KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Proč Petr Pavel vetoval zákon o platech ústavních činitelů? Inu proto, že jde o paskvil. O výsledek upachtěného souboje mezi zbabělou vládou a populistickou opozicí. Hnutí ANO a SPD o výši odměn politiku a soudců regulérně lžou. Přesto jim koalice napůl ustoupila. Tím se stejně nevyhnula podpásovým útokům a navíc vyrobila zmetek. Měl by se vrátit „automat“, jak chce prezident. Leč naděje je malá.
Měli jsme dobrý zákon o odměnách ústavních činitelů. Přehledný, jasný a spravedlivý automat, který určoval platy politiků a soudců jako určitý násobek průměrné mzdy. U těch prvních se odvíjel od koeficientu dva a půl, u těch druhých od trojnásobku. Což znamenalo, že když se daří lépe lidem, tak i poslancům, senátorům, vládě, prezidentovi a příslušníkům justice. A když je hůř, tak všem.
Proč „měli“? Inu proto, že politici zkrátka neodolali populistickému puzení a při různých krizích se začali do zákona vrtat a platy mrazit, či rovnou snižovat. Vždy, když zlé časy přešly a odměny se měly vrátit na původní úroveň, spustili ti, co se chtěli nejvíce zalíbit, strašný řev, že „to přece nejde, takhle si přidávat“. Výsledkem je, že politici nyní berou méně, než by podle původního automatu měli. Přesto mají mnozí lidé pocit, že dostávají až moc.
Politikům rostou odměny pomaleji, než činí růst průměrné mzdy. Soudcům ne, ti si vždy nakonec přijdou na své poté, co podají žalobu k Ústavnímu soudu s tím, že když se jim plat nedorovná, je ohrožena jejich nezávislost. Pravidelně vyhrávají. Zato politici jsou „biti“ hned dvakrát. Jednak mají menší výplaty, jednak jim kde kdo spílá, jací že jsou „nenažranci“. Dobře jim tak, měli se více brát o své a nesnažit se být před veřejností „hezcí“.
I tentokrát se nakonec vláda lekla. Ústavní soud rozhodl, že soudcům se má vrátit původní úroveň platů. Kabinet tedy usedl a dal do zákona původní koeficienty. Jenže předsedové ANO Andrej Babiš a SPD Tomio Okamura okamžitě spustili strašný křik, že je „nehorázné“, aby politikům vzrostly odměny o skoro 14 procent. Co na tom, že by tím jen dohnaly zpoždění, jež nabraly za covidu a válečné a energetické krize.
Takže nakonec je v zákoně růst jen o sedm procent. O tolik totiž narostly nominální mzdy v roce 2023 (vše se počítá se zpožděním dvou let, neboť za rok 2024 ještě statistický úřad nevydal výsledky). Jenomže to jednak naštvalo soudce, kteří opět hrozí žalobou a naléhali i na prezidenta, aby zákon vetoval, jednak opozičníci lamentují i tak. Byť to fakticky znamenalo, že politikům klesnou reálné příjmy o šest procent více než běžným občanům.
Musíme si totiž uvědomit, že inflace byla mnohem vyšší než sedm procent. A rovnou vyčtěme opozičníkům, že argumentují schizofrenně: na jedné straně správně říkají, že lidem klesly reálné mzdy, i když nominálně jim rostly, ale zamlčují, že u ústavních činitelů platí totéž. Protože kdyby jim platy rostly o oněch necelých čtrnáct procent, pak by se jim pořád reálně snížily, a to ve stejném poměru jako ostatním lidem.
