V poslední době se množí varování, že v případě pádu Ukrajiny bude Evropa dříve či později čelit další ruské agresi. Málokdo bere toto riziko tak vážně jako pobaltské země, které vědí, že jsou první na ráně. Zvlášť když v nich žije početná ruská menšina. Pro země na pobřeží Baltského moře to není abstraktní hrozba, už nyní musejí řešit ochranu energetické infrastruktury a podezřelé výpadky GPS.
Pobaltské země stále více poukazují na schopnosti ruské válečné mašinerie, zejména při výrobě munice. Estonské zpravodajské služby se kupříkladu domnívají, že Moskvě bude trvat tři až pět let, než své síly dokáže natolik občerstvit, že budou přímou hrozbou pro NATO. Podobný názor sdílejí i další země kolem Baltského moře. „Takto to v roce 2023 NATO nevyhodnotilo. Je to nová informace, která se nyní dostává do popředí,“ podotkl před pár dny dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.
