KOMENTÁŘ JANA MALINY | Naposledy to byl německý ministr obrany Boris Pistorius, který přidal další z neveselých prognóz ohledně možného útoku Ruska na nějaký další stát Evropy. Vždyť to není možné, mají plné ruce práce s Ukrajinou, jezdí na oslech a nemají tanky – řekne si kdekdo na základě nejenom tuzemských mediálních výstupů. Rusové ale kromě sunutí dalších a dalších budoucích mrtvol na ukrajinskou frontu prý zároveň stíhají rozšiřovat výrobní kapacity a posilovat vojenskou přítomnost na svých západních hranicích. Jak je to tedy s možnostmi Ruska expandovat svou agresi dále na západ?
Boris Pistorius ve vyjádření pro Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje, že Rusko může být schopné vést konvenční válku proti evropskému státu NATO zhruba kolem konce této dekády – mluví se o letech okolo 2028-2029 – pokud nebude včas odstrašeno a udrží si současné tempo zbrojení a reorganizace armády.
Do podobného kontextu zapadlo i varování z Londýna: Britové připomínají, že Rusko je vůči Evropě v dlouhodobé konfrontaci, která se již dávno neomezuje jen na Ukrajinu, a že případná slabost nebo rozkol uvnitř NATO může Kreml vnímat jako příležitost do toho „šlápnout“ ještě intenzivněji.
V debatě o bezpečnostní politice v Británii zní argumenty, že pokud by Spojené státy omezily svou podporu evropské obraně, může se riziko ruského „testu“ východního křídla NATO – například v pobaltském regionu – výrazně zvýšit.
