny elektrárny. Úředníci GŘ pro životní prostředí byli evidentně nadšeni a rozhodli se podnítit další podobné akce s právní podporou ClientEarth, jak dokládá „utajená“ smlouva.
Ve smlouvě jsou explicitně vyjmenovány i kroky, které má ClientEarth podniknout proti uhelným elektrárnám: soudně napadat úřední povolení pro emise a spotřebu vody a zvýšit tak „finanční a právní rizika spojená s vlastnictvím a provozem elektráren“.
I kdyby se společnost jednohlasně shodla na škodlivosti fosilních paliv pro klima, tajné financování tohoto druhu aktivismu je v rozporu s jejími legitimními zájmy.
Již nyní Německo bojuje s negativními důsledky Energiewende, kterou si podobnými metodami prosadily nevládky, těsně provázané s byrokracií, zeleně naladěnými politiky a ještě zelenějšími médii, aniž by se zabývaly možnými alternativami (viz třeba The Hartwell Paper).
Podpora klimatického radikalismu – který od společnosti požaduje „oběti“ – penězi daňových poplatníků rozdávaných úředníky, z nichž někteří mají limuzínu, řidiče a za rok stokrát obletí planetu, je chucpe.
Přátelé Země za 700 tisíc eur
Podobně nestoudný byl plán na torpédování připravované dohody o volném obchodu mezi Unií a státy Jižní Ameriky, sdruženými v rámci dohody MERCOSUR.
Zatímco Generální ředitelství pro obchod a obchodní bezpečnost EK i vlády evropských zemí vidí v dohodě získání nových trhů, které by mohlo pomoci oživit skomírající evropskou konjunkturu, úředníci Generálního ředitelství pro životní prostředí měli jiný názor.
V roce 2022 si na torpédování dohody s MERCOSUR najali nevládku Friends of the Earth. Podle smlouvy, samozřejmě rovněž utajené, měli „Přátelé Země“ poukázat na „škodlivé důsledky dohody pro lidská práva a životní prostředí“ a dohodu v její současné podobě zastavit.
Součástí úkolu byly nejméně „tři schůzky s poslanci Evropského parlamentu“ a „dvě schůzky se zástupci Komise“, včetně zástupců Generálního ředitelství pro obchod. Jinými slovy: euroúředníci si podle všeho najali za 700 tisíc eur nestátní neziskovou organizaci, aby ovlivnili jiné euroúředníky.
Navzdory stejně velkolepým jako četným prohlášením Komise o transparenci unijních institucí jsou tyto smlouvy utajovány a reportéři se o nich dozvěděli jen díky whistleblowerům. A protože je každé jejich vytištění nebo vyhledávání v jejich textu protokolováno, mohli je číst pouze na monitoru počítače v bruselské kanceláři. Smlouvy se navíc po 30 minutách čtení automaticky zavřou.
